BLOG
Bloguji
U mě doma
Happy Monday
Baby deník
Nevlezlo se
JÍDLO
Z mého stolu
Všechny recepty
Vaření s FOOD
Vaření s Yummly
Biosfera.cz
CVIČENÍ
Články
Fitness deník
Recenze a tréninky
Jóga
Moje proměny
FASHION & BEAUTY
Notino.cz
Laky
Kosmetika
Oblečení
VOLNÝ ČAS
Knižní koutek
Knižní výzva
Recenze knih
DIY
Háčkování
V PŘEDVÁNOČNÍM ČASE MÁM PRO VÁS SPOUSTU SOUTĚŽÍ. KDE?
Na blogu soutěžíme o tři balíčky od HQH System
Na mém blogu můžete soutěžit ve Velké oříškové soutěži o 5 kg oříšků a semínek
Na FB stránce Anetky Run-Heart se soutěží o mou knihu Moje tělo: koučink
Na FB stránce Správná podprsenka se také soutěží o mou knihu Moje tělo koučink.

PŘEJI VŠEM HODNĚ ŠTĚSTÍ A KRÁSNÝ ADVENT :-)

středa 6. ledna 2016

Food Journal - 1. týden - Jak bojovat se změnou, když to nejde.

Snídaně: vícezrnná houska, máslo, šunka, vejce, ledový salát

Opět na vlastní kůži poznávám, jak je strava naprosto zásadním činitelem tělesných kilogramů. Myslela jsem, že když svůj jídelníček - stejně jako před třemi lety - striktně vyměním, půjde to jako po másle. A ejhle. Nejenže je každý člověk jiný, ale každý člověk také v různých etapách života má rozdílně nastavené odhodlání a schopnost uspět. Zatímco dříve to šlo jako po másle, dnes zjišťuji, že mi změna stravy, respektive násilná změna stravy, nedělá dobře.

Svačinka, které jsem se musela prozatím vzdát. Jogurt, vločky, ovoce a oříšky... moje kdysi oblíbená věcička mi teď dělala dost potíže - jak žaludeční, tak skrz chuť.

Dříve jsem si nedovedla představit snídani bez jogurtu, ovoce, oříšků a vloček. Když jsem tento týden začala opět se stejnou snídaní a svačinou, vlastně mi to vydrželo jen pár dnů. Naprosto jasně se na mně ukázalo to, co jsem neustále slýchávala a četla od druhých, že když něco nechutná, jíte něco na sílu nebo se vám nedejbože po něčem zvedá žaludek, není prakticky možné si to hubnutí užít... fakticky užít. Cítit, že je v tom radost, že se těšíte. To u mne tentokrát nějak nezafungovalo.

Skládaný jablečný koláč s oříšky - ne příliš zdravá věc, ale i tohle bylo v mém jídelníčku během týdne, proč to nepřiznat. Jen dva kousky!!! :-)

Nástup byl tedy spíše pozvolný, určila jsem si dvě pravidla, která se mi beztak jeví jako naprosto zásadní při hubnutí (minimálně u mne) a změně režimu a je jedno, zda posnídáte chleba se šunkou, doma připravený jablečný koláč nebo misku jogurtu s oříšky. Tím je množství kalorií po celý den. Jistě, jde i o kvalitu kalorií, ale nemělo by jít i o kvalitu prožitku a chuti?

1. Nejíst po 20. hodině - u mne docela důležitý bod. Chodím spát někdy mezi desátou až půlnocí, vstávám v sedm. Můj problém za poslední měsíce byl, cpát se jídlem ze stresu i večer, hodně pozdě večer. Klidně 10 minut před spaním. Bylo mi to jedno. Když sledujete jednoho z rodičů jak chřadne, když nemáte jistotu budoucnosti, když řešíte problémy s financemi, které se odnikud najednou objeví jak armáda, když si lámete hlavu s rodinou, s bydlením, s přítelem, který totálně zruší vaše auto (nejde o auto, ale o ten prvotní pocit, když se to dozvíte a nemůžete se mu den dovolat, abyste měli jistotu, že je v pořádku), nemáte absolutně náladu a pomyšlení řešit, zda jídlo, které před (nejen) spaním jíte, je vyvážené. Tohle byl tedy jeden z nejdůležitějších bodů, který jsem se rozhodla změnit. Odstranit špatný návyk, odnaučit to, co bylo špatně. Však to znáte :-) Takže po osmé večerní už jen tekutiny.

