sobota 4. října 2014

Osobní výzva zdolána!


Říká se a je dokonce vědecky dokázané, že stačí jednadvacet dní k tomu, abychom si vybudovali nový zvyk. Já měla jeden velmi nehezký zvyk. Nedokázala jsem být ani den bez lehké koly. Hrozný návyk, kterého jsem se nedokázala zbavit. Někdo si nedokáže představit den bez sladkého, bez cigarety, bez kafe, já bez koly. 

Asi před půl rokem jsem se vsadila s přítelem, že bez koly zvládnu být celý měsíc. Prohrála jsem, protože jsem vydržela pouhých sedm dní. Celý týden jsem zajídala touhu po kole sladkým a přitom si neuvědomovala, že to je přesně to, co ta kola se mnou dělá. Umělá sladidla ve mně burcovala a následně zaháněla touhu po sladkém a byl to takový neustálý kolotoč, že v momentě, kdy mé tělo svou dávku nedostalo, o sladké se hlásilo. Bylo jedno jestli o cukr nebo sladidlo. Bylo to v hlavě zakódované a mozek si to pamatoval. 

Před pár týdny jsem se probudila a první myšlenka, která mne po ránu napadla - jen co jsem rozlepila oči - byla, že mám chuť na kolu a musím se napít. Jako blázen!!! To už jsem si říkala, že fakticky přeháním a měla bych s tím začít něco dělat. JÁ. Protože nikdo jiný mě z toho nedostane. 

A dnes je to už více než měsíc, co jsem se žádného kolového nápoje ani nedotkla. Celý měsíc jsem pila jen čistou neslazenou vodu. O tom, kam mne omezení koly za pouhý měsíc dostalo nemůže být ani řeč. Zlepšila se mi na dotek pleť, přestala se mi točit hlava, zuby jsou bělejší a celkově je pokožka viditelně zdravější. To nemluvím o onom psychickém a vítězném pocitu, který zažívám :-)

Zbavit se zlozvyku je těžké. Ale možná přeci jen něco bude na oné hypotéze, že stačí jednadvacet dní a tělo/mozek přeprogramujete na to, pro co se rozhodnete.

PS: plechovku koly na obrázku jsem koupila speciálně pro tuhle fotografii. Po té jsem plechovku otevřela a vylila do dřezu. Doufám, že jsem pročistila odpad ;-)

Vaše názory:

14 komentářů:

  1. páni, jsi dobrá :o) gratuluju! colu nemám ráda, ale při pohledu na tu plechovku jsem kdovíproč dostala chuť na brambůrky a mám pocit, že boj s chutí prohraju :oD

    OdpovědětVymazat
  2. gratuluju! :) je super, že si to zvládla :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jsi dobrá! Odvolávám veřejně, co jsem tenkrát oTobě s opovržením napsala :-) :-) :-)
    Taky jsem se naučila, že VŠECHNO je v hlavě, to zjištění bylo velká úleva. Ještě jednou - jsi dobrá!

    OdpovědětVymazat
  4. ..sledovala jsem Tvou sázku a fandila jsem Ti, bohužel se to nepovedlo,.... teď jsem ráda, že jsi nad svojí závislostí zvítězila, ...protože Cola Light ? - co ještě horšího dávat svému tělu (které jinak tak důsledně opečováváš :)) horšího než takový dryják :)... GRATULUJI !

    OdpovědětVymazat
  5. Kristi, velká gratulace! Vím, jak ses s přítelem vsadila a nevyšlo to. :D Já teď docela plavu takto v jídelníčku, takže už tomu budu muset dát také sbohem. Mám sice jiné zlozvyky, ale člověk s nimi musí jednou zatočit. :))
    Já kole tedy nikdy příliš neholdovala, ale chápu, že ten pocit vítězství musí být nepopsatelný!

    OdpovědětVymazat
  6. Jsi dobra, ja jsem vedela, ze to dokazes, az nebudes tak moc pod drobnohledem tolika lidi...

    OdpovědětVymazat
  7. Jsi dobrá, taky jsem si jednu dobu utvořila návyk na light nápoje. A nedávno se k tomu začala vracet. Ale zařekla jsem se že už nikdy se nenapiju nápoje s aspartanem a držím se toho. Je to těžké občas si nedát, ale raději zvolím verzi plnou cukru než plnou aspartanu :D

    OdpovědětVymazat
  8. Je to síce starý príspevok, ale gratulujem! Mňa osobne od sladkých nápojov traumatizoval zubár :D Z času na čas si vždy dám, lebo mám chuť(len nie light, ale origoš coca-colu, mirindu či kofolu), ale potom si hneď spomeniem na tú bolesť zubov a som vyliečená a prejdem naspäť k čistej vode :D

    OdpovědětVymazat