Kristina Čechová

Nevím jak vy holky, co jste zrovna těhotné a nebo vy, které už jste těhotné byly, ale já si tohle těhotenství fakt dost neužívám  Jo, jasně, miluji svoje bříško, hladím si svoje bříško, každý se tetelí, jak mi bříško strašně sluší a každý má tendenci si sáhnout a já na oplátku mám nutkání každého praštit, ale jestli je na těhotenství nějaká skvělá věc, tak snad to, že ve vás roste člověk. Co všechno to ale obnáší... no, děkuji pěkně.

Dnes v 5 ráno budíček, protože jsem na šestou musela být v nemocnici na odběrech krve kvůli cukrovce. Ničeho se nelekejte, vy, co nevíte, tyhle odběry jsou prostě klasika ☺ Takže tam tak přijdu, objednaná na šestou ranní, zaklepu na dveře, celá čekárna, kde sedělo asi 30 důchodců brblala, že si mám frontu vystát. VYSTÁT!!! Jen jsem se otočila a zakroutila hlavou, načež jedna milá babička podotkla, že jsem těhotná (promiňte, můj 7. měsíc musí vidět i slepej) a že toho asi už moc neustojím (jediná židle nebyla prázdná). 

Vešla jsem dovnitř, kde mě pokárala také sestra. To už jsem krotila svůj jazyk v puse a snažila se být slušná. Když mám, do prdele, napsáno na kartičce, že jsem na šestou objednaná, tak se laskavě na šestou ohlásím a nebudu čekat. Ano, sestře jsem to řekla mnohem slušněji. Ale přece by právě ji mělo napadnout, že kvůli odběrům podle nařízení další 3 hodiny budu bez jídla a pití a že už hodinu bez jakéhokoli jídla i pití jsem a tudíž snad trochu taktu by neuškodilo... navíc s bříškem ☺ Posadila si mě, sebrala krev ze žíly (už dlouho se to nebere z prstu?) a po půl hodině po dobrých výsledcích mi dala vypít onen odpornej glukózovej hnus, snad půl litr... holky, málem jsem to vyblinkala  Držela jsem se a přemlouvala žaludek, ať proboha neblbne, že chápu, že dostal tenhle sajrajt na lačno a že mi to taky dvakrát nedělá dobře, ale že jakmile to vyblije, tak se s ním odmítám kámošit, protože tuhle proceduru přes krk prostě už na podruhé cpát nechci   Po hodině v čekárně se žaludek umoudřil a další hodinu jsem tak mohla vytáhnout knížku s Jillian a začíst se. Mám vám říkat, že jednoho dědulu strašně zajímalo, co čtu, a když zjistil, že čtu o metabolismu, tak si chtěl strašlivě povídat a omlouval se, že ruší a rušil a omlouval se celou tu další hodinu, takže jsem z knihy - nekecám - za hodinu přečetla asi 2 stránky, nicméně do mě hučel tak dlouho, že jsem zjistila, že jeho manželka už nemůže chodit, že jsou spolu 59 let, že píše poezii a musel!!!! mi samozřejmě dát něco ze své tvorby přečíst, takže jsem místo Jillian četla jakési Vrbenské spisy z jakéhosi jeho cyklu... k mému překvapení jsem však zjistila, že se bavím a naslouchám skutečnému spisovateli, který normálně několik let píše a publikuje  a dostala jeho nevydanou nakopírovanou práci na cestu domů, protože hodina uběhla a já - panebože díky - šla konečně na další odběr a nemusela se s pánem dál trápit. Uff!!

Čili, po dnešním dni, dvě rozpíchané ruce, odpornej sladkej sajrajt ke snídani, únava na entou, bolavé nateklé nohy (chodidla) z daleké cesty, rozbolavělé kyčle - to jen za dnešek.
Kdo si myslí ještě, jak je těhotenství báječná věc, vzpomenula bych první tři prozvracené měsíce, zmínila bych svůj opupínkovaný ksicht, kterému prostě nepomůže nic, protože prostě těhotenství, z postele vstávám jak špatně poskládaný bagr, chodím jak kačer, nevlezu se do bot díky oteklým kotníkům a nártům, nejvíce kopací náladu má malá, když mám plný močák, samozřejmě se těma svýma nožičkama "umí" trefit, už nevydržím ani půl hodinové procházky, protože mě bolí nohy, kotníky, lýtka, mám v nich křeče - všechno!!! - jako bych absolvovala běh Terryho Foxe, když lezu z vany, je to jakoby vyplavala velryba a když mi můj nejdražší večer masíruje nohy, protože to psali na netu ,  že by to partner své těhotné partnerce dělat měl, tak si do toho pustí písničky, které nenávidím a já mu pak neslušně dávám znamení, ať ví kam jít .... 

Opravdu moc se těším na září. Miluji tenhle stav, ale zároveň ho nesnáším a proklínám a je jedno, jak moc svému příteli připadám k úsměvu a nádherná ☺

K.

