Nejsem člověk, co utrácí penízky za manikůru, respektive, jestli existuje jedna z věcí, na které nejvíc ušetřím, je to právě investice do...
MUFFINY
Jsou dny, kdy nemáte na nic náladu, nechce se vám cvičit, místo ovoce si záměrně chcete dát koblihu a je vám jedno, že veškeré motivace jdou na chvíli stranou. Však si jen "odpočinete" a pak se zase na to vrhnete. Ale pak jsou ještě horší chvilky. I když ono "horší" je vlastně v onu chvíli ta nejbáječnější věc na světě. Když se vám po 9 týdnech vrátí partner domů, vezme vás do bistra na kebab, poručí si upéct chleba, muffiny, baští klobásy a párky, apod. A vy mu v tom děláte parťáka :-)
Jsou u nás hody. Doslova. Mám pocit, že jídlo ani nikam neuklízíme a jíme průběžně celý den to, co ještě zůstalo na stole, na baru a všude možně :-) Od jeho návratu mám v sobě asi 10 muffinů (je doma 3 dny), a i když jsou zdravé, to množství neošálím a tělo nepřekecám :-D Snídám francouzské klobásky s hořčicí, které dovezl z Francie, večeřím žitný chleba s máslem, právě jsem po obědě halušek se zelím a .... to jsem začala dnešní den tak dobře - koktejlem z lesního ovoce :-)
KNIHY
Moje láska. Moje záchrana, když potřebuji "vypadnout" do jiného světa :-) Za poslední dva roky jsem hodně změnila vkus a taky jsem se naučila, že pěkná obálka není zárukou dobré knihy. Hodněkrát jsem se spálila. A kupodivu, mnohem více se mi líbí knihy, které nemají takovou reklamní kampaň a které jsou spíše nenápadné. Často mne takové překvapily. Například Láska v Provenci nebo Měj mě rád. Jedny z nej, co jsem letos četla.
NÁDOBÍČKO
A nakonec se pochlubím krásným "nádobíčkem", které jsem si dopřála na pečení. Vpravo jsou odměrky, které jsem už dlouho chtěla, ale nikdy se mi žádné nelíbily a byly drahé. Tyhle se mi zalíbily na první pohled a při nákupu jsem přibalila ještě krabičku s vykrajovátky medvídků a "lžíci" na dort. Ne že bych dorty pekla :-D Ale to jsem celá já. Nicméně, teď se mi bude hodit. Budeme opožděně slavit Eliščiny první narozeniny a já dort upeču.
Mějte krásný den. Já už utíkám za rodinkou :-)
MUFFINY Jsou dny, kdy nemáte na nic náladu, nechce se vám cvičit, místo ovoce si záměrně chcete dát koblihu a je vám jedno, že veškeré ...
Miluji focení krásných věcí. A snad ještě raději na ně koukám. Líbí se mi představa, že si lidé umí udělat den hezčí a že si své životy malými či velkými drobnostmi krášlí. Jelikož fotím skoro všechno a všude a pořád, jsem tím pádem pro svého přítele "divná". Ale já si myslím, že to, jaké člověk fotky fotí a jaké se mu líbí, hodně vypovídá o tom, jaký je. Strašně moc se mi líbí citát, který koluje po internetu. "Pokud chceš vědět, jaká jsem, podívej se ke mně na we-heart-it, ne Facebook." Něco na tom bude :-)
Tohle jsou prosím pěkně mýdlové hvězdičky. Před mnoha a mnoha lety, jsem si je koupila v Avonu, protože byly v limitované edici pár dní před vánocemi. No a celá ta léta, jsem si je šetřila na nějakou vhodnou příležitost.
Tohle jsou prosím pěkně mýdlové hvězdičky. Před mnoha a mnoha lety, jsem si je koupila v Avonu, protože byly v limitované edici pár dní před vánocemi. No a celá ta léta, jsem si je šetřila na nějakou vhodnou příležitost.
Kdy jindy je lepší příležitost, než když žijeme. Teď, dnes a denně.