2. Nejíst 100% kvalitně - ano, možná se to zdá jako nesmysl, ale sama jsem pocítila, jak se tělo vzpíralo, když jsem se mu snažila navodit nový pevný řád. Bože, jak mně bylo pořád zle. Skoro celý ten týden každé dopoledne. Kdy jsem si říkala, že budu pečlivá a odpoledne mi z té pečlivosti akorát brnkaly nervy a já sáhla po normálním chlebu se šunkou a zapíjela to slazeným ovocným čajem. Tudy cesta nevede. Ne takto, tímhle způsobem. Pokud i vám dělá problém nárazově všechny své stravovací návyky změnit, dělejte to postupně a nenásilně. Každý člověk v různých fázích života je rozdílně adaptovatelný na změny. Někdy to jde snadno a hned, jindy je potřeba postupně se vnitřně regenerovat, aby tělo neutrpělo z té změny šok a na tu významnou změnu jej připravovat systematicky pomalinku. Sami poznáte, co vám tělo říká. Je neskutečné zažít obojí a zároveň osvobozující to pochopit.

Asi jediná věc, kterou jsem "znovuobjevila" a které mi tvoří blaho na těle,  jsou mléčné koktejly. Tenhle je z lesního ovoce, banánu, kokosového mléka a polotučného mléka. A navíc je miluje i Eliška a je skvělé se s ní dělit a vidět ji, jak sama sobě po každém loku říká "ještě" :-D

Obědy: to je kapitola sama o sobě. Důležitým bodem bylo naučit se jíst doma připravené skutečné jídlo. Ne, že bych nevařila nikdy, samozřejmě, že kvůli dětem jsem měla vždy něco připraveno, to bych si neodpustila, ale nějak jsem se toho neúčastnila, jen zřídka. Já se odbývala víceméně sladkým pečivem, čokoládami, pizzou nebo vlašským salátem s rohlíkama.

A tak mou výzvou bylo přestat se takhle demolovat. Poslední týden jsem měla k obědu klasická jídla, ale doma připravené! Šunkofleky, hovězí/kuřecí vývary, segedínský guláš nebo kuře s rýží. Mé stravovací návyky byly předtím strašné. Prostě strašné.

Snídaně: bílý jogurt, agave, oříšky, kokos, jahody
Tak jsem se těšila, že si po dlouhé době pošmáknu. Moje oblíbené flapjacky po té pauze neuspěly. Půlku jsem vyhodila.

Tak jo. To je za tento týden vše :-) Věřím, že to zvládnu, ba dokonce vím to. Ale nepůjde to tak snadno jako kdysi. Však víte. Okolnosti. Nicméně, jak už jsem psala někdy v předešlém příspěvku, důležité je se nevzdat a pokračovat tam, kde jste skončili i přesto, že jste si vědomi obrovského kroku zpět. A tohle byl strašně velký krok zpět. Ale v pohodě :-) Každý v životě bojujeme víc než jednou nebo dvakrát :-)

Hodně štěstí i vám ostatním. Napište mi, jak se daří vám. 
Moc ráda si to přečtu ♥

Vaše názory:

27 komentářů:

