Kristina Čechová

Poslední den roku 2014 je před námi. Poslední příspěvek tohoto roku právě píšu a v mysli se mi přehrávají věci, které jsem si prožila za posledních 365 dní. Bylo toho hodně. Dobré i špatné. A i to špatné, co přišlo, otevřelo dveře tomu dobrému ☺ 

S přítelem jsme oslavili 6 let společného soužití, oslavili první narozeniny naší dcerky, přestěhovali se do bytu snů, přítel získal skvělou (i když velmi nebezpečnou) práci, zažili jsme spolu spoustu krásného, takové ty střípky, které když slepíte dohromady, utvoří vám jedinečný celek vašeho vztahu, pro který stojí za to žít a kterého si vážíte. 

A taky jsme prožili poprvé Vánoce jen my čtyři (plus rafan) jako rodina. Sami. 

Dcerka loni z toho samozřejmě ještě neměla rozum, ale letos vcelku rychle po vzoru brášky pochopila, že v těch balíčkách pod stromečkem jsou zabalené dárečky a že to celé "jééééé" nás všech u blikajícího stromečku je vlastně švanda a že to tak má být ☺

A já osobně jsem asi byla hodná, protože jsem dostala nějakou vůni od svého nejmilejšího...

... vysněnou svíčku od Yankee (tahle vůně překonala všechno, co jsem od nich kdy měla)...

... jelikož jsem byla celý rok vzorná, dostala jsem taky bonboniéru z mého oblíbeného retro krámku.

Jelikož Ježíšek ví, že miluji čaje, tak mi udělal zásobičku...

... pod stromeček mi také dal ještě spoustu nugátových srdcí...

... a to by bylo, aby Ježíšek nevěděl, že laky na nehty prostě můžu ☺ A tímto se fakticky trefil ☺

Já osobně jsem si udělala radost knihami, což bylo na naší domluvě s přítelem, že si každý koupíme to svoje, co se nám líbí a nebudem to nijak komplikovat. 

A tady už jsou zařazeny v mé knihovně mezi ostatními ☺

Ještě chvilinku zůstaneme u nás doma, protože jsem vám chtěla ukázat, kde momentálně kuchtím své jídlo. Takže tohle je naše kuchyně, kterou když jsem viděla, tak jsem byla pro, že se přestěhujeme. Miluji bílou barvu v kuchyních, takže tahle mne totálně zlomila a bylo (z mé strany) rozhodnuto. Ještě jedna část kuchyňské linky není vidět, ta je po levé straně za objektivem ☺

A tady už jsem si po dlouhé době dopřávala něco zdravějšího, protože prosinec celkově nebyl absolutně ukázkový, co se týče mého stravovacího režimu. Ale cvičila jsem, tak jsem to minimálně nepokazila všechno :D Na obrázku je bílý jogurt s banánem, arašídy, ovesnými vločkami a čokoládovou polevou. 

A nový Apetit vypadá také velmi chutně. Už se těším, až bude trochu klídek, žádné návštěvy a shon z nákupů a budu si zase užívat své kuchařské testování v kuchyni ☺

Kousek z mého pracovního stolu. Fakt kousek. Mám problém to tady využít celé :D Poličky a šuplíky mi tu zejí prázdnotou, protože do nich nemám co dát. Ale to se časem poddá :D

Můj sen mít v pracovně zarámovaný černo-bílý obraz Madonny. Tohle sice není ve velikosti, kterou jsem si představovala, ale prozatím musí A3 formát stačit ☺

Vánoční hvězda se drží déle na živu než obvykle :D Jak neobvyklé :D

A poslední dvě fotky mých ratolestí. Martínek se nerad fotí, strašlivě ☺ Opakem je Eliška a Miki ☺ Tak jich tu na blogu bude asi nejvíc ☺ Eliška měla být kluk. No, vážně. Je to šmudla, vztekloun, je neskutečně netrpělivá, ale strašlivý smíšek, učenlivá, nebojácná, miluje děti a zvířata. Její nejoblíbenější slovo je "NE!" a když neděláte to, co chce, abyste dělali, přijde vám jednu natáhnout. Normálně tu svou ručičku napřáhne a liskne vás :D Naprostý opak synka. Naprostý. Až mám občas pocit, že ti dva si ty role holka versus kluk úplně vyměnili ☺

Můj milovaný pejsek. Miki. Hrozím se dne, až odejde. Je to skvělý kámoš a cirkusák. Sice mi hrozně leze na nervy občas, ale má tak skvělý charakter, že věřím tomu, že jsme si nenašli my jeho, ale on nás. 