Moje avokádo. Trvalo mu dlouho, než vylezl první lupínek z pecky. Možná i tři čtyři týdny. A už jsem to chtěla vzdát, prohlížela jsem si ho, zda se s tou peckou vůbec něco děje a uviděla jsem, že jo. Pak to chytlo takový fofr, že jsem nestíhala sledovat, kolik šlahounků z něj roste. Mám jej celý den na sluníčku, nad topením a evidentně se mu tam líbí :-) Docela pěkná rostlinka.
Tak tohle byla na vlastní oči nádhera. Ten den byla strašlivě nízká oblačnost, člověk měl pocit, že si může na mraky doslova sáhnout. O pár kilometrů dál směrem na Jeseníky už se mraky doslova plazily po zemi.
Nesmějte se!!! Tohle byl pokus o beruškové muffinky :-D Jediné, co z toho je viditelně identifikovatelné jsou oči berušky :-D Nějak nám to moc nakynulo. Pekli jsme s malým a jemu tam spadlo o půl lžičky sody víc. Mávla jsem rukou a říkám, dobrý, to se vsákne. Vsáklo :-D Z berušek byly balónky a tečky na zádíčkách se ztratily někam do hlubin těsta.
Hezký podzimní den všem! K.
Miluji focení krásných věcí. A snad ještě raději na ně koukám. Líbí se mi představa, že si lidé umí udělat den hezčí a že si své životy mal...
Bílý jogurt s rozmixovaným kiwi a půlkou banánu, směs je smíchána s bio kokosovou moučkou, nahoře jahody přelité kokosovým mlékem
Muffin z pohankové mouky, koktejl z banánu, kiwi a kokosového mléka, skořice
Bílý jogurt s rozmixovaným kiwi a půlkou banánu, směs je smíchána s bio kokosovou moučkou, nahoře jahody přelité kokosovým mlékem ...
Jsem lempl na ruční práce, no vážně :-D Neumím kreslit, neumím rovně stříhat, od lepidla všechno umažu, ale obdivuji všechno, co se dá ručně vylepšit nebo vyrobit. Proto jsem se rozhodla, že se nevzdám a budu na sobě pracovat. Kdysi jsem kreslila podle předlohy, nyní tedy háčkuji a usmyslela jsem si pustit se také do tohoto na oko jednoduchého návodu, jak si ze starého neforemného vytahaného trička udělat nové.
Zrovna tohle, co mám na fotce se mi fakt už příčilo nosit. Ale nastal čas, kdy jsem vzala nůžky do rukou, křídu taky, načmárala pár čar, uvázala správné proužky (na třikrát :-D) a kupodivu jsem vlastníma rukama vytvořila nové triko, které vypadá pěkně a mám ho opět ráda.
Takže jak na takové triko?
Připravte si staré, vytahané triko, které už dlouho nenosíte, křídu a nůžky.
Nakreslete si křídou čáru, jednu napříč od spodní části rukávu až k protilehlému rameni (ale ne až ke kraji) a druhou lehký oblouček kolem druhého rukávu.
Ustřihněte. Další čtyři čáry následují po boku, stejně od sebe (s tím jsem měla trochu problém, jak je vidno :-D) a jedna čára je navíc také u ramene.
Opět rozstřihněte a následně pod paží nastřihneme sešikma, jak ukazuje křídou vyznačená čára a všechny spojené části po bocích také rozstřihneme.
No a pak to všechno pěkně uvážeme a nový kousek ve vašem šatníku je hotov.
Tak snad jsem vás alespoň trochu inspirovala a všechny, kteří jsou stejně leví jako já, trošku povzbudila. To dokážete taky. Když i já :-) Hezký den.
Jsem lempl na ruční práce, no vážně :-D Neumím kreslit, neumím rovně stříhat, od lepidla všechno umažu, ale obdivuji všechno, co se dá ...
Low-carb sušenky bez cukru z mandlové mouky a skořice
Low-carb sušenky bez cukru z mandlové mouky a skořice
Snídaně: koktejl z jahod, banánu a kokosového mléka.
