Poslední fotky z roku 2012. Cvičila jsem hlavně Zuzku Light, která mi časově velmi seděla. Občas i Boba Harpera, Shauna T. a výjimečně Jillian Michaels. Tady jsem ještě nevěděla, že jsem už těhotná a čekám Elišku :-)
Nevím jak u vás, ale cukroví, co jsem napekla, upozorňuji, že ho byla plná krabice od bot, už padlo. Prostě není :D Joojo, přiznám se, že mám na jeho úbytku také svoji zásluhu, jelikož jsem ho dost často teď snídala, ale hodně kousků padlo na různé akce v Martínkově škole, jsou to teď samé besídky a posezení, i v družince, a cukroví jen lítalo. Malej moc na sladké není, takže si zobnul opravdu jen párkrát šlehačkového cukroví, do kterého nedávám žádný cukr, za to můj milovanej pes po cukroví šílel víc než po nějakém mase :D Byl kouzelnej, když kňoural u skříně a vzhlížel nahoru nad ní, kde byla ONA krabice ☺ Nejvíce ze všeho mu šmakovaly perníčky. Je fakt, že se mi neskutečně povedly ☺ Takže jsem zároveň i ráda, že jsem stihla udělat tuhle fotku, jelikož takhle to na stole vypadalo, když ještě bylo co jíst. No, budu dělat další várku a přidám i tvarohové šátečky z listového těsta ☺
Samozřejmě, že s přibývajícím cukrem všude okolo se poctivě soustředím na cvičení. Určitě jsem nezanevřela na pohyb, takže i vy nezapomínejte právě v těchto dnech na pravidelnou dávku svého pohybu. Baštit cukroví je fajn, ale neměli bychom vypustit úplně =)
S přítelem jsme před třemi dny oslavili svoje malé soukromé Vánoce a také si užili svého výročí. Navíc se mi ♥ vrátil po několika dnech z práce, byl mimo město, unavený, ale oslava výročí i beztak stála za to. Dostala jsem překrásnou kytičku, přítel ví, jakou slabost pro ně mám ☺ Sedli jsme si do židliček, dali svá chodidla jeden druhému do rukou a užívali si přítomnosti a vedli dlouhé rozhovory až do pozdních hodin =) Člověku se nastřádá v hlavě tolik věcí, co by chtěl tomu druhému po návratu říct a pak to stejně všechno zapomene =)
No a také jsme si dali dárečky k Vánocům. Původně jsem žádala, abychom si je dali pod stromeček a rozbalíme, až budeme každý sám, ale když jsem viděla jeho dáreček pro mě zabalený, pravidlo jsem okamžitě zrušila :D Přítel z toho měl děsnou srandu :D Ale kupodivu tohle zrušené pravidlo také uvítal ☺ Já příteli koupila knihu od Wilbura Smithe, triko a sportovní kalhoty, a já dostala úžasnýho plyšáka :D No, fakt, plyšáka, prý mi ho musel koupit a nemohl ho v obchodě nechat. Ale teda to není jen tak ledajaký plyšák, nýbrž ta veverka z Doby ledové :D Je fakt skvělá. No a dalším dárkem byly dvě knihy, které mi udělaly hroznou radost ☺ Jedna z nich je poslední díl ze série Zavržený, mám prostě pro tyhle knihy slabost a druhá byl kup na slepo a přesto se trefil, protože tuhle jsem také měla na seznamu svých knižních přání ☺
A jako klasická žena jsem si také musela udělat radost k Vánocům já sama, takže jsem vyrazila do místního sekáčku (opět) a odnesla si igelitku plnou skvělých triček a svetříků ☺ Deset kousků. Ale takové věci jsem tam za ten pakatel nemohla nechat. No kde jinde byste koupili tolik kousků oblečení značek FishBone, Esprit nebo H&M za 150kč ☺ Věci jsem už naházela do pračky, ale jeden kousek z nich vám zde ukážu. Tyhle úchvatné šatičky mě (věřte nevěřte) vyšly na hříšných 15 Kč. Původně jsem je tam chtěla nechat, jelikož jsem si myslela, že mi budou malé (jooo, ještě pořád se vidím v úplně jiných velikostech, hrozný nezvyk vybírat z menšího :D), nakonec však sedí naprosto perfektně!!
