Den 1700 - první Vánoce bez táty, novinky z DM a výročí

Pohled na naše hory jedno krásné ráno. Každý kopec jak z pohádky :-)
Poslední dobou málo spím. Jednak kvůli tátovi, jednak kvůli Elišce, která se rozhodla na svý "starý předškolní kolena" dělat problémy a bojkotovat spaní. Zrovna dnes se rozhodla probudit opět v jednu ráno a opět usnout až v šest. Samozřejmě jsem neslyšela budík, jak jsem byla vyřízená (budu si muset v mobilu změnit ty decentní zvonečky na výbuch atomové elektrárny), přišel mě synek vzbudit o půl osmé, že je už čas. Za rekordních 15 minut jsem nachystala snídani, svačinu a oškrábala auto. Školu jsme stihli jen díky malému provozu. Bod pro nás.


Když jsem přišla zpět domů, malá slečna (i s tatínkem) stále pochrupkávala a já si šla zacvičit. Neměla jsem náladu na hopsání, ani na činky a po nějaké době jsem si opět našla Lesley. Tam na mě doslova zakřičela 30 Min Yoga to Heal Your Heart, protože přesně to potřebuji. Čím víc se blíží Vánoce, tím víc mám táty plnou hlavu. Tlak na prsou, divná nálada... nějak jsem teď toho plná. Na Vánoce se šíleně těším, už jen kvůli dětem, na to jiskření v těch jejich očičkách, ale když jsem dnes cvičila, celou půl hodinu jsem před sebou viděla tátu. Včera jsem u něj byla a mluvila s tou hromádkou prachu, co po něm zůstala. Bude to poprvé, co pro něj nebudu mít žádný dárek. A řekla jsem mu to. Že neměl odcházet. Že teď utře nos :-) 

Můj nejoblíbenější vosk od Yankee - Christmas Memories
Horká čokoláda musí být. Akorát do této jsem musela přidat víc kakaa. Byla dost ošizená.
Můj koutek v knihovně. Neustále si knihovničku předělávám. 
Stálice a novinky z DM. Arašídové máslo znám, ale vyzkoušela jsem jejich žitný chléb a dýňovo-zázvorovou pomazánku s pomerančem. Nebyla špatná. 

18. prosince jsme měli s přítelem výročí. Ten den přijel později z práce domů a já už pomaličku hudrovala, kde je. A on se pak objevil ve dveřích s krásnou kytičkou. Proto se opozdil :-)

Mějte se krásně. 

Share on Google Plus

♡ Kristina Cechova

    Komentáře čtenářů
    Facebook komentáře

1 komentářů :

  1. výhled na hory je krásný :o) to se mi líbí, jak si pořád přerovnáváš knihovničku, zajímalo by mě, jastli jednou najdeš tak ideální uspořádání, že vydrží třeba rok :oD a trochu závidím ty svíčky, mně je muž zakazuje, že prý čadí do vzduchu jedy :oP letos už jsem se ale naštvala a s neústupným výrazem jsem si začala zapalovat aspoň obyč bílou nenavoněnou.. sice se tváří krapet nespokojeně, ale zatím nic neříká :o)
    Přeju moc krásné Vánoce a jen hezké a veselé vzpomínky na tatínka

    OdpovědětVymazat