BLOG
Bloguji
U mě doma
Happy Monday
Baby deník
Nevlezlo se
JÍDLO
Z mého stolu
Všechny recepty
Vaření s FOOD
Vaření s Yummly
Biosfera.cz
CVIČENÍ
Články
Fitness deník
Recenze a tréninky
Jóga
Moje proměny
FASHION & BEAUTY
Notino.cz
Laky
Kosmetika
Oblečení
VOLNÝ ČAS
Knižní koutek
Knižní výzva
Recenze knih
DIY
Háčkování
V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE MÁM PRO VÁS SPOUSTU SOUTĚŽÍ. KDE?
Na blogu soutěžíme o tři balíčky od HQH System
Na mém blogu můžete soutěžit ve Velké oříškové soutěži o 5 kg oříšků a semínek
Na FB stránce Anetky Run-Heart se soutěží o mou knihu Moje tělo: koučink
Na FB stránce Správná podprsenka se také soutěží o mou knihu Moje tělo koučink.

PŘEJI VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ A KRÁSNÝ ADVENT :-)

pátek 15. května 2015

U mě doma #7


Momentálně ujíždím na písničce Walk od černošského interpreta jménem Kwabs. Narodil se v Ghaně, ale vyrůstal u svých pěstounů v Londýně. Po tři roky byl hlavním vokalistou Národního mládežnického jazzového orchestru a vystudoval jazz na konzervatoři Royal Academy of Music. Zaujal mne hned několika věcmi. Po dlouhé době jde o černocha, který ve svých písničkách zpívá a nemusí rapovat, ve videoklipu se mu nemusí producírovat polonahé žáby ve spodním prádle, posluchač tak nevnímá nic jiného než čistou muziku a navíc, vystupuje skromně, žádná umachrovaná gesta, žádné snobství, zlaté řetězy kolem krku... Líbí se mi poselství jeho písničky. Jít... je jedno jak rychle, protože stejně si svým vlastním tempem dojdeme, kam potřebujeme a kam patříme. V čemkoli. Ve vztazích, v úspěchu. Budeme-li tlačit na pilu, tlak nás rozdrtí. A budeme-li stát a jen tak se plahočit na místě, dostane nás to maximálně tak na kolena dolů. Souhlasím s ním. Ať jsou vaše/naše problémy a situace v životě jakékoli, nevzdávejte to, nenechte se lapit, nedívejte se zpátky, zvedněte hlavu, nadechněte se a jděte... 

K. ♥


PÁR FOTEK ODE MNE :-)
Eliškooo... já to musím nejdřív vyfotit :-D
"Dobrý den, máte ledový salát?" - "Ano, tam je." - "Toto? To není přece ledový salát." - "Ale ano je." - "Takhle velký? Vypadá jak hlávkový. Ale... fakt je to ledový salát, to jsem ještě neviděla!" - "Ten je náš vypěstovaný." - "Aha, to dává smysl. :-)"
Miki, půjdeme ven? - To napravo je Martínkův samopal :-D
Moje nejoblíbenější snídaně za poslední dobu vůbec. Mléčná "kaše" s ovocem a arašídovým máslem. Rozmixuji banán, zmrzlé lesní ovoce a jahody s trochou mléka. Vznikne taková trochu rozpuštěná zmrzlina, spolu v kombinaci s burákovým máslem, geniální :-) Mám toho vždycky skoro tak půl litr :-D
Byla jsem s pejskem na veterině. Museli ho vyšetřit a dát mu injekci. A já ho musela držet. Má obrovskou sílu a dokopal mě a doškrábala a klouby na rukách mi pokousal. Teď když tuhle fotku vidím, tak je to ještě velmi krásný. Po týdnu mám dvakrát tak větší plochu dvakrát tak více barevnou, už jsem identifikovala žlutou, hnědou, fialovou a zelenou :-D
Kvůli seriálu jsem se pustila do knížky. Respektive jsem chtěla nejdříve knihu, než seriál. Bohužel, kniha mne totálně zklamala, nic tak plytkého a hloupého jsem už dlouho nečetla. Seriál ale vypadá dobře. Z holek udělali daleko hrdinky s charakterem a ne úplně hloupé pipiny. Fakt se na to nedá říct nic jiného :-D Seriál se mi líbí ... 
Bez přebalu se mi líbí víc:-)
Šli jsme krmit kačeny. Ty na nás házely bobek a za chvíli plavaly jinam. Eliška ale měla hned vedle kočárku jinou podívanou :-) Vůbec se nebáli. 
Mažoretka :-D Miluje trávu. Je jedno, že se jí v tom špatně chodí, ona dost ráda padá, má z toho psinu.
Stopadesátýšestý deníček... mám ho už 14 dní a ještě jsem do něj nenapsala slovo. Proč já to vlastně kupuju? :-D
Z Kauflandu. Moc jsem si ho přála.
Můj odkládací prostor. Do toho zeleného velkého bloku si píšu tréninky na týden. 
Jeden z úkolů na jaro bylo natrhat pampelišky. Stihla jsem to :-)
A znovu mám přestavěnou knihovnu :-D Minule podle barev, teď trošku ozdobněji. 
Jedna z poliček knihovny při svíčkách.
Není nad to vysázet a vypiplat si ty svoje :-) Každý kvítek prožívám jak malé dítě... "Jéééé, tady už rosteee... jééé a tady takyyy..." :-D

