
- Kupovali jsme mlíko v sáčku a dávali ho v lednici do takové plastové nádoby, aby se nerozlilo.
- První bonbony ze zahraničí, které k nám přišly byly Mentos (žrala jsem ty reklamy, jak se té paní zlomí podpatek a tak si po bonbonu zlomí schválně i ten druhý - borka).
- V neděli byly zavřené všechny obchody.
- Měli jsme papírovou žákovskou knížku a byl to pro nás jako doklad - neexistovalo ji ztratit, zničit, znehodnotit nebo zapírat - jinak hrozilo, že přepíšete 10x celý školní řád, který v "žákajdě" býval.
- Jít na výlet byla vzácnost. Říkali jsme tomu "branný den", do "chlebníku" jsme si dali svačinu a pláštěnku, vyrazili klasicky na kopec za městem, tam se najedli a šli zpátky do školy. Býval to jediný "výlet" v roce.
- Museli jsme chodit na lampionový průvod. Byla jsem dost malá, ale stejně mě to otravovalo. A taky jsme museli do průvodu na 1. máj. Projít město a křičet "ať žije první máááj, huráááá".
- Jako třída jsme měli Vánoce, když jsme se mohli dívat místo vyučování na video (to je jedno, že to bylo k tématu a nudné, ale bylo to prostě jiné a hrozně jsme to prožívali).
- Měli jsme Vlka a zajíce jako hru a budík dohromady.
- Skákali jsme přes gumu a hráli s míčem školku.
- Porovnávali jsme si barvu walkmanů, ne značky oblečení.
- Nosila jsem boty na vysoké platformě.
- Měli jsme pětníky a desetníky (a dvacetníky taky), papírovou desetikorunu a dvacku.
- Jednu dobu byla móda nosit kufřík místo batohu. Měla jsem černý s červenými proužky.
- Lakýrky - každá holka musela mít lakýrky. To jinak ani nešlo. Nesnášela jsem je.
- Poznámky ve škole? To jsem se pak bála doma ukázat žákovskou. Dneska je učitel za debila, protože když chce napsat poznámku, je to vyjádření toho, že si s žákem neví rady a svým způsobem se ponižuje.
- Měli jsme sodovky a Vitacit - mňam, ještě teď cítím rozedřený jazyk a horní patro a vidím červenou dlaň od obarveného cukru.
- Sifon doma na bombičky - vždycky jsem se bála, že rupne.
- Kazeťák s nahráváním - to se dalo dát před tv a nahrávat. Bomba!!!!
- Namotané kazety, které jsem následně tužkou natáčela a roztrhanou pásku k sobě lepila izolepou.
- Mamka při vaření používala zástěru - chci taky!!!!!
- Tancovala jsem na Pavla Horňáka a poslouchala osmdesátky nahrané na kazetách od strejdy z Rakouska.
- První mamčin mobil (těžký jak prase) jsme společně vybalovali v kuchyni jako poklad, normálně jsme se sešli u kuchyňského stolu celá rodina a zkoumali, jak do mobilu dát 6 nabíjecích tužkových baterek :D
- Papírové žluté žaluzie, které se neustále trhaly a lepily :-)
- Kvalitní sirupy. Nikdo nekupoval nic jiného než sirupy. Neexistovaly balené vody (alespoň, co já vím).
- Měli jsme televizi s otáčecím knoflíkem, který furt vypadával.
- Po revoluci jsme si volali o písničky na přání do rádií a koukali na Eso a hlasovali pevnou linkou o tu nejlepší písničku každou sobotu.
- A taky jsem měla památníčky, do kterých mi spolužáci kreslili.
- Pařili jsme na kazetách načerno vypálených z Polska - ten výběr!
- Každá holka měla svůj deník plný básniček, kvízů, zamilovaných citátů, které jsme si vzájemně půjčovaly a jedna od druhé přepisovaly.
- Angličtinu jsme se učili na písničkách podle poslechu a slovníkem v ruce.
- Občas jsme šli do školy i v sobotu.
- Malá zmrzka stála 1kč, velká 1,50 :-)
- Nanuky jsme měli tři - Ledňáčka, Míšu a Mrože.
- Milovala jsem žvýkačku Bajo. Byla to první žvýkačka s obrázky, které jsme sbírali a lepili podle čísel do sešitu.
- Nebylo jablko Golden Smith, Gala, Pinova, Rubín, Golden Delicious... byla prostě jablka.
- Když mi teta z Rakouska přivezla jako špuntovi džíny, byla jsem ve škole za hvězdu.
- Lutra - bože, Barbie Lutra byla v kurzu a běda, kdo ji nesbíral!
- Ale taky jsme měli rozbité domy, chodníky a silnice, na kterých byla spousta bláta od tanků.
- Učili jsme se příslib Jiskřiček a museli chodit do pionýrů. Pamatuji si, jak maminka po revoluci švihla s červeným šátkem do koše a řekla: "Tohle už potřebovat nebudeš."
