Kristina Čechová

1. Voní mi káva, ale kafe nevypiju.
2. Miluju rozmixované ovoce s mlékem, ale samotné mléko nevypiju. m
3. Nesnáším kostely, ale věřím na anděly.
4. Občas jsem sprostá jak dlaždič. Ale nemůžu si pomoc, je to dokonalý ventil :D
5. Nesleduji žádné televizní show ani seriály, takže jsem totálně mimo, když mé okolí začne rozebírat poslední epizodu čehokoli.
6. Vánočku jím jedině tak, že ji namažu tenkou vrstvou másla a osolím (to mě naučil táta).
7. Miluju kokosové kuličky Raffaelo :)
8. Jím štrůdl pouze bez rozinek.  
9. Mám slabost pro uniformy :P
10. Strašně ráda dávám malé dárečky. Kdykoli a jen tak. Nesnesu, když mi to chce někdo oplatit :D
11. Nesnesu lidskou hloupost a plytkost.
12. Mám o 6 let mladšího brášku, který kdyby se narodil dřív než já, tak já už nejsem (říkala maminka :D )
13. Mám naprostou fóbii ze všeho, co lítá a bzučí, nebo co leze a leskne se.
14. Mám neskonalou vnitřní touhu nechat se obklopovat šťastnými lidmi. Jsou pro mne jako magnet, nabíjejí mne energií a jsem schopná se nalepit na kohokoli, byť se známe jen 5 minut, aby mě tím štěstím dobil baterky. Naopak se pomyslně distancuji od lidí, kteří si neustále pořád dokola na něco stěžují a šíří kolem sebe negaci, jsou nevrlí a řeší prkotiny. Tací lidé mě doslova děsí a svírá se mi v jejich společnosti hruď.
15. Asi si už navždy budu vyčítat, že jsem do záchrany tátova života nedala všechno. Vím, že jsem víc udělat nemohla, že jsem se snažila, co bylo v mých možnostech, ale vždycky si budu říkat, zda nešlo udělat ještě o trochu víc.... a pak o další trošku...a o další.
16. Neustále vyhrožuji svému psovi, že ho zabiju :D 
17. Strašně ráda umývám nádobí. Bytostně nenávidím žehlení a uklízení Lega.
18. Nesnáším, když stoupnu na kostičku Lega. Pak nastává bod č. 4.
19. Mám úplně panickou hrůzu, když mi ženský přejí k narozeninám a chtějí mi dát pusu :D Mám tak neskonalou averzi vůči polibku od ženy, byť na líčko, že to ani není možný :D 
20. V životě jsem neletěla letadlem. A nepoletím!!!!
21. Mám respekt z koní.
22. Miluju plyšáky. Klidně si nějakého koupím i dnes :D
23. Jako mládě jsem byla naivní optimista. Dnes jsem realista :)
24. Mám strach, když se muž rozzlobí.
25. Miluju fotoalba a brouzdání skrze skutečné fotografie.

Kristina

Za prvé, ten celkový výhled na Jeseníky. Člověk by ani nehádal, že je tohle ve městě.


V tento den, kdy jsem to fotila, byla nádherná viditelnost. Na kopcích vzadu byste dokázali
stromy spočítat.


"Maminko, podívej se, kravička Connie!" Tohle mi teď každé ráno křičí dcerka z okna :-D
Zatím nejsou tak blízko, ale ještě pár dní a majitelé je nasunou úplně k nám až k baráku.
To je pak radost k nim chodit. Jednak jsou zvědavé, jednak, když se na vás ze dvou metrů
dívaj, tak vy se rozplýváte nad tím, jak jsou vlastně ty krávy krásné a milučké :D

Dívají se na vás, přežvykují trávu, do toho by jeden řekl, že se dokonce šťastně usmívají.
Ale není radno chodit zcela blízko, protože zkušenost nám říká, že je někde poblíž nějakej
ten samec, kterej si svý ženský prostě hlídá :D Takže kdykoli se my k nějaké přiblížíme, už
si to doslova cválá našim směrem býk, kterej jakože "čekuje", zda je všechno v pořádku
a zda mu nechceme jeho holky ukrást :-)


Jediná cesta k místním zahrádkám teď patří krávám :D

Přeji všem pěkný den!!!

Na světě je krásně. Tyhle maličkosti mne dostávají :)

Kristina

250 g polohrubé mouky

1/2 šálku cukru

1 lžička prášku do pečiva

1 vanilkový cukr

1 vejce

2 žloutky

130 g másla

50 g másla

4 lžíce cukru

4 lžíce mouky

500 g švestek

2 bílky

1 lžíce cukru

Smícháme sypké suroviny na těsto, přidáme ostatní a zpracujeme těsto.

Dáme vychladit do lednice.

Uděláme drobenku a připravíme švestky.

Těsto rozválíme na plech, pomůžeme si mokrýma rukama.

Poklademe švestkami, zakryjeme ušlehaným sněhem a zasypeme drobenkou.

Pečeme 35 minut na 170 °C.