  1. Kristy, ani si nevieš predstaviť, ako povzbudzujúco si pre mňa teraz znela. Mala som pocit, že som jediná. Keď som sa vracala k zdravému jedálníčku, tak som to neraz stopla. A stáva sa to i doteraz. Pamätala som si, ako som milovala na raňajky ovsené kaše a teraz som z nich bola jednoducho nešťastná, prenešťastná. Stále to u mňa nie je ideál, keď sa pozriem, čo za deň zjem, ale zlepšuje sa to. Vnímam, čo jem, pamätám sa nato. Najhoršie bolo, že ako som prišla na internát, zrazu som sa o seba musela starať sama. Nečakal ma navarený obed (ocino i mamina sa snažili mi variť zdravšie varianty, pretože ma podporovali) a teraz zrazu nič. Tlačila som do seba pečivo a na obed skončila pravidelne vo fast foode a bola z toho nešťastná a jedla viac a viac, čím viac som bola smutná z toho, ako jem. Po Vianociach som sa rozhodla si jedlo zapisovať. A i keď je pravda, že som asi pred dvomi dňami zjedla celkom veľké kvantum koláčov (pretože - ako som si myslela - mi dnes prišli moje dni a nejako som si neuvedomila, že namiesto dvoch plánovaných som zjedla všetky :D namiesto sebaobniňovania som si ale povedala, nevadí, stáva sa to, ak na seba budeš zlá, bude ti ešte horšie a nie len duševne, ale aj fyzicky, nafúkne ťa a bude ti ble :) tak som to radšej nechala tak a povedala si, že cez vianoce som tých koláčov aj tak nepojedla veľa, tak sa mi to vrátilo :D ). Ale napr. na raňajky mi veľmi chutí poslednú dobu pečivo a kopa zeleniny, alebo jogurt s musli. Dnes som si výnimočne pre chuť dala ovsenú kašu a potešilo ma, že mi opäť začína chutiť. Keď ale mám hektický deň a čaká ma škola, práca, skúšky a neviem čo... je veľmi ťažké si ten jedálníček udržať. Kúpila som si ale Motivačný diár od Evity (Eva Urbaníková) a och... to je taký dokonalý diár! Už teraz viem, že tento rok bude môj rok :) Och a ešte najhoršia vec - na intráku nemôžem cvičiť. Musím si nájsť novú cestu. Takže keď príde výplata šup sa na plaváreň a postupom času možno i posilňovňa a ktovie - nejaké skupinové hodiny? Uvidíme. Rok 2016 bude môj. Cítim to :) Držím palce, Nikki. Nech sa ti darí :-* A ďakujem za inšpiráciu. Pred 3 rokmi i teraz :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak v první řadě Ti mooooc děkuji za tak milý komentář a povzbudivá slova. Během čtení jsem si říkala, na co všechno Ti odepíšu a pak jsi zmínila Motivační diář. JAko WTF??????????? Moje nejoblíbenější autorka vydala Motivační diář a já o tom nevím? :D Hned jsem šla hledat a hned po "výplatě" musím objednat.... luxus! Díky moc... přesně tohle jsem nejspíš potřebovala :)

      Vymazat
    2. Ten diár je perfektný :) Síce je len 6. január :D A zapisujem druhý týždeň, ale... človeka navádza nato, aby si uvedomil čo presne bolo perfektné, kde pridať apod. Je to nádherný diár s kopou inšpiratívnych slov a dúfam, že sa ti zapáči rovnako ako mne :)

      Vymazat
  2. Kristi, som fakt rada, že sa postupne vraciaš k zdravému životnému štýlu. Tvoj predošlý blog mojetelo mi bol kedysi obrovskou motiváciou, a aj vďaka nemu som zmenila svoj životný štýl. Čo sa týka toho motivačného diáru, je úplne skvelý :). Vrelo odporúčam! Dokonca, som si vďaka nemu založila vlastný blog (neviem prečo, ale dlho som sa akosi nedokázala odhodlať). Dievčatá, držím palce, nech sa Vám darí :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jak já tomu rozumím! Já mám neustálé začátky. Díky nejen tobě t vému blogu mojetělo se mi před skoro třemi lety podařilo po porodu dcerky zhubnout z 95 kg na skoro 75kg. Teď jsem zpátky, kde jsem byla. Držím Ti moc pěsti, ať se daří, stále lépe, jak si přeješ. Překážky nebo jak to nazvat, to je prostě život. To že tím vším procházíme, tak nás formuje, nutí žít. U mě se toho taky dost nahromadilo od podzimu. Tatínkova mrtvice a vůbec špatný zdravotní stav skoro poloviny rodiny. Synkova akutní alergická reakce před Vánoci, dcerky atopický ekzém, já hematom, kde neměl být, hypotéka a dohadování s bankou a honění termínu... Už toho bylo na mě moc. Jídlo bylo to poslední, nač bych myslela. S tím bojuju odjakživa a budu, ale jak říkáš, on ten boj může být zábava. Jen si každý musí přijít sám na to, která ta zábava je pro něj pravá. Cvičení je už dlouho v nedohlednu. Kynu a jsem vůbec ráda, že se někdy trochu vyspím. Vím, že dokud se nevyspím, nepůjde nic lépe. To je u mě zásadní. Dnes jsem začala. Když byla dcerka ve školce a synek šel po obědě spinkat, nechala jsem hromadu žehlení být a šla si lehnout taky. Jinak bych něměla energii na to jít s dětmi odpoledne ven, válet se ve sněhu a stavět sněhuláky. Taky jsem ve fázi, kdy hledám jaké jídlo můžu jíst, z čeho se mi neudělá blbě. Přeji pevné nervy, hromadu dobré nálady a neustálou naději, že každý den vždy může a bude lépe!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky, to mi povídej... koukám, že si i u tebe ten život pěkně smlsl. Ale půjde to. Dokázala jsi to jednou, dokážeš zase :) DRžím palce a hlavně přeju zdravíčko všem ♥