A tohle už nejsou šaty, ale náš vánoční stromeček, každoročně laděn do modro-stříbrných barviček ☺ Možná by to chtělo změnu, ale ta modrá mě hrozně uklidňuje a když navíc stromeček postříkáte "sněhem", tak výsledek vypadá moc krásně ☺
Chtěla bych vám popřát hrozně krásné Vánoce, ať jsou poklidné, ať jsou prima, ať vše přežijete ve zdraví, v pohodě, ve štěstí, radosti a ať jsou plné úsměvů. Hlavně ať si to užijí děti, vím, že na stránky sem chodí také spousta maminek ☺ No a všichni nechť si tuhle dobu užijí hlavně se svoji rodinou, nejbližšími, příteli a přáteli, se psy a kočkami (bacha na stromky :D) a ať to zkrátka stojí za to ☺
Nikki ♥
To jsem si takhle jednoho krásného dne řekla, že se nebudu ničit u klasického cvičení s činkami, že nemám náladu na kliky a dřepy a žádné kardio, a že si zasloužím něco "klidnějšího". Nechtěla jsem si dávat den volna a tak jsem se rozhodovala, co za cvičení by bylo pro mne v ten den nejpřínosnější. Pak jsem si vzpomněla, že jeden z mých oblíbených trenérů nacvičil se svými cvičenci program pod názvem Yoga For The Warrior. Trošku mě odrazovala ta hodinová dotace, ale nakonec jsem mávla rukou a měla za to, že se prostě tu hodinku příjemně protáhnu, vždyť on samotný strečink je také ku prospěchu, že to bude takové příjemné cvičeníčko, žádná náročnost... jak hluboce jsem se spletla. Bob Harper mne svým hodinovým jóga tréninkem naprosto vyvedl z omylu, že tento typ cvičení je jen jakési protahovací lážo plážo. V jednom momentě jsem si nadávala, jak jen si můžu myslet, že jóga mi nedá zabrat, v druhém momentě jsem byla neskutečně šťastná, že jsem se do takového cvičení dala a říkala si, proč jen tohle nedělám častěji.

Jógu jako takovou jsem zkoušela už když mi bylo asi osmnáct. Dokonce se mi to tak líbilo, že jsem si koupila knihu, ve které byl jogínský jídelníček, krásně popsaná pravidla správného jogína, všechny cviky pečlivě a dokonale vysvětlené, a vůbec byla kniha tak skvěle zpracovaná, že jsem józe na dlouhou dobu propadla. No, ono to tehdy nakonec žádná závratná doba nebyla ☺, ale ty pocity, jaké mi tenkrát jóga dodávala a také "ona" kniha, na ty asi nikdy nezapomenu. Bohužel, jsem trošku akčnější člověk, a i když jsem na jógu nikdy nezanevřela a určitě se jí nebráním ani teď, nemohla bych ji dělat každý den. Jsem opravdu ten typ člověka, co musí míč činky v rukou a makat a dřít a... však to znáte ☺ Jenže, ono i při takových náročných typech cvičení jako je zvedání činek a kardio přijde den, kdy na to, co milujete, absolutně nemáte náladu. A když navíc cítíte různé neidentifikovatelné tlaky v zádech a za krkem, které sice nebolí, ale jsou nepříjemné, jóga by měla být přesně tím typem cvičení, který by vám měl pomoci.
Abych to zbytečně nenatahovala, půjdu rovnou k samotnému programu Boba. Bob je fakt dost pěknej chlap a hrozně dobře se na něj kouká. Nicméně o tuto slast budete ochuzeni po celou dobu cvičení, jelikož na obrazovku se budete koukat vesměs strašlivě málo. Budete se točit různými směry, hlavu v předklonu apod. Velkou chybu jsem udělala na samém počátku, že jsem dostatečně neprozkoumala celé video předem. Během cvičení jsem tak neustále otáčela hlavou na video, zda to, co dělám je správné. Později jsem si na různé příkazy už navykla a díky mé angličtině vlastně už jen poslouchala Boba, co jak dělat, kam dát nohu, co s rukama, a tak dál. Kdo ale v angličtině není zběhlý, bude mít problém, stejně jako já na začátku, než jsem se pořádně rozkoukala. Takže určitě se na video nejdříve podívejte.

