
Být maminkou na mateřské je ta nejlepší věc na světě. Sice je v přepočtu odpracovaných hodin mizerně placená, ale osobně si myslím, že se nám to vrací jinak. Jsme tím hlavním pohonem našich dětí. Svou pečlivostí a trpělivostí jsme to většinou my, kdo uvidí první úsměv, první krůčky, kdo slyší první slůvka a kdo má možnost vidět den co den ta drobná gesta a kouzla, kterými nám naše děti obohacují život. Nevyměnila bych to za nic na světě. A i když občas brblám, že mám téhle své pozice matka-nonstop-ve-stavu-pohotovosti plné zuby, je to ten nejbáječnější čas, který s dětmi mohu trávit.
Zpět k matkám :-)
A tak jsem sepsala 25 bodů, které jsem začala chápat a vidět, až když jsem se sama stala maminkou :-)
- Necítím výčitky, když si přes poledne s dítkem zdřímnu. Nebo se rozhodnu, že si nezdřímnu i za cenu, že večer budu unavená a nepotřebná :-)
- Chápu, že člověku dokáže z mateřské hrabat a že občas udělá něco nepochopitelného, co ani mně samotné v daném momentě nedává smysl (jako třeba když dávám obojek dítěti místo psovi, když dám příteli na stůl granule a chytnu psa, abych mu oblékla tričko).
- Necítím výčitky, když nemám v bytě vzorově uklízeno (naší náplní na mateřské je celodenní péče o dítě, ne o bejvák).
- Je mi jedno, že mám sto neidentifikovatelných fleků na tričku.
- Necítím se divně, když mé dítko křičí jako o život u doktora a je k neutišení (prostě se bojí).
- Naopak je občas nezbytné zvýšit hlas na veřejnosti, protože děti občas nejsou andílci, to vám povím (a pak přijde paní důchodkyně litovat dětičky a já mám taaakhle blízko, aby mi ruply nervy úplně).
- Už vím, že mám jen dvě ruce a zkrátka občas nezvládnu víc věcí naráz.
- Osobně se ani necítím špatně, že děti umí zacházet s elektronikou této doby a když mi těch 5 minut, co si bude dcerka jezdit prstíkem po telefonu pomůže dokončit jinou důležitou věc, ať to tak je.
- Necítím výčitky, že občas nemám náladu, jsem vyčerpaná, smutná a ke štěstí mi stačí se jen schoulit k němu do náruče a jen tak koukat do blba.
- Vzdala jsem 100x denně leštit náš skleněný stůl a balkónové dveře, které jsou 24/7 upatlané.
- Nemám sebemenší pocit, že tím, že jsem přehnaně ochranitelská, často děti líbám a objímám, tak přeháním.
- Taky jsem pochopila, proč některé maminky své dítě nepůjčí nikomu ani v kočárku. (To jsem osobně zkusila jednou za účelem, že si odpočinu a naopak jsem dvě hodiny postávala u oken nervózní, zda je všechno v pořádku.)
- Už vím, co znamená, že dítě dokáže být za vteřinu o pět metrů jinde.
- Nestydím se za to, že stále kojím.
- Maximálně si užívám svého postavení maminky, kdy spoustu věcí dětem odpouštím a ve stolních hrách je nechám vyhrát (tohle pravidlo absolutně neplatí na přítele, jež to špatně nese :-D)
- Už vím, že není divné mezi příbory najít ovladač na televizi a v mém šuplíku u pracovního stolu zbytky jídla (i rok a půl stará holčička přece chce mít své poklady na tajném místě).
- Už vím, proč moje maminka často říkala, že si připadá jak v blázinci a brzy ji kvůli nám odvezou.
- S dětmi jsem citlivější a je mi mizerně, když jsou nemocné a já jim nedokážu pomoc (pamatuji si noci, když měl synek čtyřicítky, jen ležel, koukal do prázdna, nejedl, neodpovídal a já vedle něj hodiny seděla na zemi, tekly mi slzy a přála si to všechno vzít na sebe, bože, nesnáším, když děti trpí - jakkoli).