Svačina: Rozmarýnové bio crackery s tvarohovým sýrem, luxusní!!!
Oběd: salát, 250 g kuřete na kokosovém oleji, koření, celozrnné špaldové těstoviny, granátové jablíčko. Těstoviny nevážím.
Snídaně: koktejl z jahod, banánu a kokosového mléka. Svačina: Rozmarýnové bio crackery s tvarohovým sýrem, luxusní!!! Oběd: salát, 250 ...
Víkendová bašta :-) dýňové kostky se skořicovým toppingem
Víkendová bašta :-) dýňové kostky se skořicovým toppingem
Můj přítel pracuje v zahraničí a vždy se po zhruba šesti týdnech vrací. Je to taková ta doba, časový limit, kdy už oba toho máme plné zuby. On, že nemůže být s námi. Já, že jsem tu bez člověka, se kterým můžu o všem mluvit, o kterého se opřít, ke kterému se přitulit, ...
Tentokrát se nám jeho turnus protáhl na devět týdnů. A já už cítím, jak melu z posledního. Ne fyzicky. Ale psychicky. V hlavě! Ta už to nebere. Za devět týdnů už mám pocit, že nejedu. Že to všude dře. A pokud se jednu hodinu cítím v pohodě, tančím, zpívám si, další hodinu tohle nadšení vyčerpám a jsem otrávená ze všeho. Rozbrečí mě drobek na zemi, rohlík, který sežral pes dceři, klíče, které mi třikrát po sobě spadnou na zem nebo že se bouchnu do rohu kuchyňské linky.
Tolikrát jsem se již chtěla svěřit někomu, jak to prožívám, ale víte jak to je. Za prvé, lidé mají svých vlastních starostí a problémů dost, a za druhé, většina z nich nemá cit pro empatii. To vám povím. A navíc, kdysi jsem slyšela od jednoho člověka, že poukazovat na své vlastní problémy a vyžadovat soucit, je jako ukazovat špinavé prádlo. A několik takových lidí, co neustále "brečí" a "stěžují si", jak náročný mají život a jak život "není fér", mám kolem sebe taky pár a nerada se s takovými vůbec vídám. Tím chci říct, že nechci být jednou z nich.
Tu větu výše kdysi pronesl Vladimir Savčenko. Vy tohle jméno dost možná neznáte, ale je to člověk, který mi změnil náhled na své vlastní bytí, sebepochopení a odvážně tvrdím říct i život - samozřejmě, že mi ho změnily i jiné věci - děti, zkušenosti v životě, ale teď mluvím o něčem jiném, o postoji, o tom, jak si sebe vážit, znát své hodnoty a nepřipouštět si negativa k tělu (i když to je náročný úkol). Vladimir je extravagantní psychoterapeut, jeho semináře, kterých jsem se já zúčastnila po dobu téměř tří dnů před 4 lety, lidé opouštějí jako vyměnění. Přestávají kouřit (lidi mi mohli roky říkat, jak mi kouření ničí zdraví, jemu na osvětu stačil prodloužený víkend), dávají se na racionální stravování, napravují rodinné nesrovnalosti, dělají si pořádek ve vztahu s partnerem a mají deníky plné moudrých slov, rad a humorných proslovů tohoto muže, které na svých seminářích vyřkne. Rozebere vás takovým způsobem, až si děláte starosti, že jste do oné chvíle sami sebe prakticky vůbec neznali.
A poslední dny na tohoto člověka a na to, co jsem si od něj odnesla do života, vzpomínám. Během kurzu řekl jednu krásnou větu. Necituji doslovně. "Proč lidi touží mít peníze? Protože peníze jsou jediná věc, díky kterým si můžeme zakoupit své prožitky." Vladimir si jich může kupovat kolik chce. Četla jsem někde, že jeho honorář činí 20 Euro na hodinu. Ne, není tak drahý. Je tak dobrý!!!
