Vzpomínáte někdy, co jste jako děti zažívali? Co jste měli? Nebo neměli? Co vám vytváří úsměv na tváři při uvědomění si, co vaše děti už nezažijí? Na co nejraději vzpomínáte a na co už tak moc ne?
Já pár takových bodů mám. A když mám dnešní dobu ráda, neuvědomuji si, že bych se i jako dítě měla zle. Ale přesto si zpětně uvědomuji, co bylo směšné a co se mi už jako dítěti nelíbilo. Je spousta věcí, co už je dnes jinak. Spousta.
- Kupovali jsme mlíko v sáčku a dávali ho v lednici do takové plastové nádoby, aby se nerozlilo.
- První bonbony ze zahraničí, které k nám přišly byly Mentos (žrala jsem ty reklamy, jak se té paní zlomí podpatek a tak si po bonbonu zlomí schválně i ten druhý - borka).
- V neděli byly zavřené všechny obchody.
- Měli jsme papírovou žákovskou knížku a byl to pro nás jako doklad - neexistovalo ji ztratit, zničit, znehodnotit nebo zapírat - jinak hrozilo, že přepíšete 10x celý školní řád, který v "žákajdě" býval.
- Jít na výlet byla vzácnost. Říkali jsme tomu "branný den", do "chlebníku" jsme si dali svačinu a pláštěnku, vyrazili klasicky na kopec za městem, tam se najedli a šli zpátky do školy. Býval to jediný "výlet" v roce.
- Museli jsme chodit na lampionový průvod. Byla jsem dost malá, ale stejně mě to otravovalo. A taky jsme museli do průvodu na 1. máj. Projít město a křičet "ať žije první máááj, huráááá".
- Jako třída jsme měli Vánoce, když jsme se mohli dívat místo vyučování na video (to je jedno, že to bylo k tématu a nudné, ale bylo to prostě jiné a hrozně jsme to prožívali).
- Měli jsme Vlka a zajíce jako hru a budík dohromady.
- Skákali jsme přes gumu a hráli s míčem školku.
- Porovnávali jsme si barvu walkmanů, ne značky oblečení.
- Nosila jsem boty na vysoké platformě.
- Měli jsme pětníky a desetníky (a dvacetníky taky), papírovou desetikorunu a dvacku.
- Jednu dobu byla móda nosit kufřík místo batohu. Měla jsem černý s červenými proužky.
- Lakýrky - každá holka musela mít lakýrky. To jinak ani nešlo. Nesnášela jsem je.
- Poznámky ve škole? To jsem se pak bála doma ukázat žákovskou. Dneska je učitel za debila, protože když chce napsat poznámku, je to vyjádření toho, že si s žákem neví rady a svým způsobem se ponižuje.
- Měli jsme sodovky a Vitacit - mňam, ještě teď cítím rozedřený jazyk a horní patro a vidím červenou dlaň od obarveného cukru.
- Sifon doma na bombičky - vždycky jsem se bála, že rupne.
- Kazeťák s nahráváním - to se dalo dát před tv a nahrávat. Bomba!!!!
- Namotané kazety, které jsem následně tužkou natáčela a roztrhanou pásku k sobě lepila izolepou.
- Mamka při vaření používala zástěru - chci taky!!!!!
- Tancovala jsem na Pavla Horňáka a poslouchala osmdesátky nahrané na kazetách od strejdy z Rakouska.
- První mamčin mobil (těžký jak prase) jsme společně vybalovali v kuchyni jako poklad, normálně jsme se sešli u kuchyňského stolu celá rodina a zkoumali, jak do mobilu dát 6 nabíjecích tužkových baterek :D
- Papírové žluté žaluzie, které se neustále trhaly a lepily :-)
- Kvalitní sirupy. Nikdo nekupoval nic jiného než sirupy. Neexistovaly balené vody (alespoň, co já vím).
- Měli jsme televizi s otáčecím knoflíkem, který furt vypadával.
- Po revoluci jsme si volali o písničky na přání do rádií a koukali na Eso a hlasovali pevnou linkou o tu nejlepší písničku každou sobotu.
