31 srpna 2015

MEMORIES | Srpen 2015










 



Odkazy: 

Přečetla jsem:
Ztracené | Eva Urbaníková
Skleněný trůn | Sarah J. Maas
Hell Boys | M. T. Majar
Where She Went (If I Stay #2) | Forman Gayle

22 srpna 2015

Výletujeme: v zoo v Olomouci


Když je rodina pohromadě, máte pocit, že žijete. Deset dní mám přítele doma a najednou se jinak dýchá. Společně jíme, čteme, výletujeme, smějeme se, řešíme, co vařit, kdo vyvenčí psa... zkrátka běžné věci, které tvoří rodinu. Já z těch střípků, které jsou všední většině lidí, mohla zase na pár dní žít jako člověk. Fakt :-) Nedokážu si představit, že bych nějak dlouhodobě byla sama. Dobrovolně. Nejsem ten typ. Potřebuji se večer s knížkou přitulit na gauči k němu, proplést si s ním nohy a schválně mu zavřít knížku, kterou on čte, jen tak... (a doufat, že zapomněl, na které stránce byl, protože jinak by to nebyla sranda ☺)

Srávili jsme celý den v Olomouci. V zoo. Nejdříve jsme měli strach, že se Elišce zvířátka nebudou líbit, že bude křičet, pištět, volat "ne, ne, ne", protože se bude bát. Ale jelikož hned v prvním pavilonu na nás čekaly opice, které se zrovna skutečně předváděly a skákaly s provazů na provaz a visely za ruce, malá ihned na počátku měla nefalšovaný záchvat smíchu a lidé se zastavovali, co se to děje :-) No, pro dospěláky ty opice nic zvláštního nepředváděly, ale pro Elišku to byla premiéra a pořád křičela "eště, eště". 


Přiznám se, mám ze zvířat příšerný respekt. Nepohladím si ani psa venku, pokud ho neznám. Za to přítel je úplný opak. Na všechno si musí sáhnout a všechno vyzkoušet. (Naštěstí u zvířat mu to dovolím :D) Takže když bokem stála slečna s výrem Martou a nechávala lidi se s ním za poplatek vyfotit, přítel hned šel. Přiznal se, že to byl "hustý" pocit a že měl jednu chvilku obavy, zda tím zobákem jednu nedostane. 


V zoo bylo vůbec dost možností, jak přímo být ve výběhu se zvířaty. Jasně, s vlky ani tygry to nešlo :-D Ale třeba u koz bylo strašně moc dětí a rodičů a přítel tam prostě s Eliškou "musel". Co si budem říkat. Malá byla nadšená a já fotila zpovzdálí :-)



Ve druhém výběhu jste se mohli stát součástí přírody společně s klokany, pávy a psouny. Ti byli fakt rozkošní. Ale klokani taky vedli. Eliška za nimi neustále utíkala, celá po tatínkovi, žádný strach... já se fakt bála i těch klokanů :-D Zatímco leželi, já si představovala, jak se právě kvůli mně zvednout a jdou se mým směrem proběhnout ... bože, zdrhala bych jak raketa. (To jsem ostatně zdrhala i tak před vosami, kterých tam bylo fakt dost.)


Fotek máme spoustu, ale ukážu vám ještě jednoho klokana, který to měl silně v paži. Takhle spal, ani se nehnul :-) 


Když na to tak koukám, hodně zvířátek si dalo šlofíka :-D 


Kromě lva tedy, ten byl naprosto nepříčetný a bouchal tlapama do plexiskla. Já tam musela taktně naznačit dvěma rodičům, že ten lev je vytočený, protože jejich děti do skla mlátily jak zběsilé, i přes to, že na skle byla cedule, aby nikdo klepáním natož tak boucháním lva nedráždil. Nevím, i kdyby tam ta cedule nebyla, nenechám své děti logicky provokovat takové zvíře, byť je zavřený. Prostě jsem to nesnesla ten pohled, a do davu nakročila a zakročila.


"Eliško, co to tam je???" - "Tejseeek!" :-D (Pejsek :D)

A na úplný závěr úplně kraťučký záznam Elišky a jejího nadšení z žiraf :-D
Takhle vypadá, když ze sebe tlačí smích a chce být strašně zajímavá :-D



Mějte se krásně, užívejte zbytek léta,
za týden to začne... ou máj gád!

:-) K. ♥

06 srpna 2015

Litý koláč se švestkami, mákem a drobenkou


Jednoho krásného dne jsem si naplánovala, že si upeču koláč. Nakoupila si na něj ingredience a deset minut předtím, než jsem jej šla dělat, jsem na internetu našla tento božský vypadající litý koláč. Asi nemusím říkat, že bylo prakticky hned rozhodnuto. Stačilo projít, zda všechno co na něj potřebuji, mám doma a mohla jsem se do toho pustit.