      Vymazat
  4. Já si myslím, že se to u toho jídla stává všeobecně, nejen u zdravé stravy. Musím se přiznat, že jsem asi nikdy nejedla opravdu hodně zdravě. Vyměnila jsem bílé pečivo za celozrnné a u něj víceméně zůstala, omezila jeho množství, neboť snídám ve velké míře ovesné kaše. Obědvám zcela běžná jídla, všechna, v tomto směru jsem se nikdy nijak neomezila, pouze v porci a že nenavštěvuji rychlá občerstvení. Miluji ale třeba těstoviny a ačkoli to asi nebude dobré, jím je. Nedokáži si ani odepřít sladké, ačkoli jsem ho omezila a když si ho dávám, snažím se, aby to třeba bylo v rámci kalorií na svačinu. Je pravda, že nepiju příliš slazené nápoje, hlavně vodu a zelené čaje. Ale abych se dostala k věci, tímto jsem jen chtěla říct, že se mi podařilo dost zhubnout i s tím, že jsem sem tam zcela lidsky zahřešila a neměla nijak striktní dietu, třeba co se obědů týká. Jednu dobu jsem hodně večeřela míchaná vejce na různé způsoby, někdy jen ta vejce a cibulka, jindy i žampiony, rajčátka atd. Mohlo to takto být půl roku, třičtvrtě. Náhle jsem se pak dostala do bodu, kdy při pouhé myšlence, že bych si je měla dát, mi bylo nepříjemně až špatně a přitom mi vždy chutnala. Teď jsem se odhodlala si je dát k večeři a bylo mi po nich špatně a dlouho si je nedám. Stejně tak když jsem hubla, hodně jsem jedla bílý jogurt s ovocem a teď na něj také vůbec nemám chuť. A že se to nemusí týkat jen zdravějších variant jídla dokazuje třeba to, že jsem mívala ráda arašídy v paprikovém těstíčku a už je taky obcházím v obchodě obloukem. :-D Jsem si jistá, že najdeš nová jídla a pochoutky, které Ti protentokrát zachutnají a že dosáhneš výsledků, i když nepojedeš na 100%. Mně se to také podařilo. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Kristy, tak jsem další v řadě. V roce 2013 jsem se díky tvojí soutěži dostala do své vrcholné formy. Bohužel jsem v té době bojovala i za svého tatínka, kterému zjistili nevyléčitelný nádor. Snažila jsem se pro něj udělat doslova vše. Vlastně jsem věděla víc než on a to bylo nesmírně těžké. Snažila jsem se ho uchránit od všech špatných informací a působit ještě jako nformátor celé rodiny. Když tatínek zemřel, tak jsem se po vyřízení všech náležitostí zhroutila . Bohužel se toto období 2 let podepsalo na mé váze a životosprávě. Nyní již půl roku nemohu sportovat kvůli problémům s kolenem a jeho operaci, takže se snažím alespoň ovlivnit stravu. Ale ono to nejde. Nemohu pozřít některá jídla, jako bych jimi byla přejedená, mám obrovské chutě na kolu a pečivo, no hrůza. Snad se nějak nastartuju. Přeji ti, aby se ti dařilo a věř mi, že pokud nebudeš psychicky v pořádku, tak to nepůjde. Alespoň u mě to tak je. Moc tě zdravím. Vlaďka