Vaše názory:

13 komentářů:

  1. miluju, když jsou děti v tom věku, kdy mi seberou z talíře, co se dá a ochutnávají, sice se nenajím, ale jsou u toho strašně roztomilé :o)))
    nutně potřebuju uklidit knížky do skříně, tak kdybys měla cestu do Prahy... :oD jen ty svíčky bych neriskovala, s mojí šikovností by lehla knihovnička popelem

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, jsou skvělé, jak si vezmou a neptají se :D prostě dej a hotovo :D
      Svíčky jsou v pohodě :) člověk to musí mít zařízené tak, aby nic neshořelo, nikdo se nepopálil a nic se nestalo :) například nikdy nezapaluju svíčky, když se mi děti promenádují po pokoji, ale až spí. A knihovna je v části pokoji, kudy se vlastně ani nechodí :) tam jdu cíleně jen pro knihu :)

      Vymazat
    2. Haha, z toho talire to jen tak berou v jakemkoli veku, prave mi byl vzit elky kus syra ... diteti bude brzy 22 let :) .... a jsem taky "svickova" ...snad jednou nevyhorime :)

      Vymazat
    3. u nás jsou svíčky v podstatě zakázané, muž tvrdí, že z nich lítá popel a zanáší nám plíce :o))) ale ohýnky, lampióny a zahradní světýlka, na ty ho užije :oP

      Vymazat
  2. Máš to moc krásné všechno! Eliška mi připomíná naši Naďu, ta se teď konečně odhodlala chodit, sice za ruku, ale i to je úspěch, v 18 měsících už bylo na čase :-) A nejraději by se promenádovala na golfovém hřišti po greenu, co máme za domem, hráči moc radost nemaj :-) Papa! S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme také začali pozdě chodit, taky kolem roku a půl. Bála se. Teď lítá jak čert... u vás to bude stejné, uvidíš :D Za chvilku bude hráčům sbírat míčky :D

      Vymazat
  3. Knihy Pretty little liars jsem sice nečetla, u seriálu jsem ale nezmeškala jediný díl. Dlouho jsem se odmítala na "další kravinku pro puberťačky", což jsem si o PLL původně myslela, dívat, pak jsem si ale z dlouhé chvíle během nemoci řekla, že "tedy ten jeden díl zkusím"... Jak jsem jen mohla být tak naivní a myslet si, že to bude jen jeden díl? :D
    Během třech dní jsem se dostala až do poloviny třetí série, kde to tehdy končilo, a každý týden netrpělivě očekávala nový díl... Což dělám vlastně dodnes... Po pěti sériích už přeci nemůžu vzdát tu cestu, která mě dovede k -A! :D

    A nesmím zapomenout na jednu věc! Eliška je kouzelná :) (A ty oči <3) Roste jako z vody, nemůžu uvěřit, že doba, kdy jsem sledovala tvé odpočítání příchodu miminka, je už dva roky za námi :o

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kateřino, přesně :D Já taky říkala, to je pro puberťáky, ale za jeden díl nic nedám :D Je to silně návykový seriál... a jako, ani mi neříkej, že ani v páté řadě se neví, kdo je A :D :D :D :D Já končím teprve první řadu. :P

      Vymazat
    2. Neví a dlouho se to vědět nebude :-D Mě ten seriál už štve, jak je to nekonečný, ale stejně furt koukám :-D

      Vymazat
  4. Chtěla jsem se zeptat, jak daleko jsi v seriálu, protože mně holky přijdou dost často úplně vymatlaný a nechápu jejich "logiku" :D, teď vidím v komentáři nade mnou, že končíš první sérii... Tam to asi ještě nebylo tak hrozné. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no uvidím... docela mne děsí, že ani v páté sérii se neví co a jak :D To asi nevydržím, ani u gossip girl jsem nevydržela, to je vlastně dost podobné tématem

      Vymazat
  5. Co všechno si píšeš do toho zeleného bločku? Jen názvy nebo i výkony? :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píši si jen názvy, dříve pravidelně i výkony, ale to už mne tak nebere po těch třech letech :D

      Vymazat