BLOG
Bloguji
U mě doma
Happy Monday
Baby deník
Nevlezlo se
JÍDLO
Z mého stolu
Všechny recepty
Vaření s FOOD
Vaření s Yummly
Biosfera.cz
CVIČENÍ
Články
Fitness deník
Recenze a tréninky
Jóga
Moje proměny
FASHION & BEAUTY
Notino.cz
Laky
Kosmetika
Oblečení
VOLNÝ ČAS
Knižní koutek
Knižní výzva
Recenze knih
DIY
Háčkování
V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE MÁM PRO VÁS SPOUSTU SOUTĚŽÍ. KDE?
Na blogu soutěžíme o tři balíčky od HQH System
Na mém blogu můžete soutěžit ve Velké oříškové soutěži o 5 kg oříšků a semínek
Na FB stránce Anetky Run-Heart se soutěží o mou knihu Moje tělo: koučink
Na FB stránce Správná podprsenka se také soutěží o mou knihu Moje tělo koučink.

PŘEJI VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ A KRÁSNÝ ADVENT :-)

pátek 17. května 2013

Úvaha: Za více peněz méně kalorií


Včerejší den byl zvláštní, speciální, výjimečný. Na genetice v Olomouci jsme si vyslechli verdikt pana doktora, že v září můžeme očekávat vysněnou holčičku. Byla to tak skvělá zpráva, že jsem po celém dopoledni plném stresu dostala nefalšované chutě na něco stejně výjimečného. A tak jsem prohlásila: "Chci se jít 'najíst'"!!! Můj přítel přesně vystihl onen podtext toho, 'co' jsem to vlastně vyjádřila za přání a zeptal se:"Myslíš jako najíst se do nějakého toho KFC a tak?" - "Jo, přesně to chci."

A tak jsme vyjeli do Olympie. Můj přítel si koupil knížku, zatímco já vybírala v hračkářství Hot Wheels autíčko se synkem a pak už jsme si to namířili do křídla plného různých restaurací. Číhala na nás cukrárna, česká kuchyně (která se už z dálky chlubila nápisem PIZZA (opravdu typicky česká nabídka), orientální restaurace (tam vyrazil přítel pro svůj kebab nebo co to měl v tom hamburgeru) a já se synkem přímo ke KFC koutku. 

Musím vám říct, že jsem si připadala jak vesnický neandrtálec. Bez urážky!!! Jsem spíše maloměstský typ a do velkých měst mě nikdo nedostane, už ne :) Ale k věci. Stoupla jsem si před nabídku KFC a koukala na osvětlené reklamní poutače na různá jídla, menu... jelikož do takových restaurací vážně jezdím snad jednou za rok (v případě KFC to bylo snad i několik let), vůbec jsem nevěděla, co si vzít a absolutně se v té nabídce křidýlek a twisterů a menu nevyznala. Vsadila jsem na to, co jsem znala ještě z dob, kdy mým chuťovým buňkám říkalo KFC "kámo". 

Přišla na mne řada. Takže "co si dáte?" - "Malý twister ještě děláte?" - "Ano, je tamhle v nabídce nahoře." - pravda, přehlídla jsem mini twister, který byl podstatně menší než tehdy. Líp pro mě, nepřišla jsem se přežrat, ale dát si v tento výjimečný den něco výjimečného a necítit se provinile, ale dobře. - "Dobře, tak jeden mini twister a dvoje malé hranolky." - Pro mne a synka. - "Můžu vám nabídnout kyblík?" - "Kyblík?" - "Ano, kyblík hranolek, je toho podstatně víc a stojí méně peněz." - "Promiňte, říkala jste kyblík?" - To už se na mne slečna dívala stejně blbě jako já na ni. Fakticky se už prodává kyblík hranolek? Otočila jsem se po restauraci, zda uvidím nějaký kyblík. Nedalo se to přehlídnout. Restaurace plná lidí sice nebyla, ale ten kdo měl na stole KFC baštu, měl také kyblík hranolek nebo kyblík smažených kuřecích kousků. Pardon, to nebyl kyblík. Ale KÝBL!!! - "Ne, děkuji, dáme si jen dvoje malé hranolky." - "Vy chcete menší porci za dražší cenu?" - Slečna na mě koukala opravdu nevěřícně, evidentně se s takovým přáním běžně nesetkává. Mně se v tu chvíli vynořila myšlenka na jeden pořad, kde tyhle cenové nátlaky na velké porce ovládali lidi. - "Ano, přesně tak!" - Přidala jsem úsměv. - "Nějakou omáčku k těm hranolkám?" - Sakriš, copak já vím, jaké omáčky... synek mě předběhl: "Jen jeden kečup." - Otočila jsem se na slečnu. - "Takže jeden kečup." 

Nemusím vám říkat, že jsme na slečnu dojem neudělali, jelikož její prací je dostat ze zákazníka pravý opak. Nechtějí, aby lidé kupovali malé porce za větší cenu. Naopak! Až nebo jestli se vedoucí půjde podívat na záznam objednávek z její kasy, možná bude chtít vysvětlení, proč nám místo dvou malých hranolek nenabídla kyblík. Alespoň v době, kdy jsem pracovala u McDonald's to takto fungovalo. Nabízet, přemlouvat... a netýkalo se to peněz, ale cpát lidem co nejvíc "na talíři". 

Určitě mnoho z vás nepochopilo, proč jsem si, krucipísek, nevzala ten kyblík, když hranolek bylo víc a za menší cenu. Právě proto, že jsme se nepřišli nezdravě přežrat (původně jsem chtěla napsat slušnější přejíst), ale přišli jsme si udělat radost, decentně si užít a přitom si nesprasit celý den. 

Když jsme z KFC odcházeli, šla jsem si vyhledat kompletní ceník nabídky, abych zjistila, o kolik je kyblík větší a levnější. Já i synek jsme si dali malé hranolky, které jsou v nabídce vedeny jako NORMÁLNÍ. Přesně s touto porcí kdysi tyto řetězce začínali a lidem to stačilo. Asi ne v dnešní době. Ony NORMÁLNÍ hranolky měly na váhu 70 g a stály 25 Kč. KYBLÍK hranolek měl na váhu 240 g - čtvrt kila hranolek!!!! - za 39 kč. Ten rozdíl za dvoje NORMÁLNÍ hranolky a KYBLÍK je znatelný - jak cenově, tak v množství. Nejde však koneckonců o pocit, že jsme si dali NORMÁLNÍ porci, která byla v NORMÁLU? Ochutnali jsme, užili si, odešli. 

Pak mi celou cestu domů vrtalo hlavou, že to, bohužel, přesně takto funguje a fungovat bude. Řetězce nemají sebemenší důvod nabízet málo za méně peněz, ale více ze ještě méně. Smutné, ale realita. Lidé totiž vždycky přijdou tam, kde dostanou za méně peněz více muziky jídla. A je jedno, zda je to zdravé, nezdravé či absolutně tělu nesvědčící. Můj přítel to vyjádřil po svém. "Přijde mi, že tyhle řetězce mají jediný cíl, aby lidé hodně jedli." 

A já měla na duši příjemný pocit, že jsme do toho jejich kolotoče slepě nevstoupili. A užili jsme si nezdravého  (a fakt hříšně chutného) jídla ve zdravé míře.

K.

Vaše názory:

0 komentářů:

Okomentovat