    OdpovědětVymazat
  6. Moc hezky napsané a chápu tvé pocity,taky nemám náladu ředitel hubnutí a zdravé jídlo,když mi na hlavu padá jedna starost za druhou.Já sama jsem se ke zdravému vracela už hodnekrat,ale bohužel vždy jak skončil program co mě vedl nebo jsem ztratila motivaci,tak jsem na tom zase začala kašlat.U mě teď zlom nastal někdy v listopadu,kdy jsem si uvědomila ,že je něco špatně,protože když cvičim a nedělám v jídle blbostí,tak nejsem v pohodě.Důvod byl nakonec jednoduchý,změnila jsem práci a protože je u domů a navíc sedává,tak mi ubyl přirozený pohyb v podobe chůze.Takže jsem začala pořádně chodit a najednou jsem víc v pohodě,baví mě to kombinovat s jiným cvičením a jídlo se taky spravuje,např.už nemám chutě na čokoládu a to jsem se po dobré hořké cokolade mohla utlouct.Vím,že to hlavně s jídlem není ideální,ale to nevadí,tentokrát chci dat na sebe,víc se poslouchat a snad to konečně klapne.A mimochodem 100%zdravé stejně nebudu jíst nikdy,protože dobrý koláč nebo např.vypecky s bramborovým knedlíkem a spenatem jsou čas od času moc dobré:-)Promiň že jsem se tak rozepsala,ale tvůj prispeven mě k tomu vyburcoval.Děkuji ti za blog čtu ho rada a přeji tobě i celé tvé rodině hodně sil,štěstí a hlavně zdraví Promiň týkají ahoj Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji ti Radko :) Moc mi tyhle komentáře pomáhají a usmívám se u toho, je dobré v tom nebýt sám :) Měj co nejlepší nový rok :) ♥

      Vymazat
  7. Tak tohle naštěstí neznám, je fakt, že dřív jsem si dávala třeba kupovanou mraženou pizzu, instantní polívky, ochucený jogurty a z pečiva jedla jenom bílý rohlíky, ale to už je docela dávno a změna probíhala nějak postupně a samovolně. Teď vlastně jiný než doma připravený jídlo jím jen výjimečně, mám výhodu, že mi zdravý věci chutnají, spíš mívám problém s množstvím :-) Prokládám zdravý s "normálním", den bez ovoce a zeleniny si neumím představit, hodně ale i peču sladký. A ten čerstvý rohlík s máslem a šunkou, to je taková delikatesa čas od času, kdy na něj dostanu hroznou chuť a přijde vhod víc než něco sladkýho.
    Tak jen doufám, že se nikdy nestane, že mi přestane chutnat bílý jogurt s ovocem, vločkami a oříšky, protože teď bez toho nemůžu žít :-) A přeju hodně úspěchů, tvůj blog čtu už dlouho, takže věřím, že dokážeš, co chceš :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý článek. Ty víš, že tě obdivuju a dost často k tobě chodím pro rady a otravuju tě se svýma problémama. Nejen s těma ohledně hubnutí a zdravýho životního stylu. Sama víš, jak jsem na tom a tenhle tvůj článek mi teď dost pomohl. Pro mě osobně je dost důležitý se nestresovat, protože pak mi to prostě nepůjde. Vzít to s klidem. Taky bych ráda přestala s jídlem tak do té 20. hodiny. Maximálně když to přijde, tak jenom oříšky nebo kus zeleniny. Často jsem do noci vzhůru a dělám věci do školy... A s tím 100 % zdravě, to asi ani pořádně nejde a když, tak si to člověk neužívá pořádně. Já třeba včera měla dvě kostičky Mercy hořké a zmrzlinu. Prostě, hlavně se z toho neposrat, jak se tak říká. Taky jsem začala se změnou, mám to na blogu jako Fitness deník, ale není to tak úplně o fitness :D Spíš chci psát o svých pocitech a myšlenkách a i o tom, co nezdravýho jsem si dala. Dnes mi přišel Fitness diář 2016 a jsem z něj unešená, doufám, že to s ním půjde :)

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Nikki
    Nakonec stejně člověk musí poslouchat sebe, své tělo a své srdce. Život je pak jednodušší, stabilnější a spokojenější. A jsem ráda, že tu potkávám takové lidi jako jsi ty :) Je to inspirující a člověk si říká je fajn, že je tu někdo, kdo už to prožil a vidím, že to může klapat. Moc díky za všechno!

    OdpovědětVymazat
  10. To je super článek :-) Taky jsem někdy od září přejela nějak na otřesné stravovací návyky, nabrala jsem zpátky těch 5 kilo které jsem přes léto zhubla. Takže jsem se od ledna vrátila ke zdravým potravinám a hned první den se mi chtělo skoro zvracet z bílého jogurtu s oříšky a vločkami. První co mě napadlo, jestli jsem jako normální? :-D
    Teď už mu přicházím trochu na chuť :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti, ahoj :) takže budem bojovat společně :) těším se!

