čtvrtek 16. října 2014

Cesta k cíli: duben 2012 - říjen 2014


Ještě čerstvě si pamatuji na první den, kdy jsem se na sebe zdravě naštvala a pustila se do toho. Vážila jsem 73 kg, byla všude rozkydlá a vyhýbala se pohledu do zrcadla bez oblečení. Měla jsem se plné zuby, toho, jak zacházím se svým tělem, jak se stydím před přítelem, a kroutila hlavou nad tím, jak rychle a kam jsem to nechala dojít. Já. Člověk, co miluje pohyb a sport. Stačil jediný měsíc a zamilovala jsem se do toho všeho. Do zdravého stravování, do cvičení, ze kterého se pak staly tréninky, do objevování nových věcí, které se týkaly tohoto životního stylu a díky tomuto blogu našla spoustu dalších nadšenců, kteří žili s podobnou láskou a odhodláním. 

Duben 2012                            Květen 2012                         Červenec 2012

***

Týden za týdnem plynul. Vždycky jsem si říkala, jak je to strašně dlouhá doba, než uvidím výsledek, než něco dokážu. Ale život letí tak závratným tempem, že místo čekání na neuskutečnitelný zázrak, bylo nutné vydat se jedinou cestou a to jít si pro výsledek tvrdě a bezhlavě. Bez možnosti kapitulovat a nechat se svést těmi, co nevěří, na scestí, ze kterého se jen špatně dostává. Vydržela jsem. Naposledy jsem vážila 62 kg někdy na střední a dosáhla jsem toho znovu. A navíc s pevným tělem, které jsem v zrcadle ještě na sobě nikdy neviděla.

Srpen 2012                                 Říjen 2012                                Leden 2013

***

A pak se to celé poto... a já opět začala kynout. Ale tak nějak jinak :-) Dozvěděla jsem se, že s přítelem čekáme miminko a místo six-packu si v zrcadle fotila čím dál krásnější one-pack. Během té doby jsem cvičila jen mírně, ale udržovala se stále v pohybu. Jedla jsem zdravě, jak se jen dalo a jak to situace dovolila. Odměnou mi byl pak snadný porod, i přesto, že jsem přibrala na 80 kg. Ale byly to zdravé kilogramy :-) A byla jsem na ně pyšná. Byly naše. Moje a dcerky!!!

Květen 2013                             Červenec 2013                 Září 2013

***

Z porodnice jsem se vrátila po týdnu plná sil (kupodivu) a hned se fotila. Začínala jsem opět na 73 kilogramech. Jako na počátku. Měla jsem tentokrát výhodu. Věděla jsem, jaké cvičení na mě zabírá (krátké intenzivní HIIT tréninky), jak na to jít se stravováním, jaké metody s jídlem mi absolutně nevyhovují a toho jsem se chytla a znovu bojovala. 

                           Říjen 2013                       Listopad 2013                          Březen 2014                               
***

Na fotografii ze září (níže) mám 57 kg. Takové číslo jsem měla na váze naposledy snad před dvaceti lety na základní škole. Abych této váhy docílila, měla jsem devět týdnů low-carb režim a když se do něčeho pustím, beru to dost vážně a byla na sebe po celou dobu dost přísná. Ve cvičení jsem nedělala nic zvláštního, chtěla jsem jen vědět, jak moc je zázračná nízko-sacharidová strava. Upřímně, výsledky jsou extra rychlé, tuk mizí doslova přes noc, byla jsem nadšená, to nemohu popřít, ale pro mne osobně je tento režim z dlouhodobého hlediska nemožné udržet. Bylo sice krásné pozorovat, jak tělo reaguje, a jak jsem se cítila, ale vrátila jsem se zpátky k racionálnímu stravování tak, jak nás to učili už ve školce a také zpátky ke svým 60 kg, které si udržuji dodnes. 
A tak jen žiju, zdravě jím, zacvičím si, nic nelámu přes koleno. Necvičím déle než 20 minut denně HIIT. Pauzu mám zhruba dvakrát třikrát do týdne. Nepřeháním pitný režim, s každým jídlem si dám zdravé tuky a bílkoviny. Stále vyznávám přerušovaný půst, jelikož na něj věřím nejen z hlediska spalování tuku, ale i jakési sebekontroly. Pomohl mi se sebekázní a stále více vnímám, jak dobře na něj tělo reaguje. 