Další věc, kterou bych moc ráda vyzdvihla je právě samotný Bob a jeho pokyny, které během cvičení dává. Jde z tréninku vycítit, že Bob je v józe opravdu zběhlý a ví, co dělá, jelikož tak dokonalou průpravu během cvičení jsem u něj neviděla snad v žádném jiném programu, ani u nikoho jiného. Opravdu důkladně všechno popisuje, ukazuje, na postu začínajícího zde má černocha Roberta, kterého neustále povzbuzuje a často se k němu obrací právě proto, aby i začínající věděl, že když nevytočí nohu tam, kam pokročilí, vůbec to nevadí. Popis jednotlivých cviků tedy hodnotím na velkou jedničku.

Dalším bodem bych chtěla upozornit na to, že se při cvičení vůbec nebudete nudit, i když se jóga jako taková svým stylem tváří a vzbuzuje takový dojem. První půl hodinka se mi s Bobem sice vlekla, ale to jen proto, že jsem neočekávala takový zápřah a známky potu na svých zádech. Druhá polovina tréninku prosvištěla jakoby nic. Některé cviky se během hodinového cvičení sice opakují, ale jsou tak vhodně seskládané dohromady s ostatními, že vám to ani nepřijde. Celkově si skvěle zacvičíte, i když nemáte v rukách činky a na nohách tenisky. Během cvičení posílíte jak ruce, ramena, břišní svaly, koordinaci a další svalové skupiny, nejraději bych upozornila hlavně na fakt, že se nádherně "srovnáte". Tím mám na mysli moje slastné lupání v zádech, kterými se první polovina tréninku jen hemžila. Když říkám slastné, tak tím myslím doopravdy slastné. Bylo to naprosto příjemné a věřte nevěřte, po hodinové józe se ona moje tupá bolest za krkem naprosto vytratila. Proto, pokud máte problémy se zády, naprosto důrazně bych vám chtěla doporučit jógu. Nemusí to být zrovna tahle, ale prostě jógu.

Na závěr vás musím varovat. Bob jógu cvičí při rockové muzice ☺ Ano, zdá se to zvláštní, ale musím říct, že jsem si toho všimla vlastně až v samotném závěru, když se z rockové muziky najednou staly ony známé relaxační tóny. Teprve tehdy jsem si všimla, že jsem při józe jela na něčem tvrdším ☺ Musím vám však říct, že mi to ani trošku nevadilo, protože celé cvičení bylo tak fantasticky zpracované, že jsem celý hodinový workout ukončila přesně s těmi pocity, s jakými jsem tento workout chtěla ukončit. Byla jsem sice docela příjemně unavená, protože to zas taková sranda fakt nebyla, ale byla jsem také jako znovuzrozená, svým způsobem "odpočatá" a cítila jsem se prostě báječně. Nejen na těle, ale i na duši. A to si myslím, by měla jóga splňovat.

Za mne tedy veliká spokojenost. Pokud jste se ještě stále nerozhodli "jógu pro bojovníky" vyzkoušet, možná vás přemluví ještě speciální 15 minutový bonus k tomuto tréninku, který je zaměřený jen na břišní svalstvo.
PS: Možná je to dáno pravidelným cvičením všeobecně, ale konečně jsem byla poprvé schopna sednout si do polohy jak opravdový jogín ☺ A pokud si myslíte, že druhý den nepocítíte bolení svalstva z tohoto cvičení, nespoléhala bych se na to ☺ A do třetice, tohle bylo o velký chlup lepší než Yoga Meltdown od Jillian Michaels ☺
K.
