BLOG
Bloguji
U mě doma
Happy Monday
Baby deník
Nevlezlo se
JÍDLO
Z mého stolu
Všechny recepty
Vaření s FOOD
Vaření s Yummly
Biosfera.cz
CVIČENÍ
Články
Fitness deník
Recenze a tréninky
Jóga
Moje proměny
FASHION & BEAUTY
Notino.cz
Laky
Kosmetika
Oblečení
VOLNÝ ČAS
Knižní koutek
Knižní výzva
Recenze knih
DIY
Háčkování
V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE MÁM PRO VÁS SPOUSTU SOUTĚŽÍ. KDE?
Na blogu soutěžíme o tři balíčky od HQH System
Na mém blogu můžete soutěžit ve Velké oříškové soutěži o 5 kg oříšků a semínek
Na FB stránce Anetky Run-Heart se soutěží o mou knihu Moje tělo: koučink
Na FB stránce Správná podprsenka se také soutěží o mou knihu Moje tělo koučink.

PŘEJI VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ A KRÁSNÝ ADVENT :-)

pondělí 27. dubna 2015

Jaro je tady. A s ním i létající havěť.


Miluji jaro. Zbožňuji jaro. Člověk odloží čepice a šály, zimní bundu schová do skříně a vytáhne trička s krátkým rukávem a lehké bundičky. Všechno kvete, voní hlína, ráno se procházím při venčení psíka rosou a nevadí mi, že mám mokré boty a prosákne to občas až k ponožkám. U nás na náměstí už překrásně rozkvetly okrasné třešně a já si minulý týden říkala, že přesně pod jednou z nich toho svého políbím. Včera jsem ale byla se svým hafanem právě na náměstí na rychlou otočku v obchodě a na zpáteční cestě si musel psík odskočit právě ke stromku. Jelikož jsem měla krátké vodítko, natáhl mě až pomalu ke kmeni pod třešeň. Být pod třešní byť jen na vteřinu byly pro mne muka, jelikož jsem záhy pochopila, že mi nad hlavou v květech bzučí asi tisícovka včel. Nenávidím hmyz, lidi. Nenávidím ho! Mám panickou hrůzu ze všeho, co bzučí, leze, ve dne i v noci.

Setkání z hmyzem 1
Víte, můj přítel si ze mne vždycky dělá srandu, protože on se nebojí většinu hmyzu - ať už to lítá nebo leze - chytnout do rukou. Zato ví, jaký názor mám na veškerý hmyz já a jak prožívám jakékoli bližší setkání s tímto 'roztomilým' tvorem. 
"Podívej, brouček... ten je krásně zbarvený." No a já se podívám, protože jsem holka zvědavá a zjistím, že slovo "brouček" je v mých očích obrovská sv*** s tykadly nebo co to mají, ze které mám okamžitě husinu na zádech. "Co proti němu máš?"
"Tomáši, dej to pryyyyyyyyč," hulákám jak na lesy.

Setkání z hmyzem 2
"Tomáši, musíš sem přijet," píšu svému milému.
On volá zpátky.
"Co se stalo?"
"Tome, musíš sem přijet a zabít to."
"Co mám zabít?"
"Lásko, něco mi vlítlo do obýváku, vypadá to jak vážka, ale je to strašně chlupatý, vůbec nevím, co s tím mám dělat, je to za skříní, já jsem v chodbě... "
"Proč jsi v chodbě?"
"No, pozoruju to odsud," přece!!!!
"Tak vem sklenici nějakou a chyť to tím," už se kření v telefonu.
"Já tam nejdu, rozumíš?"
"Lásko, je jedenáct večer a já jsem ve Francii!"
"A v čem je problém? Panebože, já umřu..."
Samozřejmě, že přítel měl neskonalou srandu z toho a jak později řekl, bylo mu líto, že to neviděl. Nemyslel tu hnusnou noční havěť, ale mě v akci. Hmyz jsem skutečně chytla do sklenice. Do rána to pošlo!!!