Přeji Vám všem co nejšťastnější vstup do Nového roku a v celém příštím novém roce hodně zdraví, štěstí, osobních úspěchů a co nejvíce radostí. Mějte se rádi a neberte všechno až příliš vážně. Věnujte se sami sobě, dětem, smějte se a rozdávejte radost. S pokorou, láskou a pozitivním přístupem se lépe žije a dýchá ☺

Kristina

Po několika dnech jsem opětovně online a je to zvláštní pocit. Zvláštní proto, že se mi po virtuálním světě vlastně nestýskalo, neměla jsem pocit, že mi něco uniká, utíká... tak jako kdysi. Ale přesto jsem chtěla stihnout před Štědrým napsat, jaký "dárek" jsme si dopřáli. Nové bydlení. Není tedy ještě naše, ale jde o bydlení, o kterém jsme s přítelem vždycky snili, které jsme si moc chtěli dopřát a které si momentálně užíváme jako rodina s bonusem navíc a to vánoční atmosférou. Stěhování bylo samo o sobě rychlé, ale jelikož jsme v rezidenčním bytě, je to tu příšerně obrovské a já mám problém i tu trošku, co nám patří, uložit na patřičné místo ☺

Přestěhovali jsme se do kompletně vybaveného bytu. V obývacím pokoji dokonce na nás čekal rotoped, který podle prvních slov přítele "půjde do sklepa". On a synek z něj vlastně ještě neslezli ☺ Já se také na chvíli projela, ale zůstanu asi raději věrná svému cvičení pěkně na podlaze.

Tohle je už můj pokoj. Z místa za mnou, odkud fotím, je obrovská pracovna, odkud píšu tento příspěvek a více než polovina pokoje je prázdná. Je doufám jasné, už kvůli pozadí, k jakému účelu bude tento prostor využit ☺ 

Naprosto upřímně musím říci, že jsem z bytu neskutečně nadšená. Když mne sem poprvé přítel dotáhl a stáli jsme před domem, říkala jsem mu, že z našeho bytu dva plus jedna nikam nepůjdu. Jenže když mě provedl tímto, rozlohou téměř třikrát větším, skvěle zařízeným, na skvělém místě, s nabídkou, že na takové bydlení nemusím koukat jen ve filmech, ale mohu jej s dětmi mít (stačí říct "berem"), byla jsem jak... jak... nedá se to popsat. 

Takže tohle je náš společný dárek, který jsme si s přítelem dopřáli. Pro něj to sice znamená splnění si svého snu asi ve větší míře než té mojí, ale nadšení z mé strany nelze skrývat ani tak ☺

Takže, stromeček je nazdobený, dárečky zabalené, světýlka po bytě blikají, svíčky s vánoční vůní plápolají, vánoční zmrzlina zbaštěná...

... vánoční hvězda na stolečku, všechny návštěvy odbaveny, brambory na salát se chladí a koledy z cédéčka už vyhrávají ☺

Moc dobře si pamatuji zrod prvních krabiček LadyBoxu a nejde zapomenout na to, jak byly první krabičky na prodejním webu vždy rychle vyprodané. Nebudu zastírat, že mne tyhle boxy nelákaly, ale moje zájmy byly vždy trošku jinde a ke kosmetice jsem prostě nikdy moc extra netíhla a tak jsem dokázala odolat.

Když jsem ale minulý měsíc narazila na banner u jedné z blogerek, který inzeroval vánoční boxy se slevou, říkala jsem si, že to vyzkouším, udělám si radost a dopřeju si předčasný dárek pod stromeček :) Krabičky se rozesílaly před pár dny a já tu svou dnes otevřela za státního dozoru Elišky ☺

Uvnitř na mne čekalo překvapení, že to celé bylo ještě v jedné speciální krabičce, vánočně laděné.

Uvnitř byl celý obsah zabalen do papíru převázaný mašlí. Nevím, zda to na mne mělo udělat dojem zabaleného dárku, já si spíš připadala jako při otvírání hrozně důležité obálky na nějakém předávání hrozně důležitých cen :D

Ať se podaří a chutnají ☺

K.

Ještě jste se nepřejedli cukroví? Všude to žije Vánocemi, všichni zdobí stromečky a přestože Vánoce zbožňuji, budu asi černá ovce, protože my máme rodinnou tradici zdobit stromeček až na Štědrý den. Aby co nejdéle pak vydržel a neopadával. Ale jelikož se letos budeme stěhovat, tak jej asi skutečně ozdobíme dříve, abychom si ho užili, protože stěhovat stromek je asi dost blbý :D

Včera jsem upekla další várku perníčků a také oblíbené synkovo šlehačkové cukroví, ze kterého dnešním dnem zůstalo jen pár kousků, takže mne pečení čeká ještě. Já věděla, že mám péct jeho oblíbené z celé dávky a ne jen z poloviny ☺ Máme nová vykrajovátka, čímž jsem si splnila něco ze svého vánočního seznamu a samozřejmě jsme je museli také odzkoušet.