      Vymazat
  11. Tak toto Kris nepotřebuje snad ani komentář... Vím, že to vyzní asi dost blbě, ale mě to teď obrovsky motivovalo! Že i Ty jsi jen "obyčejná" holka...uvědomění, že každý může sklouznout... Já to mám taky teď to samé... bojuji hlavně s jídlem. Je to o tom, jak si to nastavit v hlavě, strašně ráda bych zase trvale jedla zdravá jídla, ale ne vždy to jde, i když vím, že bych toto neměla zrovna teď jíst, stejně to sním. Vadí mi, jak tato má závislost, mne ovládá. Protože, alespoň u mne to závislost je, tak bych k tomu měla asi tak i přistoupit, prostě s tím seknout jako s třeba s kouřením? K tomu je potřeba silná vůle, když k tomu přičtu ještě mé děti a manžela, co si může sníst o půlnoci celou kachnu s dvaceti a nepřibere ani gram, tak nedát si s nima ty jejich různé pamlsky je pro mě závisláka dost nelehký úkol. Ještě k tomu jim peču často různé koláče a buchty a kvůli tomu, že já hubnu, jim to nepřestanu dopřávat, u nich není důvod...Ale víš co? Já to musím dát! Znáš to - když ostatní říkají, že něco nejde, běž a ukaž jim, že to jde! Zbavit se zlých návyků a zvyknout si na ty dobré...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, strašně moc děkuji za milý komentář, já zas nemám co říct k němu :) Máš pravdu, to nesprávné jídlo JE závislost. Je to snad horší než ty cigarety :D s těma jsem sekla a konec, ale to jídlo... to je věčný potížista :D Tak ať se moc daří :) Držím NÁM palce :)

      Vymazat
    2. Máš pravdu, s kouřením seknout bylo snažší. Jídlo to je boj, ale MY ho vyhrajeme! :-)

      Vymazat
  12. Hej Kris, koukni na stránky Zuzky Light! :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. KOukala jsem :D Holky mi psaly, jinak bych si toho nevšimla :D Asi karma nebo co... víš jak... motivace sobě samé :D A děkuji za milý komentář výše :) Budem bojovat, co to dá :) Přítel je to samé, může sníst cokoli a vůbec mu to neublíží :D dacan.

      Vymazat
    2. Velice krásně řečeno - motivace sobě samé :-) a velice krásně vystiženo - dacan :-)

      Vymazat
    3. ..no to mě podrž! dobře Zuzka :).. dobře Nikki :)

      Vymazat
  13. Kristi, ani nevíš jak jsi mi teď pomohla.:-) Víš člověk, když povolí a chutě ho převálcují, tak si říká, že zase zklamal a nemá chuť nic začínat, protože všem kolem to jde a mají vůli sami se sebou zatočit a začít od nuly. A najednou čtu, že ty jsi na tom stejně. A najednou se svět rozzáří a já mám chuť jít do toho znova :-). No a co, že jsem měla na svačinu sladký koláč. Jde o ten okamžik pohody doma u stolu s dětmi. Jde o to, že ten tvaroh s banánem už nemůžu ani cítit :D. A jakmile se přemluvím se trochu i hýbat, bude snad i vyhráno. Moc děkuji za to, že jsi tu s námi! A že nás tak neskutečně, ač nevědomky, motivuješ :-).

    OdpovědětVymazat
  14. Ahoj držím palce. Já taky začínám po téměř roce znovu. Nejdřív mě zasáhla lenost a pak prozvracené těhotenství. Teď mám doma měsíční dítě a zvolna začínám :)
    Těším se na nějakou inspiraci.
    Ještě bych se chtěla zeptat - když jsi začínala po těhotenství cvičit ty - vrhla ses rovnou na cvičení typu Jillian apod...nebo jsi začínala třeba s jógou apod?

    Díky a pěkný večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliss, mrkni se tady, zde jsem sepsala svých prvních 50 dní po porodu. Nutno podotknout, že jsem na tom byla fyzicky velmi dobře. U prvního porodu jsem se prakticky půl rok učila chodit, beze srandy :) Druhý porod byl v pohodě a byla jsem plná síly :) Tak opatrně a poslouchej potřeby těla - únava a vyčerpání, ať máš sílu na miminko ♥

      Vymazat
    2. Dobrý no... tak ještě ten odkaz :D http://www.kristinacechova.cz/2014/11/50-dni-po-porodu-zari-listopad-2014.html

      Vymazat
    3. Super :-)
      Díky mrknu.
      Já jsem na tom celkem fajn, jen ta kondice je už pryč... :-)

      Vymazat