Musím říci, že obojí má něco do sebe.
Když jsem cvičila jen a pouze jógu, cítila jsem, že nepotřebuji nic jiného.
Naprosto mi to vyhovovalo, byla jsem zkrátka v období, kdy moje tělo změnu uvítalo.
Když jsem se jednoho dne vrátila k HIIT tréninkům, bylo to, jako bych našla, co jsem kdysi ztratila.
Hlavní rozdíl mezi těmito cvičebními režimy je ten, že u jógy jsem ztratila kondičku. Jóga je sice také dost silová a třeba ruce se mi po ní ohromně krásně tvarovaly, naopak chyběla taková ta výbušnost těla a po čase bylo znát například na bříšku, že už to není ono. Tam jsem de facto "ztratila" veškerou práci, kterou jsem dříve na zpevnění vynaložila. Jelikož se při józe využívají úplně jiné cviky, používá se jiná metoda cvičení, techniky, je to znát i na těle. Svaly se objevovaly na jiných místech víc než předtím. A naopak.
Velkým plusem jógy pro mne bylo rozhodně to, že jsem byla ohebnější a měla jsem větší kontrolu nad tělem. Ono to může znít hrozně otřepaně, ale to se musí vskutku zažít, aby člověk na vlastní kůži poznal, o čem je řeč. Dělala jsem jógu denně, ne jen občas, takže to byl fakticky markantní rozdíl a já si všímala pokroků a schopností, které jsem občasným cvičením jógy neměla šanci dosáhnout. Ohromovalo mě to, líbilo se mi to a byla jsem na své tělo pyšná, že dokáže věci, které mi předtím zůstávaly odepřeny.
Zároveň mě jóga naučila jakémusi vnitřnímu klidu. U jógy nejde o to, že se pokořují rekordy, nebo že se měří čas/rychlost, za jak dlouho tréninky člověk zvládne. Tam je to právě naopak a odnesla jsem si odtud jedno skvělé rčení, kterým se řídím do teď -
Find What Feels Good (díky Adriene Mishler), a praktikuji tenhle přístup i u svých HIIT tréninků. Ohromně mi to pomohlo a od té doby si své výsledky nikam nepíšu. Přestala jsem v tom vidět smysl, přestala jsem mít ráda to soutěžení i sama se sebou, protože člověk by měl nějak splynout s vlastním tempem, s vlastními možnostmi a necítit se blbě, že svůj starší čas nepokořil nebo že trénink neodcvičil tak rychle, jak by měl. Naopak jsem si uvědomila, že dělám pokaždé při cvičení to, jak mi to tělo a podmínky dovolí. Začala jsem hodně cvičit pro radost, jen tak pro potěšení, bez nutnosti koukat se každý den do zrcadla, zda přibyl nějaký sval a přestala jsem se ujišťovat, zda vypadám v úterý v devět ráno pořád stejně dobře jako v pondělí v devět ráno. Dříve jsem to skutečně měla takto nastavené a ironicky jsem to brala tak, že je to v pořádku. Asi ano, jen se s odstupem času divím, že mi z toho nehrabalo ☺ Čemuž nasvědčuje i fakt, že jsem se dříve hodně fotila, fotila své pokroky... teď si uvědomuji, že jsem vlastně zpětně za poslední půl rok, kdy jsem s jógou začala a kdy jsem se po čtyřech měsících nenuceně vrátila k HIIT cvičení, jedinkrát nevyfotila. Nemám tady na blogu nebo v záznamech v počítači jedinou fotku své celkové postavy, jako jsem to mívala dřív. Už nemám tu potřebu prostě. Beru se tak, jak jsem. Takže tohle mi jóga dala. Více než cvičební režim, mi mnohem více dal onen psychický stimul, naprosto jsem překopala vnímání sebe sama a jak jsem už někde posledně zmínila, když jsem se teď naposledy vážila, měla jsem více kilogramů, než před čtvrt rokem a přitom jsem zjistila jednu báječnou věc. Ta váha mi ukázala, při jaké váze jsem vlastně byla se sebou spokojená a neměla nutkání na sobě cokoli měnit nebo se významně řešit. Za tohle jsem józe nesmírně vděčná, protože to není jen o cvičení, ale člověka ten přístup k józe podvědomě poznamená. Řekla bych nenávratně.
I když se k józe momentálně nevracím, to podstatné jsem si z ní odnesla.
HIIT tréninky mi tvarují tělo zase krapet jinak, zpočátku jsem si říkala, zda mi ty bolavé svaly chyběly nebo ne :-) Zda mi chyběly ty činky a burpees a kliky a pot a srdce bouchající až v mozku, ale evidentně jsem na tohle stavěná a po té pauze jsem se znovuobjevila.
Bříško se pomalu zase začíná spravovat, kondička šla také razantně dopředu.
Nedokážu tedy říci, co je lepší.
Pokud chce člověk zhubnout, asi bych mu spíše k jeho cílům doporučila HIIT tréninky.
Jsou opravdu funkční a když jsem je objevila, přišlo mi zbytečné cvičit cokoli jiného, protože ty výsledky jsou po tomto stylu cvičení prostě skvělé.
Pokud se chce člověk jen udržovat, poznat nové, být trošku "v klídečku" a netlačit tak na pilu, nebo když má zdravotní problémy či zranění, zvážila bych jógu. Výborný měsíční program má
Adriene Mishler (
30 Days of Yoga), která byla hlavní iniciátorkou toho, že jsem se do jógy zamilovala, a následně jsem si vyzkoušela i několik videí z 90 denního programu
Yoga Fix od
Lesley Fightmaster, která je úžasná a i když je spíše pro pokročilé, většinu tréninku zvládne každý.
Já jsem za ty čtyři měsíce s jógou velmi vděčná :-)
Netuším, kdy se k ní vrátím a co bude oním impulzem.
Vím jen, že víc než samotná jóga mi dělal problém "zklidnit se" a užívat si cvičení.
Když jsem to období překlenula, což bylo asi týden, začínala jsem vnímat takové ty "aha" pocity při různých pozicích a říkala si "tak tohle je ono!"
To samé ale vnímám i teď, když cvičím HIIT.
Momentálně ten stékající pot po těle má pro mne smysl a zažívám v tom potěšení ☺
K.