Setkání z hmyzem 3
Nejvíc se bojím sršňů. A pak hned vos. Včelky mi ani tak nevadí, protože nejsou agresivní a když proletí kolem nebo mi chvilku bzučí nad hlavou, zatímco můj pes ovlažuje okrasnou třešeň, vydržím to. Všechno, co lítá v noci nesnáším. Občas mám neskonalou hrůzu v očích, když vidím, jak ta stvoření naráží do oken z druhé strany. Ale kapitolou samo o sobě jsou komáři. Tolikrát jsem se v noci vyliskala a stejně se netrefila. Nesnáším, jak to bzučí. Tuhle mě přítel načapal v noci, jak se schovávám pod peřinou. Taky se liskal a probudily ho ty mrchy.
"Je tady komár," řekne do tmy Tom.
"Jo, je," odpovím nejspíš tlumeně pro něj.
"Miláčku," nadzvedne mou peřinu, "ty se schováváš?"
"Nesnáším, jak to bzučí. Hned po slepici má komár ten nejodpornější projev!"
"Bude ti horko."
"Už mi je, jsem zpocená jak kráva. Ale klidně to do rána vydržím."
Načež se nakonec přemůžu a jdeme společně komáry pozabíjet, abychom si vyspali. Tu noc jsme jich měli v pokoji osm.

Setkání z hmyzem 4
Vyjeli jsme si na výlet, já, přítel a dcerka. Zatímco jsem seděla s Eliškou v autě, Tomáš šel natankovat a zaplatit. Bylo horko. Takže jsem otevřela okýnko. To prostě nechcete, ale zákon schválnosti je, že do auta vletěla vosa. Já samozřejmě panickou hrůzu, odepnula malou ze sedačky a vystartovala patnáct metrů od auta a tak, jak jsem to auto opustila, tak jsem ho nechala. Dveře dokořán. Nemusím říkat, že za naším autem byla řada čekajících řidičů. Vosa si vesele lítala v našem autě a narážela do zadního skla. Tomáš vyšel z benzinky, vidí, jak stojím venku a snaží se zhodnotit situaci.
"Co je?"
"Nejdu tam. Je tam vosa," ukazuju do auta. Tomáš se ohlídne po řidičích, kteří netrpělivě čekají a vstoupí do auta. Vezme automapu a jediným plesknutím vosu, která se mezitím dostala na boční okýnko, zabije. Tedy, on tvrdí, že je mrtvá, ale spadla z boku za sedačku.
"Je mrtvá, můžeš už nastoupit?"
"No, to neeee, tam já nejdu. Ta vosa je tam na boku a džogne (píchne) mě."
"Nedžogne, proboha, je mrtvá."
"Tomáši, já ji viděla, jak spadla za sedačku. Ona je jen omámená, vylítne a bodne mě a já tě zabiju."
"Lásko, ta vosa je mrtvá. Kaput. Finito. Chápeš to?" Samozřejmě, že už se tlemí a neskutečně se baví.
Řidič za námi se už taky usmívá, protože viděl, co Tom v autě vykonával. A já s nedůvěřivým pocitem přistupuji těch patnáct metrů k autu a nastupuji do něj. 

Setkání z hmyzem 5
Když už se dostanu do situace, že kolem mě lítá vosa, nejsem ten typ, co se ohání pravá levá. Naopak. Jsou momenty, jako tento. Stála jsem s bratrem u bankomatu a já prostě otravnou vosu snažně ignorovala. Bylo mi trapné utíkat, přeci jen jsme tam na ni byli tři lidi. Já s bráchou a ještě jeden pán. Jenže, zatímco já v klidu stála, bratr prostě kolem sebe máchal a snažil se ji odehnat. To je jak magnet na ty vosy a já začínám v takovou chvíli krapet vyšilovat.
"Brácha stůj klidně, ona odletí."
Bratr opravdu stál klidně a hledal v peněžence kartu. Deset, dvacet vteřin... vosa se ani nehnula a naopak mu začínala dorážet do tváří.
"Vidíš to, jak to je blbý?" Kroutil hlavou. A mně už začaly cukat koutky, protože jsem viděla, že to v něm vře. Najednou, během jediné vteřiny, udělal tři pohyby rukou. Tak rychle, že jsem se nevzpamatovala nejen já, ale ani ta vosa. Napřáhl se, chytil vosu do ruky a mrskl s ní o zem. A pak, jako by se nechumelilo, dál hledal kartu v peněžence.
Představte si, jak tam stojím s otevřenou pusou. Protože přesně tak jsem tam stála.
"Cos to právě teď udělal?"
"Zabil jsem ji. Neměla otravovat!"
"Jen tak? Rukou?"
To se už i pán začal culit a brácha se začal culit s ním.
"A co jsem s ní měl dělat?"