- A taky jsem měla památníčky, do kterých mi spolužáci kreslili.
- Pařili jsme na kazetách načerno vypálených z Polska - ten výběr!
- Každá holka měla svůj deník plný básniček, kvízů, zamilovaných citátů, které jsme si vzájemně půjčovaly a jedna od druhé přepisovaly.
- Angličtinu jsme se učili na písničkách podle poslechu a slovníkem v ruce.
- Občas jsme šli do školy i v sobotu.
- Malá zmrzka stála 1kč, velká 1,50 :-)
- Nanuky jsme měli tři - Ledňáčka, Míšu a Mrože.
- Milovala jsem žvýkačku Bajo. Byla to první žvýkačka s obrázky, které jsme sbírali a lepili podle čísel do sešitu.
- Nebylo jablko Golden Smith, Gala, Pinova, Rubín, Golden Delicious... byla prostě jablka.
- Když mi teta z Rakouska přivezla jako špuntovi džíny, byla jsem ve škole za hvězdu.
- Lutra - bože, Barbie Lutra byla v kurzu a běda, kdo ji nesbíral!
- Ale taky jsme měli rozbité domy, chodníky a silnice, na kterých byla spousta bláta od tanků.
- Učili jsme se příslib Jiskřiček a museli chodit do pionýrů. Pamatuji si, jak maminka po revoluci švihla s červeným šátkem do koše a řekla: "Tohle už potřebovat nebudeš."
- V televizi jsme se dívali jen na Vegu a Magion a v neděli na Studio Kamarád, které mi ani jako dítěti nic neříkalo. Ale dívali jsme se na to, jelikož to byla jediná zábava (kromě Večerníčků).
- V kině hráli dokolečka Vinettoua, Sedm statečných, Fantomase a Krtečka s Machem a Šebestovou.
- Museli jsme vyznávat, co jsme nechtěli a čemu nerozuměli.
- Měli jsme Veřejnou bezpečnost a učitele oslovovali "soudruhu".
- A neznali jsme slova internet, pc, fejsbuk, tablet, fleška, kabelovka, a když už přišel internet, byli jsme za machry, když připojení mělo rychlost 256kbs.
- Auto a telefon měl možná jeden člověk ve vchodě, ne pomalu každý člen rodiny.
Ale jinak to bylo fajn :-)
K. ♥
sím, souško čitelko, já vařím v zástěře i dneska (jinak jsem zmatlaná až za ušima) :o))) tyjo, si pamatuju, jak mi protivná prodavačka jako malé holce vynadala, že jdu pro mlíko a rohlíky s CELOU stovkou :oD průvody byly otrava, vždycky jsem si přála, aby mi shořel lampión jako spolužákům, ale šikula tatínek nám do nich namontoval žárovičku a baterku, takže neshořely ani při největším mávání :oP
OdpovědětVymazat:D já právě nemám zástěru a strašně ji chci. ani maminku už v zístěře nevidím, ani babičku ... já právě, abych se neumazala, si beru staré triko..... budu si přát zástěru k narozeninám :D
VymazatMám zástěru z www.chnapicky.cz, kanafas je prostě bomba :-)
Vymazatjo, ale mely jsme jako deti krasny detstvi, nemyslis? Ja jsem taky z generace Husakovych deti (rocnik 76). Psaly jsme si s holkama texty pisnicek do sesitu, nebo jak se ma spravne libat, nebo vyznam kvetin, kdyz je dostanes od kluka. Ve skoly jsme pri Matice dostavaly prvnich 5 min mini pisemku a v Cejdaku zase diktaty. Po skole jsme litaly venku dokud se nezacalo serit, kazdej mel na krku klic na kuse tkalounu. Mlsaly jsme jahodovej nebo citronovej Vitacit a pak prisel jeste ten kiwíkovej, taky jsme meli Antiperle a taky jsme mely Nugety a Rusky zmrzky.................. Boze, to byly casy. To bylo opravdu detstvi!!!
