Dlouho předlouho jsem nedávala na svůj blog žádné aktuální fotky. No, jednak to bylo proto, že
už to pro mne není tak záživné jako kdysi :D Fotit se neustále a hlídat každý sval a špíček :)
A jednak proto, že nejsem prostě typická fitnesska, co přehnaně cvičí a dře, ale užívám si
radost z pohybu podle toho, jak mi to vyhovuje, a cvičím to, jak se mi chce.
V lednu jsem se vrhla na klikovou výzvu u
darebee.com. Trénovala jsem, kromě jiného,
tricepsové kliky a plank, abych dala 50 kliků v kuse. Vydržela jsem to asi dvacet dní. Ne proto,
že by se mi nedařilo, nebo že by se mi už nechtělo a vzdala to, ale proto, že jsem prostě vypadala
jak golem a začaly mi být malá trička :D Fakt. Ruce i stehna se mi vždycky dobře tvarovaly
a tohle byl tedy nářez. No, vyprdla jsem se na to.
Co cvičím?
Střídám to. Sice mám sepsanej jakýsi harmonogram pro tréninky, ale nedržím se toho na 100 %, protože pro mne je primární cvičit tak, jak mi tělo říká. Pokud mám v plánu HIIT a jsem vyčerpaná,
tak ho prostě nedělám. Naopak, když mám v plánu napsanou jógu a mám energie na rozdávání,
tak si HIIT dám. Dávno jsou ty doby, kdy jsem jela jak smyslu zbavená pořád na drc.
To, že cvičím zcela intuitivně mému tělu svědčí. Zvenčí i zevnitř. Cítím se báječně.
Miluju svoje křivky, fakt že jo. Nejsou dokonalé, ale jsou moje :)
Co baštím?
No, nemám žádný plán, úplně obdivuji lidi, jak si chystaj krabičky dopředu třeba na celý týden.
Já se už tolikrát do toho kopala, dokonce jsem si ty krabičky nakoupila, ale tím, že jím intuitivně,
tak by to pro mne naprosto ztrácelo smysl.
Nepočítám kalorie, ani makra. Orientuji se podle hladu. Někdy mám hlad méně, jindy neustále.
Tak se podle toho zařizuji. Moje strava vypadá asi tak, že se ráno probudím a čučím do lednice
a do skříněk a čekám, co mi brkne do nosu, na co mám chuť. Když na nic, tak nesnídám.
Zase nejím na sílu a počkám klidně hodinu dvě, než se to mé tělo vzpamatuje ze spánku
a až pak řeším, co jíst. Stejně to funguje s obědem, prakticky nemám naplánováno, co budu
jíst, vždy se řídím chutí. Někdy mám chuť na brambory, jindy jsem schopná jíst jen maso a sýry.
Je to velmi nárazové. Třeba ještě 14 dní nazpět jsem do sebe valila banány, jablka a pomeranče,
teď mne to nechává chladnou a mám neskutečnou potřebu jíst každej den zelí. Fakt :D Nikdy
jsem si zelí nekoupila, až teď, trhám z něj plátky a normálně to křoupu jak králík. Chtěla jsem
si z něj udělat Coleslaw, ale asi k tomu nedojde, protože to nemůžu vydržet a jím ho prostě
tak jak je :D
Pro dnešek vše, mějte se krásně.