- Nestydím se za slzy a naprosto chápu, proč je matka často jediná, kdo pláče při zápisu do školy nebo v první den školky.
- Až s vlastními dětmi mi přišel dětský smích nejkrásnější na světě a naprosto nakažlivý :-)
- Je mi jedno, jak se na nás lidi dívaj, když svým dětem koupím na výletě hranolky (já si taky nedávám tuňáka se zeleninou).
- Už chápu, co to je ono "potřebuji taky čas sama na sebe" a mít touhu vypadnout ven sama a bez dětí.
- Taky vím, proč matky chodí po bytě po špičkách, když jejich děti spí a vyhrožují smrtí komukoli, kdo jim je probudí (pravidelně je to třeba soused, který má snad šestý smysl a v době spánku začne vrtat).
- Rozumím, proč mi maminka, když jsem zlobila a byla protivná, říkala "přeju ti takové děti, jako jsi ty sama". Děkuji mami! Tvé přání bylo vyslyšeno!
- A hlavně už chápu to, proč jsou děti pro své rodiče vším a proč budou mít před ostatními vždycky přednost.
Co jste pochopily?
Co jste se naučily?
V čem jste prozřely?
Jaké blbiny vyvádí vaše děti celé nadšené s tatínkem a vy se na to nemůžete dívat? :-)
- 250 g kuřecího masa nakrájejte na kostičky
- nakrájejte si 1/2 cibule na kostičky
- na dlouhé tenké proužky nakrájíme také větší papriku (nebo dvě malé, barvičku sami vyberte)
- rozdrtíme 2 stroužky česneku
- připravte si šálek vývaru (mírně slaného)
- nachystáme si půl šálku smetany na šlehání (33%)
- nakrájejte na kostičky 150 g (velký kus) rajčete
- připravte si také taco koření, olej a těstoviny (nevařit!)
Aby váš pokrm získal takovou krásnou krémovou konzistenci, nemusíte dělat nic jiného, než to uvařit :-D Opravdu na vás čeká skvělý výsledek.
inspirováno Kevin & Amanda
Nevím, jak moc se vám nápad líbí, ale mně ano, proto jsem cítila potřebu se podělit :-) Příště bych chtěla ukázat podobné balíčky do lednice.
Hezký den,
K. ♥
MAYBELLINE Forever Strong SuperStay 7 Gel Nail - 635 Surreal - Tento mi koupil můj přítel. Naprosto skvěle se trefil. Je to jeden z mých nejoblíbenějších laků, protože docela rychle schne, fantasticky se nanáší a drží, navozuje také efekt gelového vzhledu. A na denním světle vypadá vážně luxusně. |
ORKIDE JOLI #12 - Tento lak jsem objevila v drogerii Teta, je opravdu drobný, ale zaujala mne verze nude. Šteteček je tedy úplně na prd, ale k mému překvapení lak rychle schnul a docela hezky držel. A koneckonců vypadá i zajímavě :-) |
NYC In a New York Colour Minute Quick Dry - Lincoln Square Lavender - z této edice už mám jeden lak a byla jsem spokojená, tak jsem si koupila i něco v růžové barvě, protože mi růžová mezi laky fakticky chybí. Skvěle se nanáší, schne, jen mne zarazilo, jak je strašně slabučký, a aby docíleno krásné barvičky, je zapotřebí dát až tři vrstvy, jedna není skoro vůbec na nehtu poznat. |
ESSENCE COLOUR & GO - OVER THE RAINBOW - Barvičkou hodně připomíná hned první lak, který jsem dávala výše od Maybelline, ale ve skutečnosti je krásný jen v lahvičce a na nehtu mi přišel méně nezajímavý. Fotka přitom vypadá krásně, ale ve skutečnosti lak postrádá onen "metalický" dojem... i když se v lahvičce leskne pěkně. Nevím. Možná mu dám ještě jednu šanci, ale nějak mne na poprvé neoslovil. |
