Konec měsíce se táhnul ve znamení Depeche Mode. Já a syn jsme navštívili sobotní koncert a zřejmě jej už nic na světě nepřekoná. Myslela jsem, jak budu po koncertě utahaná a že se budu těšit do postele, ale nechtělo se mi z O2 arény vůbec odcházet... Měla jsem slzy na krajíčku, jak jsem byla dojatá. Ještě dlouho v nás obou ten koncert zůstával. Po celou noc, celý další den, týden... ještě teď! Bylo to to nejlepší rozhodnutí prostě jet, přestože to stálo všechno moc peněz :D Cesta, ubytování, lístky. A všechny ty další výdaje spojené s výletem. Já a syn jsme si to naprosto užili. Zrovna on tam byl jeden z nejmladších, protože na tuhle kapelu prostě chodí krapet jiné ročníky už 😊 Cestou vlakem se to s přibližující se Prahou kupilo ve vagónech samými fanoušky. Miluju Depeche Mode. A doufám, že přijedou ještě jednou! Neexistuje možnost, že bych znovu nejela!
Hotel Aréna. Voňavé, čisté... hotel plný fanoušků :)
19 hod před O2 arénou.
Předskokani Humanist byli fakt hodně dobří!
Výhled z našeho místo za mixážním pultem.
My Cosmos Is Mine... první song.
Wagging Tongue.
Everything Counts. Absolutní dokonalost...
Never Let Me Down Again.... celá aréna na nohou... husina byla!
Děkovačka. Tady mi docházelo, že už půjdeme domů... ne, ještě ne, ještě zpívejte!
Máme na památku takové boží kelímky...
Poprvé v životě ve Starbucks :D
***
A pak jsem s dcerkou během jarních prázdnin měla dámskou jízdu. Navštívili jsme čínskou restauraci, Mc Donald´s - zde si poprvé vyzkoušela Eliška platit svoji vlastní dětskou platební kartou, objednala si čokoládový shake a zmrzlinu s lentilkami. Pak následovalo hračkářství, zverimex, protože zvířátka, kino v Bredě, pak knihkupectví a návštěva Pepca (kde jsme si nevybrali) a Sinsay (kde jsme naopak odcházeli s plnou taškou) :D
Úlovek z Luxoru.
***
No a během jarních prázdnin jsem se ještě zúčastnila semináře Vařte zdravě s Banquetem v naší školní jídelně. Přijeli tři kuchaři ukázat nám, jak se vaří... z jejich potravin/surovin. Ze šesti připravených jídel u mne uspělo jen jedno. U dětí by to dopadlo asi dost stejně. Každopádně to bylo vtipné místy, ale připadala jsem si, jako by v jídelně sedělo 60 břídilů, co neumí pracovat či vařit a přijeli pánové jim ukázat, jak se to dělá. Přitom po sobě nechali neskutečný bordel, dámy z oddělení brblaly, že "se to všechno nesnědlo, tolik škody", když to letělo do odpadků (no, dámy, tak to ve školní jídelně prostě je, nezavděčíte se všem), kromě jediného kuchaře všichni odešli bez rozloučení či poděkování za úklid a za vydrhnutí nádob, které si přivezli, aby si je čisté a suché mohli zase odvézt. Trochu zklamání z jejich chování, které úplně podupalo možná solidní prezentaci Banquet výrobků.
Já sedíc bokem, dokud ta řada na ochutnávku prostě nezmizí... nesnáším někde stát a čekat, i kdyby na mě nezbylo :D
Vitamíny pro zaměstnance školy... tož, vyřešila jsem to takto :D
***
A taky jsem dostudovala tohle... Teď se budou dít věci :D Po x letech samostudia mám své znalosti ofiko schválené mistrem v oboru!
***
FRESH FINDS ON SPOTIFY ツ