A tak jsem si nastřádala pár mincí do kapsy a šla si poslední týden každý den brouzdat po městě a pár takových prožitků a radostí si šla koupit. Každý den jsem se něčím malým rozmazlila. Člověku prostě i prkotina udělá radost :-) Ráda se hrabu v různých košíčcích a sahám do spodních regálů, kam nikdo nechodí. Poslední dobou ráda navštěvuji Voňavý krámek u nás ve městě, kde člověk jen po vstupu dostane dobrou náladu. Paní prodavačky mají na sobě retro zástěrky, vzduch voní po svíčkách, čokoládách, pečených čajích, oříšcích, všude na vás koukají ladné barvy, které doslova hladí duši :-)
A víte co? Je mi líp. Je mi fakt líp, když se jako dítě rozplývám nad malinkými krásnými věcmi, které třeba jen nepatrně až neznatelně ozdobí můj koutek se svíčkami nebo stoleček. A je skvělé, když přijdete domů a společně s dětmi uděláte nad každou takovou maličkostí "jééé". Dělat si radost je důležité. Co nejčastěji to jde. Nežijeme jen jednou, jak se často říká. Žijeme každý den! ♥
PS: toto slůně jsem před lety dostala od přítelkyně mého brášky. Pro štěstí. Pořád se mi povaloval v krabičce, protože mi bylo líto svíčku v něm zapálit. Nevím, na co jsem čekala. Na nějakou příležitost? Na nějakou lepší chvíli, která se stejně za ty roky neobjevila? Jaká jiná příležitost má nastat, když nenastane hned? A tak jsem jej dnes vytáhla z celofánu a koukala jsem jak imbecilek na malého chobotnatce :-) Nejmilejší na něm je, že je malý asi tak jako malíček na noze :-) Od chobotu po zadeček má fakticky zhruba 3 cm :-)
Tak žijte. A prožívejte. My lidi to potřebujeme.
Můj přítel pracuje v zahraničí a vždy se po zhruba šesti týdnech vrací. Je to taková ta doba, časový limit, kdy už oba toho máme plné zub...
Vždycky jsem si myslela, že nemám na to, abych si doma zvládla upéct vlastní chleba a jiné pečivo. Všem jsem záviděla, že jsou tak šikovní a myslela si, že je v pečení chleba ukrutná věda a já to nikdy nedokážu. Faktem je, že upéct chleba je akorát časově dlouhá záležitost, nikoli náročná. Navíc, kdo by nechtěl mít jistotu, že si do vlastního pečiva nedáváte žádná "éčka" nebo zbytečný cukr.
Asi mi to neuvěříte, ale recept na tento chleba mám od Ilony Csákové, která recept postovala na svém FB profilu. Pekla jsem jej už dvakrát. Jednou v klasické troubě, podruhé v domácí pekárně, kterou jsem dostala od rodičů, protože ji nepoužívali. Chleba, co vidíte na obrázku, je z pekárny. Ale ten, který jsem pekla v klasické troubě mi přišel zkrátka lepší. Trouba je prostě trouba :-) A proto vám ukážu, jak jsem jej dělala já a rozhodně ho zkuste, zvládnete jej taky.
Smícháme následující ingredience ve velké míse:
1/2 kg bio hladké mouky
hrnek bio žitné mouky
1 polévková lžíce mletého kmínu (nebo klasického)
1 polévková lžíce soli
1 polévková lžíce slunečnicových semínek
1 polévková lžíce lněného semínka
balíček sušeného droždí
Do těsta můžete přidat libovolná semínka podle toho, co vám chutná. Směs promíchejte, přidejte 2 hrnky studené vody a nechte přikrytý utěrkou v míse kynout 2-3 hodiny.
Zapneme troubu na 240°C a pekáč, ve kterém budeme chléb dělat 30 minut nahříváme. Je to proto, aby se nám těsto nepřipeklo k formě. Já nahřívala jen 10 minut a pak to nešlo od sebe :-D Ale zase nijak zvlášť se chléb nerozbil.