           Červenec 2014                                       Září 2014                                  Říjen 2014

***

Trvalo mi dva roky a něco k tomu, než jsem zjistila a našla to, co mi skutečně vyhovuje a že už nechci dál nic zkoušet a nic hledat. Je bláhové myslet si, že za první měsíc se všechno naučíte, všechno zjistíte, všechno pochopíte a tělo všemu naučíte. Je to o objevování, trpělivosti, možná vám hlava padne několikrát do dlaní, jelikož si nebudete vědět rady. Ale věřte, že když něco nejde tak, musí to jít jinak. Nevzdávejte to. Nevzdávejte se! Učte se. Studujte. Pište si všechno, co jste na sobě vyzkoušeli a jak na to vaše tělo reaguje. Jak se cítíte. Jaké výsledky vám přináší to a ono cvičení, zda tělu něco dává nebo zda ho příliš nevyčerpává. Takhle jsem se naučila vnímat i já sama sebe a věřte, že i já měla období, kdy jsem bezhlavě dřela s činkami a odmítala naslouchat tomu, že mé tělo takový zápřah nechce. Nebo že ta či ona metoda stravování není pro mne vhodná.

A teď? Jsem maximálně spokojená a i přes některé nedostatky nemám vůbec v plánu už na sobě dál cokoli měnit. Možná se to samovolně stane, ale já už na pilu tlačit nebudu. Upřímně musím říct, že nějaký ten špíček, který doslova krášlí mé křivky, mám nadevše ráda :-) Soutěžit nikde nechci, nikdy mi nešlo o to, se láskou k fitness živit, vždycky jsem se jen chtěla cítit dobře, mít zdravější tělo a vypadat k světu, líp než na začátku. A to se mi daří. 

Buďte se sebou za každou cenu spokojeni. Za sebemenší pokrok, o kterém víte jen vy, se pochvalte. Z tréninku odcházejte šťastni, ať už jste cvičili deset minut nebo hodinu. Vždy je to víc, než kdybyste nedělali nic ;-)

Hodně štěstí!

K. ♥
Vaše názory:

8 komentářů:

  1. Dobrý den,

    je mi líto, že váš fitnes blog je zablokovaný, kvůli nějakým debilům. Poctivě jsem se prokousala celým blogem až k vašemu porodu a pak jsem asi na půl roku neměla čas a teď když bych na něj chtěla kouknout a dočíst co jsem nestihla tak blog není. A to kvůli trotlům. Bylo by možné pro opravdové zájemce zpřístupnit původní blog za poplatek. Tak bychom se vyhnuli tomu, že Ti co mají zájem jen blbě kafret se na vaše stránky nedostanou. Jsem se chtěla podívat na vaše recenze na konkrétní cvičení, vrátit se na články které jsem už i četla, kde byly dobré info. No a taky dočíst co jsem nestihla. Váš blog byl pro mě taková fitnes kuchařka a jak jsem chtěla tak jsem se k němu mohla donedávna vrátit a vyhledat si články co mě zajímaly. Vracela jsem se k vašemu blogu tak jak dobré knize. Opravdu je moc škoda, aby kvůli tupounum byl blog nedostupny všem. Někdy mi to připadá, že si někteří jen léči svou frustraci a tak na někoho naplivají jen proto že můžou. Prosím zvažte způsoby jak blog zpřístupnit vašim fanouškům. Mě momentálně napadá to zpoplatnit. Mějte se a na blbečky zapomeňte. Hňupi si nezaslouží, aby nám brali energii.

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den. Naprosto ve všem souhlasím s p. Zuzanou. Rada jsem četla recenze k jednotlivým cvičením a hlavně jsem tam našla cvicebni videa od Jillian. Teď nevím kde to hledat :(. Taky se přimlouvám ke zpoplatnění :). Přeji hezké a pohodové svátky

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den, souhlasím s předchozími...Mě Vaše stránky vždy motivovali a inspirovali. Zpoplatnění by mi nevadilo.

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý den, souhlasím s předchozími...Mě Vaše stránky vždy motivovali a inspirovali. Zpoplatnění by mi nevadilo.

    OdpovědětVymazat
  5. Odpovědi
    1. Radko, prosím tě, nahoře v menu si klikni na "moje e-knihy", je tam ode mne zdarma průvodce touto problematikou k přečtení :)

      Vymazat
    2. Zlata, diky! Ja to prave hledala...ale na e-knihy jsem zrovna neklikla :-)

      Vymazat