Kristina Čechová

Konečně leze ☺ Och, pro ty, co jsou zde noví, určitě jste tady správně, totiž, je v pořádku, že v mém případě pupík leze :D Momentální bříško ukazuje už 13. týden těhotenství a já už si myslela, že se snad nikdy nedočkám. Věřte nevěřte, takhle jsem nečekala ani na ubývající bříško na počátku mého hubnutí :D My ženy!!! I když, co bych byla za ženu, kdybych ten svůj stav takto neprožívala a nehlídala i sebemenší počáteční zakulacování ☺ O tom to je a my ženy vystrkujem bříška ještě dřív, než tam nějaké vůbec je :D

Jak víte, v pondělí 11. března jsme s přítelem a miminkem byli na genetickém vyšetření v Olomouci. Veškeré testy dopadly dobře, sice nám na dvakrát točili srdíčko, protože se jim to nezdálo, ale u druhého měření už pumpovalo 165 tepovou rychlostí a to bylo v pořádku ☺ Krev dopadla také dobře, vypadá to, že miminko se má čile k světu a je zdravé. 

A co přítel? No... asi bych měla držet jazyk za zuby, ale usmíval se celou dobu jak to telátko a usmívá se pokaždé, když si na Kuličku vzpomene :D Přeci, ještě aby to s chlapem nehnulo, když tam uvnitř má svůj výtvor, že? ☺ Nikdy jsem ho neviděla tak šťastného a poctivě každý den líbá rostoucí pupíček ☺ Tedy Kuličku ☺ A šeptá ji, jak už se na ni moc těší ☺ (pozn: pohlaví ještě neznáme ☺)

Ve 20. týdnu tedy pojedeme na genetické vyšetření znovu. Už teď se moc těšíme. Prozatím musím říct, že veškeré nevolnosti vymizely, dokonce mám neustálý pocit nesytosti, takže baštím asi 10x denně :D Kdybych včera sepsala svůj kalorický příjem a dala ho na STOB, tak ten jejich server bouchne přetížením :D Při posledním vážení jsem měla 1,1 kg nahoře (asi týden zpátky), nicméně stále se nemíním dívat na váhu každý den, starám se o sebe jak to jde, zdravě papkám a zdravě se cpu ☺ Další vážení proběhne až 29. března, ale tak nějak je mi to u pupku ☺ 

Miminkům zdar / Koníkovcům taky ☺

K.

Ona není já (She's Not Me) je název jedné písničky od Madonny. Shodou okolností jsem včera sledovala poslední díl před živým finálem soutěže The Biggest Loser. Co mají tyhle dvě věci společné? No, krapet dost. 

V onom posledním díle byly soutěžícím puštěny videa, při nichž se zrekapitulovalo to, jak začínali, pokračovali a kde jako lidé - ne jako soutěžící - ale kde jako lidé skončili. Hrozně se mi líbilo, když jejich "staré já" promlouvalo k těm novým osobám, kteří tato svá videa sledovali. Ta proměna, kterou prošli, byla viditelná a doslova hmatatelná. Já neustále tvrdím, že celý tento proces proměn a změn životního stylu není vůbec o fyzické síle, ta se prostě dostaví ať chcete nebo ne, ale velká změna se hlavně děje s psychikou. Je to v hlavě. Tam je ta moc. Všimněte si, že ani jeden ze soutěžících neřešil ty desítky shozených kilogramů, ale všichni do jednoho, i ti, co už dávno vypadli, mluvili de facto naprosto shodně. Našli se. Našli svoji sílu, tu pravou. Podceňování se se změnilo v sebejistotu, to čeho se dříve báli najednou nešlo nezvládnout, ti, co to se sebou kdysi dávno vzdali, se rozhodli bojovat a začal se čím dál častěji objevovat úsměv na jejich smutných a uplakaných tvářích. Obyčejní lidé, kteří dokázali rozplakat Jillian Michaels i Boba Harpera. Obyčejní lidé, na jejichž místě byste mohli stát klidně i vy. Lidé, na jejichž místě ve skutečnosti stojíte právě vy. 

Všichni máme v sobě spoustu vůle a odhodlání, jen jsou někde v nás hluboce schované a nikomu z nás nezbývá nic jiného, než tyto své jedinečné možnosti najít a využít je ve svůj prospěch. Nikdo nemá větší vůli a nikdo nemá menší vůli, všichni máme stejnou měrou naděleno. Rozdíl je jen v tom, jak často svoji vůli trénujeme. A vy už víte, že čím více člověk cokoli trénuje, tím silnější se v oné oblasti stává. Neudělá to za vás absolutně nikdo, na koho ukážete prstem. Je jen jediný člověk - otočte tím prstem svým směrem a ukazujete na něj. Vy!!! Máte v sobě tolik síly a nevíte o ní. Proč to vím já? Protože jsem byla také na vašem místě. Myslela jsem si, že dostatkem vůle neoplývám, ani dostatečnou sílou a bála se, že to všechno, co mne čeká, brzy vzdám a znemožním sama sebe a onu sebedůvěru pohřbím ještě hlouběji, než původně byla. Ale nevzdala jsem to, chtěla jsem víc než cokoli jiného tu jinou osobu, chtěla jsem to víc, než pizzu a ty sračky kolem, chtěla jsem to tak moc, jako by na veškeré té změně mělo záležet mé dýchání. Tak moc jsem svůj život chtěla změnit. Přestala jsem hledat výmluvy, zatla zuby, uvědomila si, že veškeré omlouvání mé neschopnosti byl ve skutečnosti strach přiznat si, že žeru jak prase - příliš a nekvalitně, přestala brblat a dívala se do cíle, který jsem si stanovila - být a cítit se fit! Název tohoto blogu se od té doby nezměnil, protože je to stále aktuální a protože se už nikdy v životě nechci vrátit k té osobě, kterou jsem byla téměř před rokem. Nikdy! Ano, vážila jsem si sama sebe a měla se ráda, ale také jsem si byla vědoma, jak se svým životem a jeho zdravotní stránkou zacházím a jak si bezdůvodně podkopávám nohy - strašně jsem se na sebe zlobila (což je jen slabší výraz doslovného "nesnášela jsem se za to").