Setkání z hmyzem 6
Jdeme si takhle s Tomem po cestě, povídáme si. On tlačí kočárek. A zatímco mi něco říká, něco mi zabzučí u ucha a já, pochopitelně, vystřelím rychlostí Usaina Bolta směrem kupředu. Po deseti vteřinách běhu si uvědomím sama sebe. A zastavím. Otočím se. Tom stojí a já začínám s úsměvem na rtech vyhodnocovat jeho nechápající výraz. Když mne dojde, stále nechápavě se zeptá.
"Můžeš mi vysvětlit...?"
"Něco mi bzučelo u ucha, no!" Skočím mu do řeči.
"Já na tebe mluvím a ty vprostřed věty prostě zmizíš?"
To už se směju a řeknu jen: "Promiň."

Prosím, řekněte mi, že nejsem jediná, kdo má takovou panickou hrůzu z hmyzu.
Neříkejte mi, že hmyz je zapotřebí a jsou to mírumilovní tvorové, protože s tím můžete jít v mém případě do pryč.
Řekněte mi, že nejsem jediná, kdo raději přestoupí do jiné tramvaje, než aby jel po zbytek cesty s vosou na okýnku. Že nejsem jediná, kdo na koupáku raději skočí šipku do vody, aby na něj nemohla dotěrná vosa. Že nejsem jediná, kdo ve škole trávil celou hodinu tím, že pečlivě pozoroval a musel mít naprostý přehled o místě přítomnosti vosy, co vletěla do třídy.
Sice miluji jaro, ale zároveň s ním začíná období tady té létající havěti, která mi otravuje život a moje první slova, když jsem uviděla první letošní vosu byla: "No jistěěěěěě!"

Prosím, řekněte mi, že nejsem jediná :-) 

K. ♥
Vaše názory:

25 komentářů:

  1. minuly tyden jsem psala skoro stejnej clanek !! :-D soucitim :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, já to u tebe četla :D A právě jsem si říkala, že když to napíšu o sobě, tak to nebude vypadat blbě :D dodala jsi mi odvahu :D

      Vymazat
  2. Tak tedy musím s prominutím říct, že jsem se u článku velmi pobavila :D ale to hlavně proto, že v tom vidím sama sebe .. nesnáším vosy a podobné mrchy, když to lítá tak já lítám ještě rychleji pryč z pokoje .. ale ještě daleko větší hrůzu mám tedy z pavouků, jelikož mám postel hned u okna, tak v létě v noci ho prostě mít otevřený nemůžu, co kdyby na mě nějaký pavouk vlezl a kousl mě :D nesnáším když se mi kdejaký objeví v pokoji pak tam nemůžu ani spát ..
    Jaro a léto je krásný čas, až na všemožnou havěť :)

    OdpovědětVymazat
  3. Úžasný! :D Tak takovou panickou hrůzu mám z červů :D Nenávidím třešně - chuť mi nevadí, ale to vědomí, že tam je tolik červů... vyhybám se jim :D a pak taky nemám ráda cokoliv co je oříškové (ani sušenky ... prostě nic co si sama neudělám) protože nevěřím výrobci, že tam nedává červy :D Fuj. Vosy, včely, komáři... to mi nijak extra nevadí... pokud to není ještě larva... fuuuj!!! :D Ale neboj, každej má něco :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda oříšky, to jsi mi připomněla... jsem si jednou koupila pistácie, tak 3 roky nazpět a normálně v tom byl vajgl. Fakt, ten konec od cigarety, to vatové :D Humus... jsem se podívala, kde to dělali a sáček byl odkudsi z Turecka. ,,, hned mi bylo jasné, co v těch továrnách na balení oříšků dělaj :D