OdpovědětVymazatJeee kiwi vitacit, no ten byl luxusní :))
VymazatPS: To s tím "měli jsme jako děti" jsme si vysvětlily :D
Ted jsem se pobavila. Myslím si,že i když jsme neměli tolik možností, tak jsme svým způsobem byli možná šťastnější. Z domu jsme se vytratili driv než přišli rodiče domu -než se zeptali na skolu:))...a vrátili se az na večeři. Nebyli jsme tak kontrolováni. ..nebyly mobily:))) Pozvolna jsme "dozravali"....my si s holkama v 15 hrály s kreckem za barákem, dnesni holky v 15??? Vic jsme se scházeli osobně,dnešní deti se potkávají na siti...asi můžeme dnes připadat ratolestem "zaostali", ale možná jsme byli trochu stastnejsi a vic si to málo, co jsme měli, užívali.
OdpovědětVymazatPS. Mela jsem radši Pedro než Bajo:-))
Vrátila jsem se do dětských let, díky :)!!!
OdpovědětVymazatLenka
Velmi pěkný článek. Na mléko v sáčku si taky pamatuju. Přes gumu jsme taky skákali. Paráda, moc mi to připomnělo mé dětství. A domů jsem chodila když se rozsvítily pouliční lampy. :-)
OdpovědětVymazatZvu tě na moji giveaway
Juuu, tak to jsi moje holka... Vsechno si to pamatuju, no jéje a plisnovy dziny si pamatujete :-D A taky si vzpominam, ze byly tuzexy a tam jsme jezdili vyjimecne pred Vanocema, mamka koupila vanocni !mlecnou! kolekci na stromecek, to byl luxus. A jeste si pamatuju, ze Vanoce meli kdysi jinou vuni, jiny rozmer...uz jenom ty mikulassky balicky, ve kterych byly mandarinky a orechy. Do dneska, kdyz si cuchnu k prvnim mandarinkam, tak se vratim do predvanocniho casu meho detstvi. Ale jestli to tak nemaji vsichni lide, proste vzpominky na detstvi a je jedno za jake doby. Mame to obdobi idealizovane a nostalgicke.
OdpovědětVymazatMlieko v sáčku, skákanie cez gumu, kazeták, pamätníčky, lakovky to bolo aj moje detstvo. Pionierov a chodenie do školy som však ja už nezažila.
OdpovědětVymazatMyslela jsem, že nedočtu a hned začnu komentovat, ale dočetla jsem a vím, že něco bych i "přebila", pač mi letos bude pade. Třeba zmrzka točená za 0,70 Kčs a 1,40 Kčs a tu nádobu na pytlík mléka máme dodnes - když neteče v létě teplá voda, nabírám s ní teplou vodu z umyvadla při sprchování.
OdpovědětVymazatAle taky "prověrky" - kdo chtěl chodit na svazarmovské letiště, musel projít prověrkou (že je nám patnáct bylo šumafuk), kde prohrabali celé příbuzenstvo, nemáš-li někde zapomenutého strýčka ve světě. Nikdo mi neřekl, že je něco špatně, ale občas mi jako dítěti přišly některé věci dost podivné.
Ovšem klíč na krku, volnost až do večera, na to se nezapomíná. A na kubánské pomeranče (s tou neprůstřelnou slupkou) a fronty na banány taky ne.
No jo, klíč na krku a lítačka po sídlišti. Jakmile se rozsvítily lampy, honem domů.
OdpovědětVymazatVoda se šťávou, mňam. A já jsem milovala "šumáky", tyčinku Vandu a babiččinu třešňovou zavařeninu s angreštěm. Dodnes si pamatuju na skákání přes gumu, "vybíjku" nebo "vyvolávku". A strašně mě bavil Partyzánský samopal :-)
Bílé tričko a modré trenýrky na tělocvik, v oděvech bylo jen pár typů od každého oblečení, takže třeba u nás doma jsme s mamkou po večerech šily, protože jsme chtěly mít i něco nekonfekčního. Ale ještě dnes mám husí kůži z vlněného svetru, který mi upletla babička a který neskutečně kousal !!!