MISS SPORTY Clubbing Colours #347 - Tenhle jsem si kupovala na Valentýna, protože jsem chtěla něco děsně růžového. Má nádherně sytou barvu, sice s tou výdrží nic moc, ale rychle schnul a vypadal fakt skvěle! Dokonce mi ani nakonec nepřišel tak šílený, jak se mi na první pohled zdál :-) A krásně se leskl. |
ESSENCE COLOUR & GO - Give me nude, baby! - Upřímně, tento lak jsem kupovala, protože jsem chtěla bílý, ale nakonec se ukázalo, že není :-) Moje chyba. Každopádně jako "nude" udělá skvělou službu a už po jedné vrstvě vypadá moc vkusně, dodá nehtu "zdravost", lesk a opravdu pěknou přirozenost. Má v sobě trošku malinkých třpytek a určitě jej řadím mezi ty vydařené, hlavně skvěle poslouží na rychlé nalakování, když se někam jde a člověk se nemusí tak soustředit na precizní nalakování a může si dovolit i štětečkem ujet, protože to prostě není vidět :-) Opravdu je moc hezký a potěšil mne, přestože není bílý :-D |
Autorka blogu

Miluji pohodu, klid, ticho, svůj koutek, čas pro sebe, hygge, knihy, psy, jaro a podzim, život v horách. Věčně nestíhám číst, cvičit jógu, shlédnout film, nalakovat si nehty nebo se jít někam provětrat ven a přijít na jiné myšlenky. Jsem ta, co potřebuje hudbu do uší, tanec sama v pokoji, vaření, pečení a následně i jedlíky kolem sebe, co to všechno zkonzumují. Jsem ta, co potřebuje všechno krásné vyfotit, protože kreslit neumí. Jsem ta, co nemá trpělivost a všechno chce mít hned. Naštěstí jsem už dorostla do věku, kdy je mi spousta věcí jedno a tak mě toho už moc v životě netrápí. S hlupáky neargumentuji, drzouny ignoruji, šikovnost, píli a hezkou povahu umím ohodnotit. Jsem schopná neznámé ženě v obchodě pochválit její šaty nebo účes. Dobrých slov není nikdy dost. Dělá mi radost další spousta věcí, ale na prvním místě je vždy moje rodina. Jsou mojí oporou a důvodem, proč dýchám! Jsou mi vším.
Populární za poslední měsíc
-
Inspirovala jsem se starším vydáním časopisu F.O.O.D, kde recept na pomazánku byl. Pomazánka je lehká, přesto sytá. Ideální na čerstvé pečiv...
-
Pamatujete si ještě na cuketový chlebíček , na který jsem vás zhruba dva týdny nazpět lákala? Tak tentokrát jsem improvizovala se stejným...
-
Vždy, když mne někdo pochválí, že jsem něco pěkného uháčkovala, řeknu, že na tom není nic složitého a zvládne to každý. A téměř nikdo mi ...
-
Když jsi po 10 týdnech v práci a říkáš si, zda jsi neudělal chybu, že jsi dal výpověď a hned první den se přesvědčíš, že ne.... Že už to nik...
-
Daniel (39 let) je dánský trenér žijící v Německu. Trénuje od chvíle, kdy dostal od svého strýce pár činek a to byl moment, kdy si posilován...
-
Tohle musím napsat ihned: lepší makovec jsem nikdy v životě nejedla. Přestože jsem měla roky svůj oblíbený, ke kterému jsem se vracela a v...
-
Milujete taky tvarohové koláče, buchty, šátečky a všechno s tvarohem? Já děsně. A jednoho speciálního milovníka tvarohu mám i doma. Vlas...
Pravidelní čtenáři
Archiv blogu
-
▼
2015
(90)
-
▼
dubna
(10)
- MEMORIES | Duben 2015
- Knihovna podle barev
- Citronové sušenky podle Jamie Olivera
- KREATIVní časopis od Praktické ženy
- Martínek má 10!
- 25 věcí, které jsem začala chápat až jako matka
- Zpomalte a tvořte pastelkami (aneb vymalovánky pro...
- Krémová kuřecí Fajita
- Samoobslužné balíčky (nejen) pro děti
- Nail Polish: přehlídka z mé sbírky II.
-
▼
dubna
(10)