      Vymazat
  4. Tvoje příběhy s hmyzem mě hodně pobavily! :D

    OdpovědětVymazat
  5. Ne, opravdu nejsi jediná neboj.Já hmyz tak nesnáším,ale hlavně pavouky a to máme tak krásný barák, že nám to tady leze pořád, jeden čas nám bytem ze sklepa pobíhala i nějaká myšička či rejsek, to mi ovšem nevadilo,ale už jsme ve venkovní chodbě zažili i hada a v bytě cvrčka, to už jsem psala na fb.Je to pár let, co manžel odjel na školení a já s ml. synem sedla na postel, měla jsem ho na rukou, takže on viděl za mě na postel, najednou začal tak řvát,ale zároveň byl tak v šoku, že ani pořádně nemluvil.No po posteli lezl takovej tlustej masák, že jsem vylítla ,zavřela pokoj a celý zbytek týdne jsme spali v obýváku.Mám tolik zážitků, že jsem občas mysella, že už to nerozdýchám a umřu.Ono to vždy přitahují lidé, kteří z toho mají panickou hrůzu a nyní mi to přitahuje synáček.Vosa mě píchla dvakrát a to vždy tak, že jednou mi vlezla do nohavice a podruhé v práci do rukávu a to jsem vždy myslela, že je to pavouk, než píchla.Miluju teplo,ale tohle fakt neeee.

    OdpovědětVymazat
  6. Podivej co jsem zabil, rika mi uzmuz... co to je? ...no srsen! .... fuj a jak jsi to zabil?.... no rukou, jak asi ?!.... a mne se chce blejt.. :)... no proste nejsi jedina a od toho mame muzsky - hrdiny, aby nas mohli ochranovat ;)

    OdpovědětVymazat
  7. Pokud jde o včely, tak jsem ten typ, co když dostane žihadlo, tak bulí, že chudák včelička umře :oD sršňů se bojím, vos až teď, když mám děti, protože nechci, aby dostaly žihadlo a komáři mě štvou tím bzučením.. jinak hmyzu se bojí hodně lidí, určitě nejsi (moc) nenormální ;o))) jak Beetle zmínila červy v třešních, tak to jsem přesný opak, třešně jím i když o nich vím a loni ze mě šílela švagrová, když pitvala třešně od červů a já jí jednoho se slovy 'dyť jsou malinký' vzala a prostě snědla :oD

    OdpovědětVymazat
  8. Kristi, ty mas fobii na hmyz ......ja na mysky, hady, hmyz, pavouky a mohla bych pokracovat. Moc dobre si pamatuju,kdyz jsme zacinali zit s manzelem, tak jsem silene rvala s maskou na obliceji :-) ve vane, manzel...tehdy jeste pritel vlitl do koupelny, bo mel dojem,ze me musi nekdo vrazdit a ptal se,co se deje....odpovedela jsem se smrti v ocich PAVOUK!!!! Pritel se tehdy podival, jestli si z nej strilim, protoze v rohu byla mala johana...vypadalo to podle revu,ze je tam snad tarantule.....a co....mas videt,kdyz nase Matylda -kocka donese mys....z baraku jecim, ze jsem ji uz kolikrat prosila, aby ty mysky nechavala u sousedu....holt, jsem holka do rodinneho domu, jak kdyz najdes:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jari, úplně jsi mi připomněla, že můj přítel chce na vesnici do baráku. Jako, nedokážu si tam sebe představit :D Toho hmyzu tam :D On vždycky říkal "ty na vesnici nemůžeš, tam jsou myši a podobně," a to zase nevadí moc mně. teda, ne, že bych jásala :D ale z hmyzu mám obavy větší :D
      Výraz tvého přítele úplně vidím :D Ten můj si také zvykal :D Nechápal, že moje fóbie z hmyzu není hraná :D