(Den 229) Před pár dny jsem si lámalu hlavu co vařit a vzpomněla jsem si na jeden z nejúžasnějších receptů, které jsem kdy zkoušela a to rýžový nákyp. Jelikož my jej připravujeme jen s opravdovou troškou cukru, tak výsledek není vlastně vůbec tak příšerně sladký, jak býval ve školách. Jediná sladká věc je vlastně ovoce a tentokrát jsem se rozhodla, že použiji jablíčka. Příště jich tam musím dát rozhodně víc ☺ Cukr se v receptu de facto objevuje až na úplném závěru a to v podobě moučkového na lehké posypání ☺ A samozřejmě skořice. Miluji tuhle věc. Ještě že nás je na tenhle pokrm víc, jinak by to muselo chtě nechtě skončit v mém pupíku ☺
S prckem jsme si chtě nechtě udělali delší marodící prázdniny. V pátek mi chytnul horečky, z ničeho nic, tak jsem jej nechala doma. V neděli, jak rychle teploty přišly, tak zase odešly, jsem se rozhodovala, že to bylo asi jen nějaké přechodné a nic to neznamená. Malej byl v pohodě, žádné známky nemoci, nic. V pondělí ráno (tedy včera) mi však něco říkalo, sakriš, jeď s ním k té doktorce, člověk nikdy neví. Říkala jsem si, že mě tam budou mít za blázna, že tam jedu pro nic za nic, ale mé maminkovské intuice říkali, jeď. Tak jsme tedy jeli. No a co za překvapení nás čekalo, když nám paní doktorka sdělila, že malej má spálu (ta typická vyrážková krupička po těle ještě nebyla vidět, až večer tedy dost vylezla) a bude muset být dalších deset dní izolován od dětí a bude na penicilinu. Takže jsme až do příští středy doma, malej pobude ve škole jen dva dny a pak valí do školy zase až 7. ledna 2013 - základní školy se u nás dohodly, že začnou až takto pozdě. Takže nás čeká de facto skoro měsíc "prázdnin". ☺
Já jsem před pár dny lovila v místním sekáči nějaké kousky na sebe a objevila tam jedny skvělé šaty na léto, do kterých se tedy vlezu, ale je to ťip ťop :D Musím nějaké to deko shodit, abych v tom nevypadala jak jitrnice :D Jsou neskutečně lehoučké, neskutečně průhledné... tak v létě se vám v nich ukážu, snad bude se na co dívat :P Tohle jsou ony. Jsou ve skutečnosti trošku žluto-zelenkavé, tyhle barvy v mém šatníku tedy vůbec nemám, ale zrovna tahle barvička se mi děsně líbila ☺ Jo a mají skvělý rozparek po bocích ☺
Dalším přírůstkem do mé spíše sportovní výbavy je níže vyfocené krásné červené triko, miluju na něm to bílé lemování. Ve sportovních věcech se cítím opravdu dobře, je to moje krevní skupina ☺
Dalším kouskem už je trošku jiný typ trička, s límečkem, zase - je zvláštní, že hnědé barvě neholduji,
ale tohle se mi fakt dost líbilo a docela mi teda i sluší musím říct :D
Pak se mi líbilo ještě jedno triko, a to je úplně to poslední, námořnické proužkované. Ehm, dělá to fakt pěkný prsa :D
No a jelikož hrozně ráda spím v tričkách, respektive jsem úchylná na bílá trička, koupila jsem si k nim tyhle noční kraťásky ☺ Jsou neskutečně pohodlné, krapet větší, ale na noc mi to nevadí, nemohla jsem je tam nechat :D Chápete!!!???
Vánoční výzdoba ☺ Miluju tohle období, kdy všechno začne být tak nějak jiné a my jsme všichni vypatlaní z toho, že budou vánoce, plánujeme cukroví, kupujeme vánoční ponožky a pletené vánoční svetry, děláme různé dekorace, stejně jako já jsem se snažila, ale to by nebylo, aby nebylo, a tak se mi těsně před focením odlomily dvě perníkové hvězdičky přímo z perníkové adventní svíčky :D Jo, dala bych je zpátky, kdyby se mi úplně nerozdrolily, ale to už je jedno ☺ Smrkové větvičky jsme s malým kdesi potají ukradli :D
Jak vypadá naše výzdoba u okna, koukněte níže. Je to MŮJ parapet v MÉM pokoji. Parapet pokračuje s výzdobou dalších vánočních svíček, vánoční porcelánové boty a anděla, taky svíčka ☺
Snad jsem se už vykecala, myslím, že bych si měla sníst ten oběd, co mi tady mezi tím vystydl ☺ Mějte se krásně, pěkně cvičte, papkejte a pošlete mi cukroví :D Dělám si srandu :D Hezký advent všem :))) K.
Vánoční horká čokoláda. Celej rok (stejně jako bramborový salát) si ji nedám, až vždy na vánoce :)
Martínek si zazvonil vánočním zvonečkem přání :)
Naše skromné náměstí se stromečkem :))) Už po trzích, byla zima jak sviňa :D
A tam vzadu v té otevřené chajdě jsme si dávali ten dětský punč :D
Moje nejoblíbenější ozdoba - Vánoční labuť na našem stromečku.
Cukroví z loňska - letos podobné a tak půlku rozdám v krabičkách jako dárek. Jsem jediná, kdo na
perníčcích nesnáší tu polevu? :D Jinak zleva tedy perníčky, šlehačkové cukroví a oříškové cukroví.