Vzpomínáte někdy, co jste jako děti zažívali? Co jste měli? Nebo neměli? Co vám vytváří úsměv na tváři při uvědomění si, co vaše děti už nezažijí? Na co nejraději vzpomínáte a na co už tak moc ne?
Já pár takových bodů mám. A když mám dnešní dobu ráda, neuvědomuji si, že bych se i jako dítě měla zle. Ale přesto si zpětně uvědomuji, co bylo směšné a co se mi už jako dítěti nelíbilo. Je spousta věcí, co už je dnes jinak. Spousta.
- Kupovali jsme mlíko v sáčku a dávali ho v lednici do takové plastové nádoby, aby se nerozlilo.
- První bonbony ze zahraničí, které k nám přišly byly Mentos (žrala jsem ty reklamy, jak se té paní zlomí podpatek a tak si po bonbonu zlomí schválně i ten druhý - borka).
- V neděli byly zavřené všechny obchody.
- Měli jsme papírovou žákovskou knížku a byl to pro nás jako doklad - neexistovalo ji ztratit, zničit, znehodnotit nebo zapírat - jinak hrozilo, že přepíšete 10x celý školní řád, který v "žákajdě" býval.
- Jít na výlet byla vzácnost. Říkali jsme tomu "branný den", do "chlebníku" jsme si dali svačinu a pláštěnku, vyrazili klasicky na kopec za městem, tam se najedli a šli zpátky do školy. Býval to jediný "výlet" v roce.
- Museli jsme chodit na lampionový průvod. Byla jsem dost malá, ale stejně mě to otravovalo. A taky jsme museli do průvodu na 1. máj. Projít město a křičet "ať žije první máááj, huráááá".
- Jako třída jsme měli Vánoce, když jsme se mohli dívat místo vyučování na video (to je jedno, že to bylo k tématu a nudné, ale bylo to prostě jiné a hrozně jsme to prožívali).
- Měli jsme Vlka a zajíce jako hru a budík dohromady.
- Skákali jsme přes gumu a hráli s míčem školku.
- Porovnávali jsme si barvu walkmanů, ne značky oblečení.
- Nosila jsem boty na vysoké platformě.
- Měli jsme pětníky a desetníky (a dvacetníky taky), papírovou desetikorunu a dvacku.
- Jednu dobu byla móda nosit kufřík místo batohu. Měla jsem černý s červenými proužky.
- Lakýrky - každá holka musela mít lakýrky. To jinak ani nešlo. Nesnášela jsem je.
- Poznámky ve škole? To jsem se pak bála doma ukázat žákovskou. Dneska je učitel za debila, protože když chce napsat poznámku, je to vyjádření toho, že si s žákem neví rady a svým způsobem se ponižuje.
- Měli jsme sodovky a Vitacit - mňam, ještě teď cítím rozedřený jazyk a horní patro a vidím červenou dlaň od obarveného cukru.
- Sifon doma na bombičky - vždycky jsem se bála, že rupne.
- Kazeťák s nahráváním - to se dalo dát před tv a nahrávat. Bomba!!!!
- Namotané kazety, které jsem následně tužkou natáčela a roztrhanou pásku k sobě lepila izolepou.
- Mamka při vaření používala zástěru - chci taky!!!!!
- Tancovala jsem na Pavla Horňáka a poslouchala osmdesátky nahrané na kazetách od strejdy z Rakouska.
- První mamčin mobil (těžký jak prase) jsme společně vybalovali v kuchyni jako poklad, normálně jsme se sešli u kuchyňského stolu celá rodina a zkoumali, jak do mobilu dát 6 nabíjecích tužkových baterek :D
- Papírové žluté žaluzie, které se neustále trhaly a lepily :-)
- Kvalitní sirupy. Nikdo nekupoval nic jiného než sirupy. Neexistovaly balené vody (alespoň, co já vím).
- Měli jsme televizi s otáčecím knoflíkem, který furt vypadával.
- Po revoluci jsme si volali o písničky na přání do rádií a koukali na Eso a hlasovali pevnou linkou o tu nejlepší písničku každou sobotu.
- A taky jsem měla památníčky, do kterých mi spolužáci kreslili.
- Pařili jsme na kazetách načerno vypálených z Polska - ten výběr!
- Každá holka měla svůj deník plný básniček, kvízů, zamilovaných citátů, které jsme si vzájemně půjčovaly a jedna od druhé přepisovaly.
- Angličtinu jsme se učili na písničkách podle poslechu a slovníkem v ruce.
- Občas jsme šli do školy i v sobotu.
- Malá zmrzka stála 1kč, velká 1,50 :-)
- Nanuky jsme měli tři - Ledňáčka, Míšu a Mrože.
- Milovala jsem žvýkačku Bajo. Byla to první žvýkačka s obrázky, které jsme sbírali a lepili podle čísel do sešitu.
- Nebylo jablko Golden Smith, Gala, Pinova, Rubín, Golden Delicious... byla prostě jablka.
- Když mi teta z Rakouska přivezla jako špuntovi džíny, byla jsem ve škole za hvězdu.
- Lutra - bože, Barbie Lutra byla v kurzu a běda, kdo ji nesbíral!
- Ale taky jsme měli rozbité domy, chodníky a silnice, na kterých byla spousta bláta od tanků.
- Učili jsme se příslib Jiskřiček a museli chodit do pionýrů. Pamatuji si, jak maminka po revoluci švihla s červeným šátkem do koše a řekla: "Tohle už potřebovat nebudeš."
- V televizi jsme se dívali jen na Vegu a Magion a v neděli na Studio Kamarád, které mi ani jako dítěti nic neříkalo. Ale dívali jsme se na to, jelikož to byla jediná zábava (kromě Večerníčků).
- V kině hráli dokolečka Vinettoua, Sedm statečných, Fantomase a Krtečka s Machem a Šebestovou.
- Museli jsme vyznávat, co jsme nechtěli a čemu nerozuměli.
- Měli jsme Veřejnou bezpečnost a učitele oslovovali "soudruhu".
- A neznali jsme slova internet, pc, fejsbuk, tablet, fleška, kabelovka, a když už přišel internet, byli jsme za machry, když připojení mělo rychlost 256kbs.
- Auto a telefon měl možná jeden člověk ve vchodě, ne pomalu každý člen rodiny.
Ale jinak to bylo fajn :-)
K. ♥