      Vymazat
  9. Přijde mi srandovní, kolik toho máme společného :-)
    Každopádně já mám od malička panickou fobii z hmyzu a to nejen z letícího, ale ze všeho co leze včetně veškerých housenek a larev a brouků, i berušek. Ne jen, že přesně takto pištím, ale dokonce jsem jen při pouhém přemýšlení dočista znechucena. Pro mě neexistuje nic odpornějšího, jak se to hýbe a všecko, bože, hnus!!! Umíš si představit, jak jsem málem zešílela, když se mi v mouce namnožili červi a lezli mi po stěne a stropu k oknu????
    Pavouci jsou taky nechutní, ale z nějakého důvodu mi vadí míň, než hmyz. Takže máme se spolubydlící domluvu, já zabíjím pavouky, ona ostatní hmyz. Invazi červů jsme přežily díky vysavače a papírového pytle. Ale na ten adrenalinový den v životě nezapomenu :-D

    OdpovědětVymazat
  10. Nejsi jediná. V posledním setkání s vosou jsem se úplně viděla :D Nenávidím vosy, sršně, komáry, muchy a klíšťata, pavouci ještě ujdou. Minulý týden jsem měla klíště, nebylo ani přisáté, jen se mi nějak chytlo na ruku. Když jsem zjistila, že to je klíště a ne nějaká špína, vhrkly mi slzy do očí a utíkala jsem za mamkou, ať to ze mě proboha sundá. Opravdu jsem myslela, že umřu nebo přinejmenším zešílím :D Ale jaro miluju :)

    OdpovědětVymazat
  11. Překrásná fotka.... mě hmyz neva, jen pavouci...:-)

    OdpovědětVymazat
  12. Já teda z ničeho vyloženě panickou hrůzu nemám, ale takové ty velké brouky, housenky a podobné odpornosti ráda nemám. :D To bzučící něco jako vosy, včely a sršni mi taktéž nejsou po chuti, ale snažím se neošívat a přemlouvám sama sebe, že prostě odletí. :D Nedávno kolem mě letěla vosa, sedla mi na ruku, já ji chtěla odehnat a ona si přesedla na naši zlatou retrívřici přimo na čumák. :D Už už jsem se napřahovala se slovy "Ty sv*něěě!", ale až pak mi došlo, že by tu ubohou fenečku nejspíš píchla. Tak jsem se ji pokusila zfouknout (fakt inteligentní nápad :D...). Nakonec ji odehnala babička. :D

    OdpovědětVymazat
  13. Všechny tvé hmyzí příběhy mi připomněli cestu na Slovensko, kdy nám do auta vlétla vosa a já jsem v podstatě na dálnici vystupovala za jízdy. Zase jsem se nasmála :D

    OdpovědětVymazat
  14. Určitě nejsi jediná :D Mně se jednou stalo, že jsem v noci ležela pod peřinou a něco mě lechtalo na stehně, tak jsem se tam chtěla poškrábat.. Načež jsem zjistila, že to "něco" je něco živýho a okamžitě jsem to musela rukou odhodit a vyskočit z postele! Byl to obří pavouk a já měla záchvat :D
    Jinak lítající hmyz taky nesnáším.. Zvlášť, když to bzučí u ucha! Brrr!!

    OdpovědětVymazat
  15. Jak já ti dobře rozumím! Většinu hmyzu dokážu celkem tolerovat, s vyjímkou velkého lítacího hmyzu: velcí komáři, můry apod. - v tu ránu dostávám amok a jsem schopná prorazit tělem panelovou zeď :D Nesnáším to, štítím se toho, mám husí kůži 3 cm a jančím. Velká úleva jsou sítě na okna. Lehce se nalepí a cítím se o moc bezpečněji :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. aaach, můry, fuj, humus :D sítě máme doma taky (už), horší je to venku... :/ :D

      Vymazat
  16. Jako bych to psala já :-)) Nesnáším komáry, vosy, sršně, pavouky.. Jednou jsem kvůli vosám tak zasprintovala do největšího krpálu na Lysou horu, že lidi kolem mě nechápali.
    A nezapomenu, jak jsem kvůli nim jednou chtěla seskočit ze sedačkové lanovky :-)) Ta představa, že mě pobodají, já nateču, udusím se a dolů přijedu kaput, mého přítele tehdy dost pobavila, ale já jsem se fakt bála :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lysá mě pobavila :D sprinty máme evidentně podobné :D

      Vymazat
  17. Nejsi jediná, kdo nesnáší hmyz, ale pěkně jsem se u Tvého článku zasmála. :-) Reaguji totiž podobně.

    OdpovědětVymazat