Občas se ve vašem životě objeví věci, které vás dostanou na kolena. Ze dne na den. Možná lépe řečeno, během jediné hodiny se vám všechno sesype jak domeček z karet. Máte pocit, že jste snad ve snu, že to, co se děje, nemůže být ani pravda, ale druhý den se vyčerpaní probudíte a vyfackuje vás krutá realita. Jo holka, prima život ti přeji.
Byl to den, kdy jsem po roce a půl po smrti mého táty opět neviděla smysl v tom, proč existuju. Zkrátím to. Neviděla jsem smysl naprosto v ničem. Opět. Veškerou práci, kterou jsem měla pro firmu naplánovanou, jsem odložila na další dva týdny, vyhlásila neplacené volno vůči světu, vzteky schovala bradla, činky, KB, nechtěla jsem to ani vidět. První dva týdny mi daly opravdu strašně moc zabrat. Stres někdo zajídá kopou jídla, já za 14 dní měla čtyři kila dole a nevypadalo to, že by se to chtělo zastavit. Přítel mě prosil, ať jím. I když za všechny mé šrámy mohl právě on. Nešlo to.
Za poslední měsíc mám za sebou kilometry procházek a desítky hodin pobytu venku. Když člověk pořád přemýšlí a je opravdu uzlíček nervů, táhne ho to ven. Ani se nedivím, že táta chtěl pořád pryč. I v noci. Třeba ve dvě ráno. Dělala jsem to stejně. Ve tři ráno neschopná spát jsem se oblíkla a šla čučet do hvězd na balkón, kde jsem vedla rozhovory s tátou a s jakousi vyšší mocí. Jak blbeček.
Pak se to zlomilo a mně bylo jednoho rána po probuzení prostě dobře. Prostě nějakej druh osvícení či co. Zašla jsem na trénink ve stolním tenise, ať chytnu druhej dech, vytáhla podložku a zapla Lesley, která mi vždycky svoji jógou udělala dobře. Od té doby je pro mne jóga zase alfa a omega. Kromě lekcí přes den ji dělám kdykoli během dne, prostě kdykoli mne napadne, tak se protáhnu, udělám stojku, blbnu, jen abych ty chmury ze sebe dostala. I když lépe řečeno, abych jim nedala absolutně žádný prostor se ke mně dostat. Jóga stres zabíjí, nekecám :-)
Jóga mi pomáhá takovým způsobem, až mne to děsí. Kdyby mi někdo před měsícem řekl, jak na tom budu dnes psychicky, řekla bych mu, že se do takového klidného stavu nemůžu NIKDY dostat. Že se toho pocitu v prsou nikdy nezbavím, že mne to sežere zaživa a zbude ze mne jen troska, která se bude bát každé chvíle, kdy bude možnost, že se to zesere úplně. Nestalo se. Ono se prostě děje přesně to, co se má dít. A jak řekla moje blogerka kamarádka: "Je jedno, jak to dopadne. Ať to dopadne jakkoli, dopadne to dobře." A víš co? Máš pravdu, Jíťo! Ono se to prostě v tom vesmíru nějak zařídí a já se z toho neposeru.
Jóga mě teď naplňuje neskutečným způsobem a musím říct, že i s příchodem podzimu má na mne fantastický vliv. To zpomalení bylo v podstatě dobře načasované, jelikož více jógy a strečinku volím poslední léta v tomto období skoro pravidelně. Takže moje úžasná nová podložka nezahálí :) Miluji Lesley Fightmaster, ke které se neustále už léta vracím a které za všechno moc děkuji! Za to, že se vždycky po lekci s ní cítím silnější, svěžejší, schopnější, odventilovaná, šťastná, energická, mámtouprdele-ová a prostě OFF vůči světu :)
Sakra, lidi by měli cvičit jógu každej den :)
Žádné komentáře:
Okomentovat