Dopis Elišce #1
Autorka blogu
Miluji pohodu, klid, ticho, svůj koutek, čas pro sebe, hygge, knihy, psy, jaro a podzim, život v horách. Věčně nestíhám číst, cvičit jógu, shlédnout film, nalakovat si nehty nebo se jít někam provětrat ven a přijít na jiné myšlenky. Jsem ta, co potřebuje hudbu do uší, tanec sama v pokoji, vaření, pečení a následně i jedlíky kolem sebe, co to všechno zkonzumují. Jsem ta, co potřebuje všechno krásné vyfotit, protože kreslit neumí. Jsem ta, co nemá trpělivost a všechno chce mít hned. Naštěstí jsem už dorostla do věku, kdy je mi spousta věcí jedno a tak mě toho už moc v životě netrápí. S hlupáky neargumentuji, drzouny ignoruji, šikovnost, píli a hezkou povahu umím ohodnotit. Jsem schopná neznámé ženě v obchodě pochválit její šaty nebo účes. Dobrých slov není nikdy dost. Dělá mi radost další spousta věcí, ale na prvním místě je vždy moje rodina. Jsou mojí oporou a důvodem, proč dýchám! Jsou mi vším.
Populární za poslední měsíc
-
Inspirovala jsem se starším vydáním časopisu F.O.O.D, kde recept na pomazánku byl. Pomazánka je lehká, přesto sytá. Ideální na čerstvé pečiv...
-
Tohle musím napsat ihned: lepší makovec jsem nikdy v životě nejedla. Přestože jsem měla roky svůj oblíbený, ke kterému jsem se vracela a v...
-
Pamatujete si ještě na cuketový chlebíček , na který jsem vás zhruba dva týdny nazpět lákala? Tak tentokrát jsem improvizovala se stejným...
-
"Maminko, když jsem byl u táty na prázdninách, tak on mi z Mekáče přivezl takové malé řízečky, nugetky, ty byly moc dobré. Uděláš m...
-
HELLO SPRING! HERE WE GO :-) Od pondělí do pátku (mimo níže uvedeného) ujdu denně v práci zhruba 10-13.000 kroků. Daniel PT | HomeGym | 3...
-
Vždy, když mne někdo pochválí, že jsem něco pěkného uháčkovala, řeknu, že na tom není nic složitého a zvládne to každý. A téměř nikdo mi ...
-
Konec měsíce se táhnul ve znamení Depeche Mode. Já a syn jsme navštívili sobotní koncert a zřejmě jej už nic na světě nepřekoná. Myslela jse...
-
Je to asi rok, co jsem si řekla, že začnu tvořit psanou kuchařku pro mou dceru. Všechny ty recepty, které dělám opakovaně a které nám ch...
Pravidelní čtenáři
Archiv blogu
-
▼
2015
(90)
-
▼
března
(14)
- MEMORIES | Březen 2015
- Quiche / slaný koláč
- Čepička s mašlí na jaro
- 45 vzpomínek na mé dětství aneb co se už nikdy nev...
- Čokoládová Velikonoční hnízda
- Madonna | Rebel Heart
- Cheesecake s malinami a bílou čokoládou
- Na jarní procházce s foťákem
- Tip | Self-care plán na jaro
- Háčkovaná ozdoba na nožky k moři
- 40 různých faktů o mně
- Citronové řezy s mákem
- Plněné moravské koláče
- Dopis Elišce #1
-
▼
března
(14)
:-)
OdpovědětVymazatTaky mam doma velkyho brachu a malou holcicku. Certice je to, ale milujeme ji a nevymenili bychom ji za nic na svete. Krasny dopis<3
OdpovědětVymazatTo je nádherné!
OdpovědětVymazatTaky mám takovou holčičku (15 měsíců)... úplně mě to dojalo! Svatava
OdpovědětVymazatÚžasné :-) Já mám o měsíc a půl staršího chlapečka :-) Strašně strašně jsem chtěla holčičku, ale už bych samozřejmě neměnila :-)
OdpovědětVymazattaky bych občas svoje princezny roztrhla, když zlobí, ale stejně jsou to miláčkové největší a všechny tři jsou nejkrásnější na světě :o))) vždycky jsem chtěla kluka, ale nevyměnila bych je ani za nic ;o)
OdpovědětVymazatkrásné stejně starého mám brášku a vím o čem píšeš :-)
OdpovědětVymazatDěti jsou prostě nejvíc. Sama tu nádheru prožívám už krásných 8 měsíců. I když jsem kolikrát naštvaná, nevyspalá a bezradná, stačí ráno ten jeho úsměv a všechno zlé je pryč :)
OdpovědětVymazatNádherné, brečim jak želva, mám teď 5ti měsíční Viktorku a zbožňuju ji tak, jak by mě nikdy nenapadlo.
OdpovědětVymazatPozdravujeme Viktorku :)
VymazatTak přesně tohle jsem cítila, když moje dcera byla ve stejném věku jako Eliška, i když jsem díkybohu nemusela prožívat tak dramatické chvíle jako Ty, i když ten strach z úrazů nás matky nikdy neopouští. Později se k tomu přidávalo, jak je šikovná na gymnastice, ve škole, jak umí krásně umývat nádobí, čančat barbínky, padat na lyžích, skákat šipky do vody.......
OdpovědětVymazatDnes už je dospělá, vyšší než já, ale tu svoji krásně kudrnatou hlavu mi na moje kostnaté rameno pokládá úplně stejně jako dřív. Je krásné mít dceru, která Ti důvěřuje a svěřuje svá tajemství. A moc si vážím toho, že je prvorozená. Že mi umožnila být, doufám, dobrým rodičem i pro syna. Přišla naprosto neplánovaně, ale byl to ten nejvetší dar, který mi život nadělil.
Krasne..., co dodat
OdpovědětVymazat