BLOG
Bloguji
U mě doma
Happy Monday
Baby deník
Nevlezlo se
JÍDLO
Z mého stolu
Všechny recepty
Vaření s FOOD
Vaření s Yummly
Biosfera.cz
CVIČENÍ
Články
Fitness deník
Recenze a tréninky
Jóga
Moje proměny
FASHION & BEAUTY
Notino.cz
Laky
Kosmetika
Oblečení
VOLNÝ ČAS
Knižní koutek
Knižní výzva
Recenze knih
DIY
Háčkování
V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE MÁM PRO VÁS SPOUSTU SOUTĚŽÍ. KDE?
Na blogu soutěžíme o tři balíčky od HQH System
Na mém blogu můžete soutěžit ve Velké oříškové soutěži o 5 kg oříšků a semínek
Na FB stránce Anetky Run-Heart se soutěží o mou knihu Moje tělo: koučink
Na FB stránce Správná podprsenka se také soutěží o mou knihu Moje tělo koučink.

PŘEJI VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ A KRÁSNÝ ADVENT :-)

čtvrtek 4. dubna 2013

Když se "daří" nákupy


To si takhle jednoho krásného jarního dne vyjdu na nákup... už pohledem z okna mě mohlo napadnout, že moc krásný jarní den venku není, ale říkala jsem si, že to chce pozitivní mysl a všechno půjde po másle. Vzala jsem si s sebou svoji velkou oblíbenou tašku s jarním motivem a s přítelem odvezla synka do školy. Odtud jsem zamířila již sama pěšky do Billy pro ovoce a zeleninu, na kterou jsem se moc těšila. Jestli mi v těhotenství přišlo něco vhod, tak neodolatelné chutě právě na ovoce a zeleninu. Chtěla jsem si udělat zásoby, proto ta velká taška...

V Bille mě však nemělo překvapit, že nenakoupím. Nevím jak u vás, ale naše Billa je na ovoce a zeleninu vážně ubohá. Na co mi je šest různých druhů jablek, když ani jedno z nich není od pohledu hodno mého nákupu. Prostě děs. A co teprve ta cena, skoro 50 kč za kilo jablek??? Okurky - můj otec by řekl - vypadaly jak zdechliny, pomeranče před vyschnutím, banány snad přes noc pořádaly boxerské turnaje. Z obchodu jsem nespokojeně odešla a zamířila pěšky do Kauflandu, do revíru důchodců. Ano, jelikož je čtvrtek, bude jich tam jak na**aných, čtvrtek ráno je ve znamení akčních cen.

Dorazila jsem do Kaufu, nakoukla do vozíků důchodců, abych pochopila, co je v akci. Byla jsem tam ve správnou dobu - ovoce a zelenina v akcích, krásné, hromady a hromady připraveného zboží a já mohla v klidu nakupovat, bez spěchu... jelikož to mám z Kaufu ale 2,5 kilometru pěšky domů, musela jsem zhodnotit, kolik toho vezmu, zda to vůbec unesu, že... no... za chvíli byl vozík plný banánů, jablíček, jahod, okurek, rajčátek, přihodila jsem brambory, papriku, mango ♥ (jak jinak), ředkvičky a spokojeně z oddělení odešla. Než jsem celý Kauf prošla, sáhla jsem po džusu z červených pomerančů i s dužinou, pobrala oříšky, nějaké tyčinky, synkovi sladkou rýži, pár dalších dobrot pro něj a přítele, při studování jakéhosi tvarohu jsem zaregistrovala mladého muže, co také dřepěl u mléčných výrobků a studoval pečlivě ☺ Já, už nemocná z "povolání" jsem se mile usmála, jen tak do prostoru a přitom koukajíc na něj, že existují muži, kterým není jedno, co baští a také studují, no bylo to milé...

Opouštím Kaufland. Jen co jsem naskládala nákup do mé mega jarní tašky, mi bylo jasné, že tohle bude dlouhá a trnitá cesta směrem domů. 2,5 km. Ach!!! A doufala, že taška tu dálku vydrží! Během kilometru jsem asi třikrát odpočívala, taška řezala do ramene, byla fakt těžká a pak najednou... křup!!!! Váha z ramene ustoupila... Nejdříve ze mě vyletělo sprosté slovo (hodně sprosté) a až pak jsem otočila hlavou za sebe dolů, abych zjistila, že celá má oblíbená jarní taška i s jarním nákupem je na zemi, dvě jarní uši od tašky držím v ruce... prima... na to, že byl přede mnou ještě asi kilometr cesty... dobrý!!! Ne, to nebylo dobrý!!!! Když jsem si k nákupu dřepla, pochopila jsem, že svou jarní tašku už nikdy nepoužiju, krom uší se jí provalily také boky. Nějakým způsobem jsem celý nákup chytla do rukou a šla. Co jiného mi také zbývalo, že? Debil, jsem se rozhodla jít zkratkou, ať to mám co nejrychleji domů. Zkratka mě málem stála život, protože nikde samozřejmě nebyl odklizený sníh, pod sněhem led, klouzalo to. Prima, šla jsem zkratkou, ale ptačím krokem. Po chvíli se objevila lavička a já k ní rychle docupitala si odpočinout. Znovu nadhodila tašku, ať už mám tu hrůzu za sebou, jenže tentokrát taška rupla celá, k domu to bylo ještě asi 150 m. Chtělo se mi brečet, nenáviděla jsem život (obrazně řečeno), ta spoušť pode mnou. Rozbité jahody, rajčata, rozflákaný tvaroh, který se plazil po okurkách, bramborách a všude možně. Krásná jablíčka vypadala naprosto stejně jako ty v té Bille... to byl přesně onen moment, kdy jsem si říkala "že jsem se na celý Kaufland nevy**ala".

Ani nevím, jakým způsobem se mi to všechno podařilo dotlačit domů. Za dveřmi bytu to všechno neskončilo, jelikož jsem každý kousek ovoce či zeleniny musela umýt, nakonec jsem musela umýt i sebe a byla fakt nešťastná. Z jahod se pomalu stávalo pyré, rajčata pustila šťávu, která se s tím tvarohem míchala... jediná pozitivní věc na tom všem byla, že jsem si fakt dala do těla!!!

Ponaučení: žádné, to mango fakt stálo za to :D mňam!!!

Co bylo z mé hromádky zachráněno, moje část to odnesla nejvíc, samozřejmě :D
Vaše názory:

0 komentářů:

Okomentovat