K. ♥

PS: omlouvám se za výrazy, ale byly potřeba... byly ve mně ☺
PS2: v neděli se těšte na další společnou výzvu pod názvem motivace
PS3: myslela jsem si, jak nebudu na Koníkovi anonymní :D (aneb myslet = h***o vědět) :D
PS4: omlouvám se za výrazy, ale ... ☺
PS5: pěkný víkend ♥

Všechny Vás zdravím ☺

Dneska budu možná znít trošku víc optimisticky, takže se nezlobte, pokud vám polezu na nervy, ale není nic báječnějšího, než vám lézt na nervy právě takto ☺ 

Od včerejšího odpoledne do dnešního poledne jsem od vás dostala tucty mejlíků, které jsem jeden po druhém s obavami otevírala a říkala si, kdo mi zase zkazí víkend. Ono se ale stal právě úplný opak a byly to samé skvělé zprávy od vás, moc vám děkuji ☺ Na pár z nich ještě odpovím, ale potřebuji si utřídit, co vám napsat, protože to nejsou jen tak ledajaké mejlíky, ale to si nechám sobecky pro sebe ☺ Je krásné vědět, že je tolik lidí, co děkuje za dodání síly skrz blog, fakticky mi to dělá radost a jsem šťastná, že tomu tak je... 

Ráno jsme se s přítelem koukli na tu nejdebilnější komedii vůbec, jmenovala se Rrrrr, nevím kolik "r" je vůbec v tom názvu ☺ Ale řeknu vám, že to bylo tak vypatlané, že jsem se musela pořád smát (Co děláš? - Čekám. - Ještě jsem nikdy neviděl nikoho tak blbě čekat! :D)

Včera jsem byla opět s Kuličkou v poradně, dokonce jsem si odnesla první snímek a pozítří jedeme do Olomouce na genetické vyšetření, tak držte palce, ať je miminko ok. Má dvě ruce, dvě nohy, ale ... víte jak to je ☺ Taky bychom se měli dovědět pohlaví, pokud to půjde poznat, držte palce, ať to uvnitř je děvčátko.  Na snímku, který jsem se zdráhala takto veřejně dávat, ale nakonec jsem si říkala, že je to jedno, když už je i na Modrém koníkovi, vidíte hlavičku s kukadlama, bříškem a dvěma ručičkama ☺ Nožky se jaksi vypařily při vyvolávání fota :D Teda ale povím vám, teď je ve fázi, kdy se mu prý tvoří první svalová hmota a něco mi říká, že ten prcek jede na objem, protože tolik jogurtů a tvarohů co teď do sebe valím... no ... :D za chvíli bude dělat burpees a trumfne i Zuzku Light :D (Doufám, že to nebude číst :D)

Rovněž jsem v USA vyhrála DVD ☺ Víte jak to je. Vyhrajete cenu v USA a nastanou komplikace s odesláním ☺ Nevím, proč se ti Američani tak strašlivě bojí zaslání cen a vůbec věcí k nám do Evropy. Dobrá zpráva pro mne, samotná autorka a cvičitelka DVD mi cenu zašle... juchů ☺ Pak podám určitě bližší info ☺ (edit: cena mi nikdy nedorazila :-D )

Momentálně jsem se opětovně shlédla v programu Jillian Michaels Body Revolution, kdy jsem si znovu prohlédla ty jednodušší workouty v první fázi. Zjistila jsem, že je to přesně pro mne. Místo kardio vstupů dělám prostě dřepy, při crunches stačí podložit záda polštářema, aby nebyly vyloženě v rovině se zemí a workout pro mne je na světě ☺ Fakt se mi to skvěle cvičí. U "trojky" už mi trošku nebezpečně stoupal tep, který teď nesmí jít nad 140, takže jsem si dávala i pauzy, ale věřím, že se s tímto cvičením jen tak brzy nerozloučím, hrozně mi teď vyhovuje. Tak jak jsem z počátku na jednoduchost workoutů nadávala, že je to moc snadné, tak teď se mi hodí ☺ A to moc. Jsem ráda ☺ Jillian myslí na vše :D

Já si teď přes víkend dám se psaním blogu pauzu, protože potřebuji udělat nějakou povinnou práci i na svém knižním blogu, kam musím dopsat recenze na knihy, které jsem dostala za úkol od nakladatelství přečíst. Takže vy mezitím poctivě cvičte, papkejte, když se dnešek třeba nepovede, nenechte z toho jednoho dne udělat 10 let ☺ Ono se to nepos.... (měla bych začít mluvit jako matka slušně ?? :-D) Nezapomeňte, že všechno  je to v hlavě, ne ve svalech, ale v hlavě!!!!

Držte se!!! 

K. ♥