Jestli existuje nějaká doba, kdy bychom na sebe měli být extra milí, hodní, vstřícní a odpustit si nepatřičné chování, je to tato. Adventní čas. Nehledě na to, že bychom se k sobě měli chovat s úctou po celý rok. Nicméně, přestože to všichni víme, beztak si neodpustíme občas/často vypustit ze sebe slova, která druhému ublíží na úkor toho, že nám se uleví. A je jedno, že se blíží Vánoce.
Každoročně kupujeme čokoládové adventní kalendáře, ale letos jsem si řekla, že když už jsem se naučila háčkovat, vymyslím něco originálního. A tak jsem prohlížela internet, jedna inspirace dala vzniknout té druhé a napadlo mne, uháčkovat 24 pytlíčků a do každé z nich schovat pamlsek, který bude překvapením. Jelikož se za ty roky stalo pro synka vylupování čokoládek z papírového kalendáře neatraktivní, vsadila jsem na tohle.
 |
| Ten zelený pytlík je jediný určený až na Štědrý den ☺ |
Synek je v sedmém nebi! Bála jsem se jeho reakce, že to nebude tak prožívat, ale je opravdu nadšený. A je nadšený každý den. Každé ráno vystřelí z postele, aby si jeden z pytlíčků vybral (ještě velmi dobrodružně zavře oči a vybírá poslepu ☺), otevřel a našel v něm překvapení v podobě pamlsku (v každém má jiný) a taky na kousku papíru napsaný úkol, který musí splnit. To se mu snad líbí ještě víc! Přiznám se, že až do poslední chvíle mne přidání úkolů nenapadlo, ale tímto děkuji Janičce, že mi tento nápad svým vlastním kalendářem vnutkala doslova za pět minut dvanáct a já do každého pytlíku přidala jednu ruličku papírku s úkolem.
.JPG)
.JPG)
I když bylo uháčkování "kalendáře" docela piplačka a do těch posledních kousků se mi taaak nechtělo, musím uznat, že to má svoje kouzlo a že jsem to zdárně dokončila. Nejvíc se mi líbí asi to každodenní natěšení prcka, kdy u toho hopsá jak tajtrlík a jde na něm vidět naprostá zvědavost, co v tom pytlíčku tentokrát najde ☺ Eliška ještě z takových věcí nemá rozum, ale řekla bych, že za rok mne bude čekat repete a bude nutné uháčkovat další ☺
K.