Poté pečte chléb 30 minut s víkem a 30 minut bez víka na 220°C. Nechte jej zcela vychladnout na mřížce. Opravdu jej nekrájejte dřív, těsto se vám slepí dohromady. Vlastní zkušenost, jsem holt netrpělivá :-D
Pro krátkodobé uskladnění je pro chleba nejlepší zabalit jej do lněné utěrky, jinak v chlebníku vydrží jak kupovaný tak doma vlastní pečený zhruba 2-3 dny.
Jak na celozrnné housky?
Celozrnné housky dopadly také naprosto skvěle. Recept na ně už nemám od paní Csákové, ale od Markéty, která je dělala podle kuchařky Dity P. Já si jen velmi decentně pohrála s ingrediencemi a dopadly famózně. S máslem byly naprosto luxusní... to se prostě nedá srovnat. Docela bych řekla, že tak, jak jsem si pochutnala na těchto houskách jsem si naposledy užívala podobnou chuť jako dítě, když šli naši pro teplé čerstvé pečivo do samošky a my si pěkně v sobotu ráno udělali společný dýchánek a jedli to také jen s máslem a solí. Delikátní záležitost. Tenkrát i ty rohlíky za něco stály. A tyhle mi tu dobu z dětství připomněly :-)
V míse smíchejte:
250 g bio hladké mouky
250 g celozrnné pšeničné mouky
půl sáčku droždí
300 ml mléka
3 lžíce bílého jogurtu
3 lžíce másla nebo slunečnicového oleje
1 lžička soli
bílek na potření
Všechno smíchejte a dejte kynout na teplé místo asi 60 minut. Poté z těsta tvořte válečky a z nich klasické copánky. Pečte v předehřáté troubě na 180C zhruba 30 minut,
Ještě před pečením můžete housky posypat mákem či sezamem. Já to měla v plánu, ale byla jsem tak natěšená, že jsem na to zapomněla :-D
Aby vám housky vydržely do druhého dne, tedy více než 6 hodin čerstvé, nejhorší, co můžete udělat, je dát je do mikrotenového sáčku, tak, jak to děláme v obchodech. Zkuste zainvestovat do speciálních bavlněných tašek, viděla jsem je v Kauflandu, ve kterých se rohlíky, housky a podobné pečivo dá skladovat tak, aby vydrželo déle čerstvé, neosychalo a neztrácelo na chuti.
Dobrou chuť :-)
Vždycky jsem si myslela, že nemám na to, abych si doma zvládla upéct vlastní chleba a jiné pečivo. Všem jsem záviděla, že jsou tak šikovní ...
Nejvděčnější pamlsek pro mé děti pod sluncem. Jednoduchý, rychlý, akorát se u toho krapet upatláte, ale to nadšení ze strany těch prcků a jak se jim dělají boule za ušima, stojí za to. Tahle tvarohová pochoutka má u nás vždycky úspěch. Škoda je jen ta, že sušenky, které k tomu kupujeme, stojí dost peněz, ale tentokrát byly v akci téměř za polovinu a tak s námi musely domů.
Budeme potřebovat dvoje Bebe sušenky. Jedny světlé, druhé tmavé. Vybírejte ty, které jsou celozrnné. Mají to napsáno na obale a tímhle vylepšíte dětem výživové hodnoty.
Dále budeme potřebovat měkký tvaroh a bio třtinový cukr s vanilkou. Tvaroh i cukr smícháme v misce a pak nožem mažeme jednu sušenku po druhé a střídáme barvičky. Postavíme komínek, sušenky k sobě velmi opatrně přitiskneme a zbytek tvarohu, který nám vylézá vždy rozmažeme kolem, ať se dostane do všech záhybů. Nebojte se vzít i na prsty z misky, pokud je třeba :-)
Mně se tentokrát podařilo udělat tři komínky sušenek a padla na to celá vanička tvarohu. Dáme je takto do lednice na několik hodin, dokud sušenky nezměknou.
A pak už sušenky nakrájíme na plátky podélně tak, aby nám vznikly "tygří" proužky. A nestačíme se divit, jak rychle mizí z talířků :-)
Doufám, že vašim dětem budou chutnat, stejně jako těm mým.