- V televizi jsme se dívali jen na Vegu a Magion a v neděli na Studio Kamarád, které mi ani jako dítěti nic neříkalo. Ale dívali jsme se na to, jelikož to byla jediná zábava (kromě Večerníčků).
- V kině hráli dokolečka Vinettoua, Sedm statečných, Fantomase a Krtečka s Machem a Šebestovou.
- Museli jsme vyznávat, co jsme nechtěli a čemu nerozuměli.
- Měli jsme Veřejnou bezpečnost a učitele oslovovali "soudruhu".
- A neznali jsme slova internet, pc, fejsbuk, tablet, fleška, kabelovka, a když už přišel internet, byli jsme za machry, když připojení mělo rychlost 256kbs.
- Auto a telefon měl možná jeden člověk ve vchodě, ne pomalu každý člen rodiny.
- z korpusu
Budete potřebovat: 1 hrnek rozdrcených BeBe sušenek, 3 lžíce cukru a 1/2 šálku rozpuštěného másla - tvarohové směsi
Budete potřebovat: 250 polotučného tvarohu, 1/2 hrnku cukru a 3 vejce - malinové omáčky
Budete potřebovat: 250 g (mražených) malin, 2 lžíce cukru, 2 lžičky bramborového škrobu (já měla Solamyl), 120 ml vody - čokoládové omáčky
Budete potřebovat: 1/2 šálku 30% smetany, 100 g bílé čokolády


Autorka blogu

Miluji pohodu, klid, ticho, svůj koutek, čas pro sebe, hygge, knihy, psy, jaro a podzim, život v horách. Věčně nestíhám číst, cvičit jógu, shlédnout film, nalakovat si nehty nebo se jít někam provětrat ven a přijít na jiné myšlenky. Jsem ta, co potřebuje hudbu do uší, tanec sama v pokoji, vaření, pečení a následně i jedlíky kolem sebe, co to všechno zkonzumují. Jsem ta, co potřebuje všechno krásné vyfotit, protože kreslit neumí. Jsem ta, co nemá trpělivost a všechno chce mít hned. Naštěstí jsem už dorostla do věku, kdy je mi spousta věcí jedno a tak mě toho už moc v životě netrápí. S hlupáky neargumentuji, drzouny ignoruji, šikovnost, píli a hezkou povahu umím ohodnotit. Jsem schopná neznámé ženě v obchodě pochválit její šaty nebo účes. Dobrých slov není nikdy dost. Dělá mi radost další spousta věcí, ale na prvním místě je vždy moje rodina. Jsou mojí oporou a důvodem, proč dýchám! Jsou mi vším.
Populární za poslední měsíc
-
Inspirovala jsem se starším vydáním časopisu F.O.O.D, kde recept na pomazánku byl. Pomazánka je lehká, přesto sytá. Ideální na čerstvé pečiv...
-
Vždy, když mne někdo pochválí, že jsem něco pěkného uháčkovala, řeknu, že na tom není nic složitého a zvládne to každý. A téměř nikdo mi ...
-
Ačkoli jsem zastánce čistého stravování, je jedno období v roce, kdy jdou veškeré mé návyky stranou. Patří zde právě advent a příprava ...
-
Pamatujete si ještě na cuketový chlebíček , na který jsem vás zhruba dva týdny nazpět lákala? Tak tentokrát jsem improvizovala se stejným...
-
Tohle musím napsat ihned: lepší makovec jsem nikdy v životě nejedla. Přestože jsem měla roky svůj oblíbený, ke kterému jsem se vracela a v...
-
Chtěla jsem vzít Elišku původně jen na pískové a dřevěné sochy, které jsou každoročně k vidění na kopcích sjezdovky, nakonec jsem zvolila ně...
-
Víte, jak to bývá. Každý recept na perníčky slibuje, že to jsou ty nejlepší medové perníčky na světě, že jsou hned měkké, s těstem se skv...
-
Milujete taky tvarohové koláče, buchty, šátečky a všechno s tvarohem? Já děsně. A jednoho speciálního milovníka tvarohu mám i doma. Vlas...
Pravidelní čtenáři
Archiv blogu
-
▼
2015
(90)
-
▼
března
(14)
- MEMORIES | Březen 2015
- Quiche / slaný koláč
- Čepička s mašlí na jaro
- 45 vzpomínek na mé dětství aneb co se už nikdy nev...
- Čokoládová Velikonoční hnízda
- Madonna | Rebel Heart
- Cheesecake s malinami a bílou čokoládou
- Na jarní procházce s foťákem
- Tip | Self-care plán na jaro
- Háčkovaná ozdoba na nožky k moři
- 40 různých faktů o mně
- Citronové řezy s mákem
- Plněné moravské koláče
- Dopis Elišce #1
-
▼
března
(14)