S přibývajícími slunečními paprsky se v mém městě roztrhl pytel se soukromými prodejci ovoce a zeleniny. Dneska to vytáhlo tak spoustu lidí ven, kteří se doslova prali o vitamíny na stáncích. Skrz tyhle stánky ale také procházeli náctiletí a mladí lidé, kteří si z nedalekého fast-foodu pochutnávali na hamburgerech, párcích v rohlíku a pizzách. Kdybyste tam stáli, taky byste to viděli. A jelikož měla opodál akci i Coca Cola a zdarma rozdávala plechovky s tímto nápojem, dokážete si představit, co většina z nich do sebe ládovala za kombinaci. Takže jsem se pyšně zařadila do chumáče postarších lidí dychtící po vitamínech a společně s nimi s úsměvem na tváři a velkým bříškem vybírala ovoce a zeleninu. A přinesla si domů po dlouhé době krásné třešně ☺ 

Už víte o věcech, které jsem si dopřála k narozeninám, ale nevíte, že to ještě nebylo všechno. Doslova jsem si poručila dostat mražené lesní ovoce do mých koktejlů. Skoro kilovku mi koupila přítelkyně mého bráchy a povím vám, první koktejl mi přivedl doslova duševní orgasmus ☺ Teď už vím, bez čeho nebudu moci existovat. Pytlík je plný malin, ostružin, červeného a černého rybízu. Neskutečná věc ♥

A taky nám domů přišel kočárek pro Elišku ☺ S přítelem jsme jej z krabice vybalili, sestavili, pokochali se, obdivovali všechny věci, které má a umí, pak opět sundali kolečka, rozebrali a opět uložili do krabice ☺ Už se těším, až budu ten malej uzlíček kolíbat. Přítel sliboval, jak s ní bude často chodit ven... ehm, jsem zvědavá :D

A než se pro dnešek rozloučím, pár fotek z mého stolu ještě, abyste věděli, že jím stále zdravě a barevně ☺ A v závěru ještě bonus z mé postele - bez komentáře ☺

K.

Největší lenoch a mazel v rodině ☺

Je pár věcí, které u mne vždy najdete. Ať přijdete kdykoli, nikdy v mé lednici nechybí jablka, banány, rajčata, led, mléko, tvaroh, vajíčka, arašídové máslo, listová zelenina a bílé jogurty. Vůbec si nedovedu představit, že bych přišla a tyhle věci tam prostě nenašla. Zároveň musím mít neustále jistotu, že kdykoli otevřu svoji malou skříňku, najdu tam ovesné vločky, celozrnné tousty, neslazené kakao, vlákninu, skořici a nějaké ty oříšky. 

Bez čeho si nedovedu představit svoji kuchyň

Něco vám povím. Kdysi dávno jsem proklínala svoji babičku, když mi dala ošklivý nevzhledný mixér, který mi byl tak dobrý akorát na to, že zabíral místo v mé kuchyňské lince. Proklínala jsem ji. Nechápala, proč mi dává něco takového, co vůbec nepotřebuju. Prosila jsem mamku, ať si ten mixér vezme. Ona jej nechtěla a řekla mi, ať si ho schovám, že jej jednou upotřebím. Já tedy jako poslušné děvče za mixér "s láskou" poděkovala a nechala ho v krabici několik let. Za posledních pár let jsem se neskutečně mnohokrát stěhovala a onu krabici s mixérem nevraživě tahala z místa na místo. DNES SI BEZ NĚJ NEUMÍM PŘEDSTAVIT SVŮJ DEN!!!! Umřela bych hlady, kdybych jej neměla, protože ten starej "páprda" zvládne věci, to byste koukali. Rozmixuje všechno, co mu tam strčíte. Rozsekal mi i vařečku, když jsem druhým koncem "míchala" obsah přímo v běhu přístroje (= já blbec :D). Denně si na něm připravuji své šejky. Vlastně ani není možnost jej schovat, protože je neustále v provozu. Na omáčky, pyré, zmrzliny, zeleninové saláty, polívky... no, co vám mám říkat. Zlatá babička ☺ Až mi tenhle mixér jednou odejde, budu hodně smutná. Nemusím mít vařič, ani mikrovlnku, ani troubu, ale bez něj si nedovedu svůj život v kuchyni představit ☺

Zkoušela jsem recept z časopisu F.O.O.D., samozřejmě jsem si ho trošku upravila, respektive
nedala všechny ingredience.

Zkrátka a dobře, ryba je lehce pokapaná citronem, osolená a opečená.

K tomu "jihoafrický" salát z červené papriky, rajčátek, cibule, ledového salátu, čerstvé petrželky, ředkviček, kukuřice a vše je naloženo do pomerančové šťávy. Fakt výborná věc ☺

Dobrou chuť.