Nejvděčnější pamlsek pro mé děti pod sluncem. Jednoduchý, rychlý, akorát se u toho krapet upatláte, ale to nadšení ze strany těch prcků...
Jedny z nejkrásnějších podzimních dnů vůbec. No vážně. Ráno s čajem v ruce koukám na hustou mlhu nad polem a odpoledne si při sluníčku brouzdáme čím dál tím víc voňavějších listím parkem. A tentokrát jsem vzala své děti na houpačky, obzvláště Eliška je miluje, a pak jsme blbli v listí a házeli jej na sebe. Malá tuhle srandu ještě moc nechápala, ale zvědavě koukala na mne a synka, jak si padající listí na naše hlavy se smíchem užíváme. A k tomu jsem ještě udělala pár podzimních památných fotek, ostatně jako každý rok :-) A na všech vede, samozřejmě, ta naše nejmenší... Od té doby, co mám děti, jsou na 90% fotek hlavně ony :-D Také to tak máte?
Eliška už je celá natěšená na houpačky.
Eliška se nedůvěřivě dívá na brášku :-)
Tady byla kopa listí a šlo se házet :-)
Elííí, co to je?
To je lísteček Eliško, na...
To se nejí, Eli :-D
Momentka s bráškou
Eliška pozoruje jak na sebe bráška hází listí
Málem si vykloubila krk :-D
Eli, podívej, tenhle je ještě zelený :-)
Cestou domů, sluníčko už zapadalo...
Jedny z nejkrásnějších podzimních dnů vůbec. No vážně. Ráno s čajem v ruce koukám na hustou mlhu nad polem a odpoledne si při sluníčku b...
Nejsem typ děvčete, co utrácí horentní sumy. Jsem šetřivá a když dojde na moment, kdy si chci jít udělat radost, jsem celá natěšená, když se mi podaří nakoupit spoustu radostí za málo peněz. A když jsem s Eliškou vyrazila na nákup, přálo nám štěstí, protože ten den se to akčními cenami jen blýskalo :-) A tak zatímco si malá hrála v kočárku s mými klíči a baštila do toho pohankové křupky, co jsme dostaly od jedné paní prodavačky, protože Eliška má prostě kukuč ☺, já jsem si v klidu vybírala a byl to vůbec prima den :-)
Jestli něco skutečně nejraději doma nosím, jsou to různé kraťásky a často jsem chodila příteli do skříně pro pánské a on se furt čertil, proč mu to nosím. Tohle chlapům závidím. To, že si můžou na sebe vzít plandavé věci, ve kterých se cítí dobře a ještě navíc jim to sekne :-) Já sama nevydržím v ničem, co je mi nepohodlné, takže proto tyhle kraťásky, které jsou ze sekáče a byly ještě s visačkou. Jakmile se mi dostaly do rukou, zamilovala jsem si je na první pohled!
Ze sekáče je i tato košile, kterou jsem moc chtěla na doma. Ideální v tomto chladnějším počasí. Je tak skvělá, že dokonce i teď, když píšu tento článek, v ní sedím a nechávám se rozmazlovat příjemným materiálem. Je dlouhá až pod zadeček, což jsem chtěla. Stejně si pořídím ještě jednu v jiné barvě, ať to můžu střídat :-)
Odnesla jsem si z města také drogerku do koupelny, masku na obličej, knihu z knihkupectví a jeden matně růžový lak na nehty.
To je vše. Čím jste si naposledy udělaly radost vy? ☺
Kuk Eli... ☺ Oblíkat a jde se :)
V mojí nejoblíbenější džínové sukni :)
Nejsem typ děvčete, co utrácí horentní sumy. Jsem šetřivá a když dojde na moment, kdy si chci jít udělat radost, jsem celá natěšená, kd...
Mám ráda všechna roční období. Ale vždy miluji nejvíc to, které má momentálně přijít :-) Čili na konci zimy budu milovat jaro, na konci jara se budu tetelit blahem nad nastávajícím létem, a přesně v těchto dnech si lebedím v podzimním počasí. Jo, podzim fakticky miluji. Dokonce i když prší, nechodím s deštníkem, jen natáhnu kapuci od bundy a jdu. Dokonce i když jsou mlhy a venku je vlezlá zima, dokážu si udělat doma pravou podzimní atmosféru a mám se doslova bohovsky.
