Z fitness deníku #14: bojuji, miluji, žiju

úterý, května 24, 2016
Ahoj. Chtěla jsem vám ze všeho nejdřív moc poděkovat za tu spoustu zpráv, za emaily a komentáře plné podpory. Za poslední týdny jsem si tak mohla přečíst několik neskutečných příběhů a ztrát, kterými jste si vy sami museli projít. Nevím, ale ohromně mi pomáhá to, že nejsem sama nejen na tu nechuť do cvičení, ale také na osud, se kterým se musím naučit žít. Včera se mi o tátovi zase zdálo, zase jsme vedli rozhovor, tentokrát delší, než kdy jindy a opět jsem mu položila tu samou otázku. Zda nelituje toho, co udělal a zda by chtěl dostat druhou šanci, kdyby mohl. A odpověděl mi zase úplně stejně. Nelitoval. Je to zvláštní ho vidět ve snech a slyšet jeho hlas. Pořád si říkám, v těch snech, že mi něco nehraje... že přece mrtví se nevrací a přitom jsou ty sny tak skutečné, že první vteřiny po probuzení se vždy vzpamatovávám z toho, zda jsem opravdu bez táty nebo co se děje... realita je vždy krutá, ale už je to - jak čas plyne - snesitelnější.


A můj boj s těmi pár kily navíc, které jsem si vypěstovala, se trošku posunuly k lepšímu. Dnes - po necelých 3 týdnech - nebylo na váze 66,7 kg, ale 66 rovných. Jde to strašně pomalinku. Ale je to moje chyba. Nejím pravidelně, snídaně občas šidím a nemůžu říct, že bych se bůhví jak tetelila nad tím, že jím strááášně zdravě, protože nejím :-) Nějak se snažím přesvědčit hlavu, ale sakra, jde to dost těžko. Velmi těžko. Občas padne čokoláda, nějaká ta buchta, pak přijdete na návštěvu k mamince a ejhle, je tam i babička se dvěma pekáči koláčů... tralala :-) Navíc, když vidíte, jak se příteli rýsuje six-pack, který mu ku***sky sluší, ale zároveň si klidně dá pět chlebů, dva štrůdly... a vy to chcete taky tak, ale metabolismus máte holt jiný a víte, že ten jablečný koláč prostě odskáčete :) No co už. Co mne hlavně těší je fakt, že jsme ve vztahu chytli nějaký druhý dech a cítím se báječně. Je tu spousta objímání, polibků, úsměvů a taaak... znáte to :) Jsem šťastná!!!! 

A teď o něčem jiným!!!! Vyběhla jsem konečně ven a se sluchátky na uších si na sluníčku běhala krásných 25 minut. Druhý den mne trochu bolela vnitřní strana stehen, ale nedopadlo to nejhůř. A daleko víc mi to pomohlo psychicky. Že jsem byla pryč. Ode zdí v bytě. Hudba na plné koule :-) Sice už mi moje boty na běhání dosluhují, jsou sama posešívaná díra, tolikrát jsem si řekla, že jim dám už sbohem a vždy je na poslední chvíli vrátím zpátky do skříně s rozhodnutím, že je prostě zničím do mrtě :-D Miluji je. Zbožňuji. Dokud budou držet, hodlám v nich běhat, chodit...  cokoli ... chápete ♥

Miluju studené talíře. 
Bezlepkové housky NutriFree, stačí na 8 minut upéct a byly famózní. S domácí lučinou

Přeji vám báječný týden, u nás ve škole už jde každým coulem cítit, že se blíží konec školního roku. Až na to vedro v posledních dnech, je to nesnesitelné. Navíc v podkroví, kde jak učím, tak mám i kabinet. Dva litry vody do 12 hodiny to jistí. Konečně piju jak mám :-) 
Mějte se prima, užívejte sluníčka ☼


6 komentářů:

  1. Držím palce :)
    Sama jsem začala běhat a s hudbou je to mnohem jednoduší 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. a ja práve s hudbou behať neviem... :) ja potrebujem ticho a počúvať vlastné myšlienky...:)

    OdpovědětVymazat
  3. kdo ví, možná Tě tatínek chodí uklidnit, abys věděla, že je mu dobře :o)
    ty botky opravdu vypadají, že mají nejlepší léta za sebou, ale chápu, mám jedny oblíbené skoro rozpadlé z dob, kdy jsem zkoušela běhat poprvé, ale mám je schované aspoň na chození do lesa :o)

    OdpovědětVymazat
  4. Na brusle nechodíte? Když potřebuji klid od všeho, tak mi to pomáhá...ta věta, že jste šťastná..to se tak krásně čte :) ♥ přeji spousty krásných dnů plných lásky :) ♥

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to je fajn, že je Ti fajn :) ... kruciš, já už taky musím konečně vyběhnout! :) pořád se na to chystám, a nakonec si vždycky "jen" zacvičím doma...

    OdpovědětVymazat
  6. Kristi, moc ráda od Tebe čtu zase něco pozitivnějšího :-). Ty sny s tatínkem zcela jistě nejsou náhoda, tatínek Ti pomáhá tímto způsobem dostat se z nejhoršího. A z vašeho druhého dechu ve vztahu mám velkou radost. Drž se!
    http://radinsen.blog.cz/

    OdpovědětVymazat

Používá technologii služby Blogger.