BLOG
Bloguji
U mě doma
Happy Monday
Baby deník
Nevlezlo se
JÍDLO
Z mého stolu
Všechny recepty
Vaření s FOOD
Vaření s Yummly
Biosfera.cz
CVIČENÍ
Články
Fitness deník
Recenze a tréninky
Jóga
Moje proměny
FASHION & BEAUTY
Notino.cz
Laky
Kosmetika
Oblečení
VOLNÝ ČAS
Knižní koutek
Knižní výzva
Recenze knih
DIY
Háčkování
V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE MÁM PRO VÁS SPOUSTU SOUTĚŽÍ. KDE?
Na blogu soutěžíme o tři balíčky od HQH System
Na mém blogu můžete soutěžit ve Velké oříškové soutěži o 5 kg oříšků a semínek
Na FB stránce Anetky Run-Heart se soutěží o mou knihu Moje tělo: koučink
Na FB stránce Správná podprsenka se také soutěží o mou knihu Moje tělo koučink.

PŘEJI VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ A KRÁSNÝ ADVENT :-)

neděle 6. července 2014

Budoucnost blogu


Obvykle mám na svém pracovním stole uklizeno, ale momentálně jsou dny, kdy mám spoustu práce (i když to tak nevypadá), píšu, připravuji, vyjednávám, obchoduji a všude po bločcích a lístečcích mám napsané povinnosti a úkoly, které musím udělat. Takže v těchto dnech mám na svém pracovním stole opravdu velký chaos. Musím říct, že tahle fotka byla pořízena asi před týdnem a teď to tady kolem, jak se tak dívám, vypadá ještě hůř :D


A tak jsem si dnes do toho mého bince na stole pořídila pracovnici, která mi padla dnes v hračkářství do oka. Vážení, láska na první pohled, musela se mnou domů :)) Tady to není vidět, ale má krásný bílo-šedo-růžové ponožky :D Snad mi pomůže utřídit víc než ten stůl ;)


Jinak, ráda bych vás seznámila s budoucností tohoto blogu. Nebudu nic předstírat, ale blogování mne baví méně a méně. Mám pocit, že vše, co jsem chtěla říct, bylo řečeno, vše, co jsem chtěla napsat, bylo napsáno. Byla vyčerpána všechna témata, která jsem chtěla pokrýt a opravdu se dostávám do stavů, kdy už se psaním blogu nechci pokračovat. Nejde o krátkodobý stav nebo "tvůrčí krizi", ale o stav, který mne "škrtí" už řadu měsíců. Došlo to již tak daleko, že jsem v noci nespala, budila se strachy, že jsem zapomněla napsat recenzi, přeložit slíbený článek, že jsem neodpověděla na e-maily, které jsem měla v plánu. Již řadu týdnů mi blogování a svět, který se kolem toho točí, nepřináší útěchu ani uspokojení, ale nepříjemnou povinnost, něco, co mne vyrušuje z klidu a podepisuje se to na mé psychice. Jako by moje nitro pravidelné blogování vysávalo. Nikdo, kdo v životě (takto) neblogoval, si to nedokáže představit. Nedokáže se do těchto stavů vcítit. Miluji fitness, vaření, zkoušení a objevování nových věcí, ale i když to bude znít krutě, nechci to nadále dělat z pocitu nutnosti, že to ode mne lidé očekávají. Přestože neustále dostávám od vás mejly, jak vám blog pomáhá (to je fajn), jak nemám se psaním přestávat, že vás to drží nad vodou, já sama se začínám topit. 

Co se bude dít? Kdysi jsem v jednom rozhovoru řekla, že tady nemíním být ještě za deset let. Blogování a hlavně udržet blog v chodu je neskutečně náročné. Z časového hlediska, z hlediska udržet si čtenáře kvůli lidem, kteří si s vámi nasmlouvali spolupráci. Nikdy by tady nebylo tolik soutěží, tolik firem nabízející čtenářům výhodnější podmínky nákupu, kdybych blogu nevěnovala... všechno. Nyní chápu, proč můj přítel jednou řekl, že ho ta moje "práce na blogu děsí". Tolikrát mne viděl, jak po nocích píšu čtenářům, radím, povzbuzuji, a já sama měla spoustu problémů, se kterými si nevěděla rady nebo jak je řešit. 

Takže... beru si dovolenou. Nevím na jak dlouho. Musím se naučit žít taky trošku jinak. Moje hlava to potřebuje. Den co den jsem nucena řešit situace druhých, za celou dobu mi napsaly tisíce a tisíce různých lidí, tisíce různých charakterů, někteří mě svými slovy ranili, hodně z nich mi psali krásné věci, které mne nakopávaly k tomu, abych fungovala dál. Jenže, i to má svou hranici a já se dostala už do bodu - nikdy dřív bych tomu nevěřila - že se musím naučit nebýt světu nic dlužna.

Snad mi to prominete, snad chápete. 

K.

Vaše názory:

0 komentářů:

Okomentovat