A tady už jsou v jogurtu s banánem a jahodami ☺ 

Další číslo mého nejoblíbenějšího časopisu je venku. Mám ho fakt moc ráda. Stojí přijatelně, dělá se tam ze samých věcí, které jsou běžně dostupné a hlavně koukají i na tu zdravou stránku. Což se mi moc líbí. A Eliška má tenhle časopis taky moc ráda. Což jde vidět díky natrhnuté stránce :D

Kromě příprav na Vánoce ale také žiju. Trávím čas tak, že chodíme na procházky, protože co si budeme povídat, na to, že je prosinec, je počasí přívětivé a je poměrně teplo. Škoda toho nevyužít a prosedět to doma. Denně mám v nohách 9 km chůze s kočárkem a to už je pěkná "rozcvička" :D

A taky pořád jím. Ta energie se musí doplnit, jinak bych vysílením zhebla :D Ale přestože to není 100% vždycky zdravé v těchto dnech, to klidně přiznávám, tak se snažím aspoň občas, co to dá ☺ Tyhle pohankové lívanečky se povedly, jako dip mi sloužil jogurt s rozmačkanými jahodami. 

No a taky čtu. Mám už skoro přečtenou takovou oddechovku od mé oblíbené Katky Petrusové, ale když jsem si před pár dny hrála s maličkou, dávala jsem do knihovny knížku, kterou malá vytáhla a jak jsem ji tam tak vracela, tak jsem ji prolistovala, začetla se a už se od Zlodějky knih nedá odtrhnout, abych dočetla Pekáč buchet :D Obojí se mi moc líbí a určitě to ještě do konce příštího týdne obojí dočtu. 

Užívejte třetí adventní neděli. Prý se zapaluje růžová svíčka ☺

K.

Asi mi to neuvěříte, ale tenhle odstín rtěnky jsem marně sháněla už asi od mých šestnácti sedmnácti let. Tehdy mi moje maminka dovolila se malovat jen touto rtěnkou, protože mi jednak nejlépe seděla a také proto, že nebyla výrazná a jako mladému děvčeti k věku šla nejvíce. Maminka vůbec nerada viděla, když jsem chodila zmalovaná a i když jsem si myslela, že jsem namalovaná málo, tak nekompromisně přišla a řekla "utři si ty oči" nebo "sundej si tu rtěnku" ☺ Já samozřejmě chtěla chodit namalovaná jak dospělá a neměla jsem ji za to ráda. Sice jsem ji vždycky poslechla, ale za dveřmi jsem protočila oči, pěnilo to ve mně a vztekle jsem si líčidla sundávala ☺ Dneska, když jsem tenhle odstín po letech viděla u nás v obchodě, okamžitě se mnou putoval domů. Fakticky se mi ji nedařilo u nás zastihnout a i když jsem se na tuto rtěnku několikrát ptala, vždy mi prodávající řekla, že se tenhle odstín k nám bohužel neposílá. Takže tohle je moje nové shledání s Miss Sporty odstínem 032 New Age ☺

Jeden z těch levnějších make-upů, ale jelikož zrovna neměli můj oblíbený od Rimmelu, tedy odstín, vzala jsem na zkoušku tento. Nevypadá vůbec zle, krásně se nanáší, není to na nějaké dlouhé krytí, ale rychlou službu na pár hodin udělá ☺ Navíc se mi líbí balení, není rozkošné? ☺

Přišla jsem o všechny stíny. Tím všechny myslím asi 4 kousky :D ale beztak, byly to kousky, které jsem měla ráda, dokud jsem nezapomněla svá malovátka uklidit a Eliška s nimi mrskla na zem. Jsem pak chodila a říkala si, co je to na zemi za podivnou rozdupanou křídu :D No, byly to moje stíny, nepřežily ani nejnovější Purple Clouds. Tak jsem zvolila tu paletku stínů Magenta & Me od Essence.

Nepodařilo se mi vychytat skutečný odstín tohoto laku, ale nejlépe mu odpovídá asi z toho prvního obrázku úplně nahoře ☺ Tenhle lak od Gabrielly Salvete z řady Enamel (133) je naprosto luxusní, protože je se zpěvňovačem a i když se takové popisky často míjí účinkem, ne tento. Stačí opravdu chvilka a lak drží. Dokonce i tři vrstvy proschly za zlomek doby, kterou potřebují jiné laky. Navíc vydrží mnohem déle, má atraktivní barvu a perleť. Jeden z mých nejoblíbenějších ☺ A za tu cenu opravdu slušný ☺ Stál necelých 70 Kč.

A čím pěkným jste se rozmazlily za poslední dobu vy? ☺

K.