V první řadě pro mne podzim znamená takovou předzvěst Vánoc. Začnu si psát seznamy a porozhlížím se po prvních dárcích a plánuji výzdobu a jaké cukroví ten rok napeču. Typicky podzimní náladu mi ale ze všeho nejdříve připomenou čaje. Skořicové, jablečné, pomerančové... čaje přes léto vůbec nepiji a tak se vždy na podzim začnu zásobovat. Není nad lepší pocit, než si vzít šálek čaje do postele nebo do křesla, zabalit se do deky a k tomu si číst.
Podzim pro mne znamená lokat horkou čokoládu a já miluji horkou čokoládu se šlehačkou a skořicí :-)
Podzim přináší jednu z mých tradic, kdy zalovím hluboko v šuplíku, kde jsou po část roku pozapomenuty teplé huňaté ponožky. Letos bych možná mohla zkusit uháčkovat své vlastní.
Jedině podzim má jedno neskutečné kouzlo - ranní mlhy. U nás bývají jako z pohádky.
Podzim, to je hra barev. Obzvláště v momentě, kdy se těmi barvami mohu brouzdat v parku. Miluji to šustění pod nohami :-)
Podzim, to je hloupá radost z pouštění draků a radost z dětí a jejich radosti, že jim ten drak letí :-)
Podzim, to je pro mne čas voňavých vosků a svíček.
Je to čas plandavých svetrů, teplých košilí, návleků a bezprstých rukavic.
Je to čas, když večer venčím psíka a s pohledem na jasný měsíc mi od úst stoupají mráčky páry.
Podzim, to jsou taky dýně! Dýňové koláčky a vyřezávané halloweenské dekorace :-) I my už tu svou máme a večer nádherně svítí, stejně, jako to mají v "jů-es-ej".
Nemůžu zapomenout na kvanta jablíček všude okolo, skořici a štrůdly! Mňam!
A v neposlední řadě, když je venku opravdu ošklivě, nikdy nejste tak vděční za teplo a vůni vlastního domova, jako právě na podzim!
Podzim přináší jednu z mých tradic, kdy zalovím hluboko v šuplíku, kde jsou po část roku pozapomenuty teplé huňaté ponožky. Letos bych možná mohla zkusit uháčkovat své vlastní.
Jedině podzim má jedno neskutečné kouzlo - ranní mlhy. U nás bývají jako z pohádky.
Podzim, to je hra barev. Obzvláště v momentě, kdy se těmi barvami mohu brouzdat v parku. Miluji to šustění pod nohami :-)
Podzim, to je hloupá radost z pouštění draků a radost z dětí a jejich radosti, že jim ten drak letí :-)
Podzim, to je pro mne čas voňavých vosků a svíček.
Je to čas plandavých svetrů, teplých košilí, návleků a bezprstých rukavic.
Je to čas, když večer venčím psíka a s pohledem na jasný měsíc mi od úst stoupají mráčky páry.
Podzim, to jsou taky dýně! Dýňové koláčky a vyřezávané halloweenské dekorace :-) I my už tu svou máme a večer nádherně svítí, stejně, jako to mají v "jů-es-ej".
Nemůžu zapomenout na kvanta jablíček všude okolo, skořici a štrůdly! Mňam!
A v neposlední řadě, když je venku opravdu ošklivě, nikdy nejste tak vděční za teplo a vůni vlastního domova, jako právě na podzim!
Miluji podzim - třeba právě kvůli tomuto! Pět let chodím kolem zahrádek, jejichž plot je posetý "psím vínem". Listy jsou celý rok zelené, ale na podzim rudě červené! Letos se mi to podařilo vyfotit :-)
Krásný podzim všem.
K.
Mám ráda všechna roční období. Ale vždy miluji nejvíc to, které má momentálně přijít :-) Čili na konci zimy budu milovat jaro, na konci...