A taky si pamatuju, že cestou na trénink jsem chodila kolem Tuzexu. Vždycky jsem "musela" jít dovnitř a prohlížela jsem si všechny ty zápaďácké věci a samozřejmě, že jsem po všech toužila.
Dnes je to jiné, ale to je na jiné "povídání". Já jsem měla hezké dětství, plno kamarádů a krásných zážitků, na které dodnes vzpomínám. Revoluci jsem měla na konci ZŠ, takže mě se naštěstí všechny ty špatnosti spojené s režimem nedotkly.
vánoční kolekce- ten pocit když se otevřela a byl tam stříbrnej řetěz na stromeček a praskací bublinková folie- o tu jsem se musela dělit s bráchou,céčka, šmoulové, nálepky coca-cola,čokoláda s vystřihovací papírovou oblékací panenkou, kolo ezka na kterém jme jezdili tři najednou,plný sešit básniček a citátů co jsme opisovali jedna od druhé- ten mám schovaný dodnes, sbírka pohledů, každou neděli k snídani pečená buchta- a každou neděli povinná návštěva u babičky- vždycky měla k obědu buď králíka, vepřovou nebo řízky- na ty jsem se hrozně těšila- až bych brečela když si na to vzpomenu-
OdpovědětVymazatJé, taky jsem se ponořila do vzpomínek :-) Třeba jak jsme se ve škole pořád dohadovali, jestli jsou lepší Kelly Family nebo Backstreet Boys (samozřejmě že Kelly Family! ) Strašně jsem je milovala, musela jsem mít jejich tričko, plakáty, kazety a jednou jsem dokonce byla na jejich koncertě. A pořád jsem si myslela, že Paddy je holka. :-D
OdpovědětVymazatTaké si pamatuji, třeba i tlačenici na autodromu a boj o auto, kolotoč za pár kaček, sbírku mončičáků, kalimero, kde ten čas dnes je... :-)
OdpovědětVymazatSuper clanok a komentare od ostatnych tiez! Pamatam si uplne na vsetko, bolo to neuveritelne! Velka vdaka za pripomenutie, idem si to hned vytlacit a odlozit medzi svoje poklady. Presne takto vyzeralo moje detstvo :-) :-)
OdpovědětVymazatZarazil mě hned první bod. Mě je 21, ale mlíko v sáčku si pamatuju, takže to nemůže být tak dávno, co jsme ho měli :-D Takových 8 let, možná ani ne? Skákat přes gumu jsem viděla před školou 2 malé slečny minulý týden, nad tím jsem se musela pousmát :-)
OdpovědětVymazatAni nevím, že už děti nemají památníčky. Já mám sice strašnej růžovej s barbínama, ale pořád do něj ráda koukám :-) Mamka má svůj taky schovaný.
Jo, doba jde dopředu, asi je to dobře, ale já si myslím, že my jako děti jsme měli hezčí dětství, než budou mít dnešní děti. Chodili jsme ven, do večera jsme lítali po hřišti, natěšení na večerníček. Dneska jsou pohádky pomalu od rána do večera, po příchodu ze školy ze zapíná počítač, málo se čte...
Ahoj Týno, pamatuji si mléko ve sklenici nebo tanker voda Petr :-) To bylo terno. Ale doba jde dobpředu - rád bych ti představil novou aplikaci na hlídání dětí www.rodicevpohode.com pro rodiče s dětmi ve věku 6-14 let. Rodiče na svém PC/telefonu vidí, kde se zrovna jejich dítě nachází. Pokud dítě dorazí do školy nebo se někam zatoulá, přijde rodiči na mobil SMS. Služba je na jeden měsíc zdarma.
OdpovědětVymazatPokud tě aplikace zaujala a ráda bys ji vyzkoušela nebo o ni napsala recenzi, tak mě prosím kontaktuj na martin.hill@sovanet.cz. Krásný víkend!
Paměť v telefonech byla tak malá, že jsme si přepisovaly smsky do deníčku, abychom je uchovaly co nejdelší dobu :)
OdpovědětVymazat