BLOG
Bloguji
U mě doma
Happy Monday
Baby deník
Nevlezlo se
JÍDLO
Z mého stolu
Všechny recepty
Vaření s FOOD
Vaření s Yummly
Biosfera.cz
CVIČENÍ
Články
Fitness deník
Recenze a tréninky
Jóga
Moje proměny
FASHION & BEAUTY
Notino.cz
Laky
Kosmetika
Oblečení
VOLNÝ ČAS
Knižní koutek
Knižní výzva
Recenze knih
DIY
Háčkování
V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE MÁM PRO VÁS SPOUSTU SOUTĚŽÍ. KDE?
Na blogu soutěžíme o tři balíčky od HQH System
Na mém blogu můžete soutěžit ve Velké oříškové soutěži o 5 kg oříšků a semínek
Na FB stránce Anetky Run-Heart se soutěží o mou knihu Moje tělo: koučink
Na FB stránce Správná podprsenka se také soutěží o mou knihu Moje tělo koučink.

PŘEJI VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ A KRÁSNÝ ADVENT :-)

středa 25. listopadu 2015

Z deníčku: (30 dní do Vánoc) - První dárek, stěhování, Bezzubka


Aleluja! Dnes jsem koupila první dárek pod stromeček. Tedy první dárek pro děti. Letos jsem nějak úplně za programem, většinou - co většinou - prakticky vždy mám v tuto dobu už nakoupeno pro všechny všechno a řeším už jen výzdobu, cukroví a ty všechny věci okolo. Miluji Vánoce. Opravdu. Ne kvůli dětem, protože s nimi je to lepší. Ale kvůli sobě. I když jsem v 18 odešla z domu a žila dalších několik let sama, dokázala jsem si je udělat pěkné sama pro sebe. Nazdobila byt, upekla cukroví, procházela se po městě a užívala si dechu, který se proměňoval v páru a milovala všechna ta světýlka ve městě a ve výlohách. Vánoce mne prostě baví :-) Nefalšovaně!!!

Letos je to - přiznám se však - neskutečný chaos. Právě skončilo moje asi nejstresovější období, stěhování, řešení finančních záležitostí, zdravotní stav mého tatínka, první auto a první jízda jen já a moje dcerka, to, že jsem na to vše sama. Ani nevím, jaké to je být s partnerem už a mít takové ty starosti společně a neřešit to jen po telefonu, protože - ruku na srdce - poslední rok a půl si musím se vším poradit sama a i když jsem holka samostatná a nemám v povaze si stěžovat, dost často mě to prostě sere :D 

Ale víte co? Přítel s tím ve Francii sekl. Možná se tam někdy vrátí, nárazově, ale z dlouhodobého hlediska dnes to trápení ukončil a stěhuje se domů. Domů do ČR. Na jednu stranu mám přííííšernou radost, na stranu druhou se bojím, protože po roce a půl si člověk udělá život svůj a teď se bude muset znovu učit... s tím přichází pro nás oba také nové místo a nový začátek. Stěhujeme se a moc se těším. Na výhled na hory, na to ticho, kde mi v pět ráno nebudou jezdit technické služby pod okny, na to, že se ve tři ráno z hospod nebudou valit dobrodinci, co se budou pod našimi okny předhánět v tom, kdo umí rozbít o chodník víc flašek. Strašný. Už jen pár dní a tradááá pryč :-) Zase kolem nás bude zeleň, louky, dům, o který se lidi starají, a děti, které si budou mít kde stavět sněhuláka a kde v létě hrát na pískovišti a hrát si na hoňku. 

A ke vší té pohodě mi dopomůže moje malé milé ošklivé autíčko :-D Nesnáším zelenou a proto mám samozřejmě auto zelené. Dvacet let staré. Ale víte co? Jezdí skvěle! Říkám mu Bezzubka (ano, po tom dráčkovi z pohádky) a zamilovala jsem se do něj, protože se ke starším a slabším věcem má chovat s úctou. A líbí se asi i mládeži, jelikož mi včera do sněhu na kapotě někdo namaloval pindíka s očima :-D 

A teď jdu na tvarohovou bábovku!