Duben 2012                            Květen 2012                         Červenec 2012

***

Srpen 2012                                 Říjen 2012                                Leden 2013

***

Květen 2013                             Červenec 2013                 Září 2013

***

                           Říjen 2013                       Listopad 2013                          Březen 2014                        
    

           Červenec 2014                                       Září 2014                                  Říjen 2014

***

S přelomem roku 2015 jsem byla ze všeho příšerně unavená. Fitness se mi zarylo tak hluboko pod kůži, až jsem nepoznávala sama sebe... moje touha za dokonalostí a být příkladem pro všechny vzala za své a já si po několika týdenním odpočinku od cvičení a blogování našla cestu k józe, o které jsem si nikdy nemyslela, že v ní najdu zalíbení. Stalo se. Učila jsem se pracovat na sobě, ale ne z venčí, ale uvnitř. Učila jsem se zpomalit, uvědomovat si vlastní bytí a že mám také jiné zájmy, koníčky a rodinu. Znovu jsem si našla zalíbení v pečení, krášlení bytu, háčkování, čtení knih, opět jsem v sobě objevovala člověka, kterým jsem byla, než jej zaslepilo fitness a 100% oddanost zdravé stravě.
Později jsem se opět vrátila k HIIT tréninkům, ale již jsem je necvičila tak často a na sílu, jako tomu bylo dříve. Vytvořila jsem si vlastní cvičební plán, který mi pomůže dlouhodobě udržovat se fit (střídání HIIT tréninků s jógou). Stále jsem si držela krásnou váhu 62 kg, mé tělo se díky józe tvarovalo i jinak a mé HIIT tréninky se díky ní dostávaly naprosto do jiných dimenzí. Navíc jsem si vytvořila jedno nové pravidlo, kterého se držím doposud a je ohromně funkční na kvalitu mého života: nebudu se držet žádných tabulek a plánů, budu poslouchat svoje tělo, nebudu blbnout a budu žít.

                        Červen 2015                           Leden 2016                            Únor 2016                      

Poté, co můj táta spáchal sebevraždu, jsem ztratila naprostou chuť nejen do života, ale také chuť o cokoli se snažit v rámci cvičení a zdravého stravování. Nechápala jsem, jak může život pokračovat dál bez tak skvělého člověka, jakým můj táta byl. Na truc všemu jsem na sebe začala kašlat, jíst špatně, přejídat se, necvičila jsem, bylo mi to úplně jedno. Trvalo pár měsíců, než jsem se probrala z letargie a když na váze ukazovalo číslo pomaličku 67 kg, marně jsem hledala motivaci a vzpruhu, kterou jsem potřebovala jako sůl. V té době přijel do Prahy můj fitness idol Zuzka Light. Sledovala jsem ji díky médiím na každém kroku, nasávala energii, kterou vyzařovala a byla to právě ona, kdo mi nevědomky na dálku dodal druhý dech. Opět jsem se vrhla na low-carb stravování a střídala 20 min HIIT tréninky s jógou a strečinkem. Mělo to na mne tak ohromný vliv na rychlost metabolismus, že jsem po pár týdnech při 60 kg musela ubrat na cvičení. Hubla jsem i při 2000 kcal za den. Low-carb stravování jsem se naučila tentokrát zařazovat intuitivně a bez žádných přísných pravidel. Vědomí, jak se mnou tělo spolupracuje tehdy, když jej poslouchám a vnímám, bylo neskutečný :-)

• jím jen tehdy, když cítím počáteční známky hladu
• zdravá strava musí značně převažovat z dlouhodobého hlediska nad nezdravou
• když cvičím, cvičím intuitivně - střídám HIIT, jógu, strečink, pilates podle toho, jak se cítím a na co mám momentálně chuť (v létě se většinou potřebuji více vybít, tak častěji zařazuji HIIT, na podzim a v zimě mám potřebu zpomalit, pak vybírám častěji jógu a strečink)
• stále jsem fanouškem low-carb high-fat stravování, ale neobětuji se žádným přísným pravidlům, zkrátka jej intuitivně zařazuji, pěkně pianko :-), cítím se při něm báječně, jsem schopna lépe tělo vnímat a lépe fungovat, a pak samozřejmě intuice nadevše ♥
• neupřednostňuji fitness život před skutečným životem, zkušenosti mne ponaučily

Taky jsem si udělala radost v drogerii, já vím, že si řeknete, no bóže , sprej, ale abych byla upřímná,

moc často se takovými věcmi nehýčkám, parfém došel, novej si kupovat díky nastávajícím Vánocům

nechci, tak jen tenhle Playboy, který tedy voní náramně :)

Od Dermacolu jsem čapla po tomto osvěžujícím sprchovém gelu s vůní melounu. Miluju meloun.

"Šepot jara" - takto se jmenuje tento lak, má opravdu krásnou barvičku, a moc se těším, až jej

aplikuji, což bude tak trošku za chvíli, už jsem sundala starý lak a přelakovala nehty bezbarvým,

takže půjdu na to. Pak vám jej nanešený ukážu :-)

mne vždycky ptá, kde nakupuji zdravé pochutiny nebo celkově zdravou výživu a vždy jim
doporučím právě Biosféru. Ono doporučovat naši místní zdravou výživu jako kamenný obchod
by bylo zcestné, i když i tam ráda zavítám a často nakupuji. Dnes ale mrkneme spolu na výrobky,
 které shodou okolností pěkně do modra ladí :) A víte co? Všechny jsou úplně skvělé a pochutnala
 jsem si na nich!!! A celý tenhle balíček mne vyšel na necelých tři sta korun :-)
Bio Kokos chips se slaným karamelem