Jedna z posledních...

By středa, listopadu 11, 2015


Jedna z posledních fotek u nás "doma". Protože se jdu zítra podívat na náš nový byt. Moc se na to těším a už chci mít stěhování za sebou. Strašně už chci být na novém místě. Těším se na nové bydlení, na hory, které uvidím z oken, na louku plnou krav, ranní mlhy nad polem a na své auto, které mi bude pod okny stát a svou zelenou barvou, kterou naprostou nesnáším, bude prostě mezi ostatními jedinečné :-D Nikdo totiž nebude a ani nemůže mít horší ... Na něčem se ale jezdit musím naučit. 

Přeji krásný den a zbytek týdne ♥

S láskou

Mohlo by se vám líbit

13 Comments

  1. Kristinko moc ti rozumím, mám to podobné! A byť se snažím sebevíc přesvědčovat, že ten splín je zbytečný, když je kolem tolik krás, nějak se nedaří ho zapudit. Tak na lepší zítřky a šťastné a veselé ,o)

    OdpovědětVymazat
  2. páni, další důvod, proč můžu být ráda, že nemám facebook :oD ať se daří v životě, se sušenkami, s řízením (zelená je moje oblíbená barve ☺), s bytem.. a Martínkovi hodně štěstí a zdraví k svátku :o)
    a dostala jsem chuť na horkou čokoládu, tak pěkně děkuju :oP

    OdpovědětVymazat
  3. Mám to teď podobně. Splínek se mi nějak usadil na duši a rozjel podzim ve velkém. Mám momentálně pocit, že se všechno sere a čekám, co dalšího bude. Štve mě fb výzva a modlím se, ať mě nikdo nenominuje a přemýšlím, že napíšu rovnou, že se nučastním, tak ať jim nekazím zábavu, když chcou. Já z opatrnosti nedávám osobní fotky na net (hlavně fb). Výrobky, přírodu, to jo, ale rodinu, děti, to ne. Pouze výjmečně, sebe jen občas. Taky nás čeká nové bydlení. Je to komplikované hned od začátku a místo těšení se teď děsím,a bychom neskončili na dlažbě a bez peněz, ale snad ta panika přejde. Do toho se komplikuje zdraví mým blízkým, takže sladké je teď to jediné, co mi obalí trochu nervy. Což samozřejmě vede k tomu, že o žádném zdravém životním stylu, cvičení a hubnutí nemůže být řeč, takže se vesele cyklím v té své depce. prostě nemůže být dokonalé pořád, ale i tak někde v skrytu doufám, že zase bude líp.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jak já ti rozumím. Mně jen utěšuje to, že se dřív nebo později tohle musí prolomit, něco se stane a bude zase lépe! Hodně síly přeji.

      Vymazat
  4. Kristi, drž se. S tatínkem to je moc smutné, přeji jemu i celé rodině moc síly. A užij si stěhování i nové (zelené) auto !!!
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat
  5. Niki, je mi to vše moc líto a držím pěsti ať vše dobře dopadne. Taky bych ti moc ráda doporučila knížku "Musela jsem zemřít od Aniti Moorjani. Myslím, že by ti v těchto chvílích mohla pomoci. A když uznáš za vhodné, třeba by se líbila i tatínkovi. Je vážně úžasná a naprosto mi změnila pohled na vše okolo rakoviny a nemocí obecně :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Všechno zlé,jednou skončí a v dobré se obrátí.Vím jak těžké je ztrácet milovanou osobu a jak bolí a psychicky vyčerpává to všecko kolem.Držím palce .... :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Mohla bych ti sem napsat jak mi je to líto, ale byla bych radši, kdyby si na to aspoň chvilku nemyslela (i když je to těžké já vím) a měla lepší náladu. Niki, sleduju tvůj blog opravdu dlouho, jsem tu každej boží den a občas si pročítám tvé články pořád dokola. Neznám tě, si pro mě cizí člověk, ale mám tě hrozně ráda. Líbí se mi tvůj přístup k životu, to jak píšeš svůj blog, to jak fotíš všechno kolem. Občas bych si přála, aby bylo víc lidí jako si ty :) Mám v tobě obrovskou inspiraci a ještě dlouho mít budu. Pokaždé když sem zavítám, mám hned lepší náladu a i když u tebe zrovna sluníčku zas tolik nesvítí, přála bych ti aspoň trochu radosti od každého, co se přijde podívat na tvůj blog a svými články mu zlepšíš den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lauro, mockrát Ti děkuji, ani nevíš, jak moc to pro mne znamená, co se mi kolikrát honí hlavou a pak, jakoby to někdo z vás slyšel, mi na to přijde přesně odpovědět :) Ani kolikrát netušíte, co v moci máte z pozice čtenářů. Moc ti děkuji.

      Vymazat
  8. Kristinko, teď mě tak napadlo v souvislosti s tím co se děje v Paříži, nepracuje tvůj přítel ve Francii?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, ano pracuje, ale pracuje v horách, v lesích. Jsou úplně odříznuti od civilizace, často bez netu, bez spojení, ani nevěděl, co se stalo, dokud jsem mu nepsala. Je to strašná situace, že? :(

      Vymazat