Krásný den všem,




Vaše názory:

11 komentářů:

  1. Nikki/Kristi s tím stěhováním Ti rozumím, já musím mít kolem sebe stromy, louky a klid. Bydlím sice na sídlišti, ale z okna mám výhled na pár chatek, les a louku a nevyměnila bych to za nic! Možná ještě za větší výhled na více lesů a polí! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ti rozumím :) Já se tady bavila se sousedkou, která na mne zvláštně koukala, že ani ne po roce odcházíme, když jsem ji řekla, že centrum není nic pro nás, tak mi moc nerozuměla :) Přitom má dvojčátka, která si nemají kde hrát venku, leda tady na tom malým špinavým dvorku, ale každý to má asi jinak... jí nevadí to, co mne nejenže leze na nervy, ale naprosto mne to vnitřně ničí... takže hurá pryč :D

      Vymazat
  2. Kris, tak to je novinek! Tak ať všechno vyjde na jedničku a hlavně: NO STRES! Pa, S.

    OdpovědětVymazat
  3. Kristi až teď jsem si přečetla Tvůj příspěvek a jsem za Tebe a děti moc šťastná. Eliška bude mít tátu doma a ty konečně oporu vedle sebe nejenom ve chvílích, kdy jsi unavená a je toho na Tebe moc. A tak to má být :-). Když jsem já unavená a nemám sil, jsem moc šťastná, že tu s námi jejich táta je a vždycky si vzpomenu na Tebe, jak Ty jsi silná ženská, že to zvládáš sama a že by to mělo být jinak. A najednou je všechno jinak :-) a vůbec se neboj, vy se sžijete a když si polezete na nervy najdete si pro sebe svůj čas ve své knižním světě :-), takže u vás jednoznačně nejkrásnější vánoce!! Ještě aby se tatínkovi dařilo lépe. Bude věřím v to! A to bydlení je jednoznačně paráda, máme přesně takový výhled a je to prostě relax a pohlazení na duši. Ze srdce nesnáším město, sice si nemůžu po ránu dojít na košík čerstvých jahod pod okno na trh, ale to ale je mnohem víc :-). Držím vám všem palce na novém začátku!!

    OdpovědětVymazat
  4. A pindík na bezzubce je určitě pro štěstí. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Kristino, těš se na změnu jak s přítelem, stěhováním a autíčkem na vše. Já tedy přímo vánoce zbožňuji také a to mám děti opravdu velké a dospělé. Už se těším jak zase vše začnu vyndávat a budu všude po domě zdobit. Vytáhnu vždy vše i to co dcera vytvořila v pěti letech a to je jí 27 let.
    Já zažila také hodně změn začít řídit ve 45 letech, velké přestěhování z vesnice do opravdové vesnice, takže ano vím, co to je že kolem nic nejede a že ticho je takové, že i rádio je škoda pustit, takže nemáme ani televizi počítač doma nic. Je to absolutní klid.
    Mám hektickou práci, takže si ruchu a šumu užiju až až. A i náhlá změna manželovi práce nás přinutila společně vstávat a uléhat což jsem asi tak 20 let neznala a najednou je to zase krása, ráno sedím manžel mi uchystá snídani a já se maluji a foukám vlasy do práce. U snídaně udělá nějaký forek tak se směju a říkám ať neblbne neb se mi rozmázne oko. Né vše je tak jak má být i se všemi starostmi.
    Držím ti palce a´t je vše dle Vašich představ a všichni jsou spokojení.
    krásné předvánoční dny. Martina z Plzně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D To je krásné, až jsem měla slzu v oku :D Přesně takto si to představuji také :) A až děti půjdou do vlastního, vezmou si s sebou i televizi. Zatím ji máme jen na pohádky, já osobně nekoukám v televizi na nic, možná tak na prach, co se na ni usazuje po pár dnech :D takže domácnost bez TV naprosto chápu :) Měj se krásně.

      Vymazat
    2. Martinko, krásný komentář a moc ráda Tě "vidím".

      Kristi, Tobě přeji, ať vše zvládneš a za Tebe mám radost, že se přítel rozhodl pro návrat domů. Po tom, čím jste si spolu v počátcích prošli, si myslím, že váš vztah stojí na pevných základech a nemyslím si, že by jej tato změna nějak ohrozila. A Eliška bude mít tátu doma a Martínek mužskou autoritu. Ať vám stěhování klapne, výhled na hory Ti upřímně závidím, Jeseníky jsou moje srdeční záležitost, pocházím z Opavy. A přeju Ti, ať Ti Bezzubka slouží! Drž se.
      http://radinsen.blog.cz/

      Vymazat
    3. Jééé děkuji a zdravím do Opavy, moc ráda tam jezdím nakupovat :)) Taková moje "malá Praha" :))

      Vymazat
  6. Taky mám ráda Vánoce :). Nejvíc asi tu pohodu s rodinou, společné návštěvy. Má to svůj šmrnc :)

    OdpovědětVymazat