Uběhl více než rok od Eliščina narození. Je to šílené. Hrozně ten čas letí. Dospělák bez dětí si to ani neuvědomuje, ale na dětech jde čas vidět neskutečně. Eliška měla narozeniny už na konci září, ale jelikož jsme čekali na tatínka, než přijede z Francie, aby se její narozeniny oficiálně oslavily, trvala trošku déle její oslava. Musím se přiznat, že jsem si pro malou představovala velikánskou oslavu, při které se sejdeme celá rodina, přes babičky až po strejdy, ale po návratu tatínka nás čekaly tak nabité dny, že jsme byli příšerně vším už unaveni a byli rádi, že si oslavu malé uděláme pěkně decentně, sami, v soukromí, bez velkého zařizování, apod. Neodpustila jsem si ale upéct vlastní dort, který není mimochodem vůbec zdravý :-D Ale bylo to záměrně. A byl vynikající a chutnal i příteli, který na takové věci absolutně není stavěný, takže když vyluxoval talíř a dort mi pochválil, brala jsem to jako výhru. Jako "ozdobu" jsem použila ovoce (hroznové víno a granátové jablko), jinak jsem dělala naprosto bez jakýchkoli změn podle tohoto receptu a musím si jej uložit, protože byl snadný, rychlý, nedalo se na něm nic pokazit a byl opravdu jak peřinka. Celý dort jsme nesnědli, rozdala jsem půlku rodině, kteří si také oblizovali prsty a mamka dokonce snědla i tatínkův příděl :-D
Elišce jsme toho nakoupili vcelku dost, ale nakonec jsme se domluvili, že ji k narozeninám dáme hrací chodítko a zbytek schováme pod stromeček. Elišce sice už bylo 13 měsíců, ale stále nechodíme. Ačkoli je v mnoha věcech strašně šikovná, chodit se bojí. Bojí se, že spadne. Což ve mně evokuje domněnku, že má v sobě zafixovaný ten nešťastný pád, který se na jaře stal a někde to v ní je. Možná se mýlím. Každopádně i když jsou ty pokroky nepatrné a maličké, tak jsou. A to mě těší. A pokud je spokojená neuroložka a neřeší to, měla bych taky :-)
No, takže Eliška dostala hrací chodítko, házeli jsme na ni konfetky, nafoukli Hello Kitty balónky, ze kterých měl největší radost pes a hned mu jeden praskl pod stiskem a pak ten balónek hledal, protože mu znenadání zmizel :-D Takovej dementík trošku :-D Zazpívali jsme Elišce k narozeninám Hodně štěstí, zdraví,... sfoukli všichni dohromady svíčku na dortu a šli si dát do nosu :-)
Eliška konzumaci dortu pojala po svém. Jíst rukama je její smysl života (i když to se lžičkou umí a dokonce i s vidličkou, byste koukali, jak je šikovná ☺). Každopádně v případě dortu příbor nevyhrál a Elinka dala na ty nejpřirozenější způsoby :-) Od krému byla celá mastná - na fotce to ještě vypadá slušně, ale krém měla až na krku, ve vlasech a kousek ji trčel na řasách :D, ale čert to vem :-)
A co by to bylo za narozeninový přípitek bez šampáňa :-) I když dětského :-) Sladké pití Elišce vůbec nedávám, takže logicky tohle ji chutnalo strašně :-)
Pak už následovala jen teplá vana, spousta pěny a šlo se spinkat.
A já si šla pro další kus dortu :-D
K.
Dort se ti moc povedl! :)) Upřímně, já když nějaké ty dortíky k narozeninám někomu peču (jakože je peču několikrát do roka mamce, taťkovi, bráchovi, babičce, dědovi, příteli a tak :D), tak nikdy nedělám žádné zdravé varianty. Vždyť narozeniny má člověk jednou za rok, tak je třeba si dát pořádně do nosu. :))
OdpovědětVymazatEliška vypadá spokojeně!
Já upřímně nějaké velké oslavy nemusím, hodně lidí mi přeci jen jako samotářce vadí, i když jde o rodinu. Proto mám raději komornější oslavičky o pár lidech. :))
A pejsek je fakt telátku. :D Ale aspoň jste se nenudili. ;))
Už jsem se několikrát přesvědčila, že jsme si dost podobné. Ani já rodinné sešlosti nemám ráda :-D Takže jsem za ten klídek byl vděčná. Naštěstí ti nejbližší jsou chápaví a nechali nás udělat si to po svém :-) a souhlasím, že dort má být prostě dort a nemá se s ním experimentovat :D :D :D když peču pro sebe, je to jiná, ale druhé nerada v chutích omezuji a dělám prostě tak, na co jsou zvyklí a v čem je jistota, že se s ní :)
VymazatVELKÁ GRATULACE Elišce k narozkám, připadá mi to jako včera, kdy jsem četla Tvůj příspěvek o jejím narození :)... jojo, na dětech je příliš vidět, jak čas letí... teď je jí 1 rok a najednou jí bude 21 let :):).. vlastní zkušenost :):):)
OdpovědětVymazatDěkuji Renatko :)
VymazatDodatečná gratulace Elišce!
OdpovědětVymazatI mamince k tomu už na první pohled velmi povedenému a jedlému dortu. Plně chápu Eliščino nadšení pro ruční práci, jídlo se má vychutnávat všemi smysly, máme se od dětí co učit! :)))
Taky na oslavy peču co nejnezdravější dorty, není jich zas tolik do roka a není nás moc a dám si s chutí taky.
Náš starší začal chodit sám až v šestnácti měsících, byl hodně bojácný, nerad padal. I ten druhý až někdy po roce a nic se nedělo.
Děkuji Evi, uklidnila jsi mne :) Je to jak píšeš, také se bojí padat, má strach se doslova pohnout :-) Synek byl jiný, ten s každým žuchnutím vyloudil úsměv a měl z toho děsnou psinu. Ale zase .. má to i své plus, aspoň mi ještě nikam neuteče :D
VymazatTaky moc gratuluji Elišce k narozeninám! Našemu prckovi byl rok před týdnem a taky nechodí sám. Zato za ruce by chodil nonstop a je mu jedno, že z toho všechny bolí záda :-D
OdpovědětVymazatAle lžičkou teda jíst neumí, to koukám, jak je Eliška šikovná :-O
Juu a ja myslela, ze si poctu o zdravem dortu :-) sice na to mam jeste dva mesice, ale zatim jsem nic nevymyslela... Nejde o kalorie, ale zati se stranim u mrnouse cukru uplne a bile mouky co nejvice
OdpovědětVymazat