Původní recept na koláč jsem našla na stránkách iprima. Ale jak už bývá mým zvykem, dělala jsem jen poloviční dávku. Strašně se mi líbilo, že jde o klasické české těsto a po velmi dlouhé době také o recept, kde se necpe ve velkém cukr. Samotné těsto má jen jednu lžíci cukru, použila jsem kokosový, ať je koláč ještě o chloupek zdravější :-)


Potřebovala jsem:

Na těsto:
200 g hladké mouky
špetka soli
1 lžíce kokosového cukru
1 žloutek
200 ml mléka
10 g droždí
70 ml rostlinného oleje

Na koláč:
8 švestek
mák s cukrem
drobenka z polohrubé mouky, másla a kokosové cukru

V míse smícháme všechny ingredience na těsto a necháme na teplém místě vykynout.
Poté přesuneme na plech vyložený pečícím papírem.
Těsto zasypeme mákem, poklademe půlky švestek řezem nahoru a opět zasypeme oslazeným mákem.
Nakonec zasypeme drobenkou a pečeme na 180C asi 30 minut.

Je výtečný, jednoduchý, já se chtě nechtě rozdělila i s tou poloviční dávkou s rodiči :-)
Už mám nakoupené věci na další. Je opravdu velmi jedlý. Stejně tak dobře jak vypadá, i chutná.

Dobrou chuť.

K.


Varianta s jahodami ღ

01 srpna 2015

Dopis Elišce #2


Drahá Eliško,

je to opět nějaká doba, co jsem ti nenapsala žádný dopis, tak bych to měla napravit. Za chvíli ti budou dva roky a já se nestačím divit, kde ty měsíce jsou. Kdy jsi mi stihla tak vyrůst. Kdy se na tobě stala ta změna, že jsi se z miminka přeměnila v krásnou malou slečnu. Kam až jsme pokročily... když se ke mně přivineš a naprosto se mi odevzdáš tím svým tělíčkem do mé obří náruče. Kdy se mě dlaní jen tak zlehka dotýkáš, jako bys zkoumala každičký ohyb, na která narazíš.

Máš ten nejkrásnější úsměv a smích na světě. Když se směješ, tak může být člověk naprosto v tom největším smutku a ty mu prostě ten úsměv na tváři vytvoříš. Strašně ráda tancuješ. Hážeš u toho ručičkama, div mě nevyliskáš, taky hodně miluješ hudbu z pohádek Já padouch 2 a Ledové království a já přísahám, že když tyhle dvě pohádky poslouchám den co den třeba 380x za sebou, mohla bych je oddabovat i o půlnoci, když mě vzbudíš.


Jsem ráda, že spolu neválčíme, když si máš jít čistit zoubky. V některých ohledech jsi lepší než byl tvůj bráška. Ale jen v některých :-) Neexistuje, aby tě někdo krmil. Bráška to míval naopak. Má to své výhody i nevýhody. Než ty se sama napapáš, zvládnu spoustu věcí. Ovšem když skončíš s jídlem, je to na hadr a jar na půlku pokoje :-D Chybama se člověk učí, já vím, lásko.
"Miluji", jak se mi neustále vrtáš v telefonu. Jak mi mizí natočená videa a fotky, jak mi měníš nastavení a já pak nevím, jak to vrátit zpátky, jak mám v mobilu už asi po desáté vyfocenou plochu a já dosud nepřišla na to, jak jsi to udělala, ze všeho nejvíc si vážím toho, jakým stylem mi můj vlastní mobil vracíš. To se vždycky napřáhneš a hodíš mi ho po hlavě (když nedávám pozor).


Nebudu zastírat, že mne nemrzí, že jsem ti už párkrát musela dát na zadeček. Víš, jsi strašlivě tvrdohlavá, musí být věci po tvým a já si tak říkám, po kom tyto vlastnosti máš. Tatínek tvrdí, že po mně. Já tvrdím, že po něm. Oba dva si za tím neoblomně stojíme. Jak jinak. ☺

A konečně jsem se dočkala toho, co mi u tebe nejvíce chybělo. Mazlení :-) Strašně nerada ses mazlila, ale poslední týdny za mnou sama přijdeš, obejmeš mě, položíš hlavičku na mé rameno a dýcháš mi na krk. Pak mi chytneš hlavu tak, abys mi mohla dát pusinku a strefila se :-) Jsi tak báječná, nevyměnila bych tě za nic na světě. Ani za sto chlapů, jako je tvůj tatínek. A že je to skvělej chlap :-)

Jsi úžasná a moje. I když jsi tedy velký čertík a nejeden člověk, co tě viděl, musel říci, že ti šibalství kouká z očí. A všichni říkají, jak je to roztomilé a že máš světu o sobě dávat vědět. Jo, to vykládejme sousedům, kteří si už na tebe přišli stěžovat a to nemáš ani dva roky :-) Jsi dobrá!

Tvoje nejoblíbenější slova: dej, ne, kou kou (čas na koupání), tapa (papa), tejsek (pejsek), tejsek (vlaštovka), tejsek (slepička), tejsek (mega obří hafan)...


Miluji tě ♥


Tvoje maminka.