Z fitness deníku #23: Můj fit týden

neděle, listopadu 12, 2017

Původně byl tento příspěvek součástí výzvy Fit pod stromeček. Rozhodla jsem se, že ve výzvě
pokračovat nebudu, jelikož je mojí prioritou se nyní plně soustředit na to, abych v pořádku
dohrála soutěžní sezónu ve stolním tenise. Cvičit samozřejmě nadále budu, ale s opatrností
dle rad trenéra. A trenér se poslouchat musí :-)


DEN 1 (neděle)
Dnešek jsem celý strávila v kuchyni. Probudila jsem ráno docela s prima náladou a rozhodnutím, že dnes upeču jablečný koláč, dětem udělám buchtičky se šodó, i když to bude dlouho trvat to veškerý kynutí, a taky jsem chtěla vyzkoušet recept z časopisu Food. Skončila jsem ve tři odpoledne s popálenými bříšky prstů, boulí nad obočím - překážela digestoř, a modřinami... strašně se mi nedařilo :D Ale finální produkty dopadly výborně. Dala jsem si talíř něčeho, co připomínalo lečo, jen v tom nebylo vajíčko, ale fazole. Ještě jsem si to po svým okořenila a i přítel, který lečo nesnáší a nesnáší fazole, to do sebe s chutí narval :) Asi to zachránila ta vysokoprocentní klobáska :D No a pak jsem neodolala kousku jablečného koláče, je tam minimum těsta, spousta jablek, co však budu dělat s tím zbytkem, no babo raď :D Asi donesu mamince. 
Dnešní trénink: Zuzka Light - Beginner Cardio (13 minut), začala jsem zvolna, nechci se hned odrovnat, ale připravit tělo na větší a větší záběr :-) 


DEN 2 (pondělí)
Eliška dnes šla spát ve čtyři ráno, protože nebyla unavená. Já jak prase. Vstávala v devět, nebyla už unavená. Já jak prase. Ale čert to vem. Cvičení dnes proběhlo i tak, jídelníček vzorný, spokojenost :) Zbyly mi čtyři bílky ze včerejšího pečení, tak jsem si udělala omeletu, zasypala ji orientálním kořením, půlku jsem snědla hned, další půlku rozdělila na večerní pečivo s debrecínkou, krůtí šunkyu mi  celou snědl chlap ... (ránu dostane) a ještě trochu zeldy na to :) Výborný to bylo. Ale nějak moc... ta low-carb strava příšerně sytí :-D
Dnešní trénink: Zuzka Light - Power Yoga #26 (20 minut), skvěle jsem se protáhla, ale taky pěkně zapotila, jde vidět, jak ubyla síla, chaturanga mi dala zabrat, ale ani jednou jsem to nevzdala a dala do toho, co jsem mohla. Jdu do vany a spinkat :))


DEN 3 (úterý)
Nechápu, jak se někdo může probudit v pět ráno, aby si šel zacvičit. Já to zkusila a to jsem šla jen na starší power jógu Zuzky, byla jsem ztuhlá jak psí h.... :D I po tréninku, fakt vás obdivuju holky, tohle už nikdy víc. Ani v pět, ani v šest, ani v sedm :D Moje tělo se tak tři hodiny probouzí, takže příště až do úplného procitnutí :D
Dnes jsem snídala a večeřela tenhle low-carb tvarožník s višněmi, bože, výborný byl a strašně sytý :)
Dnešní trénink: Zuzka Light - ZYoga #11 (16 minut)


DEN 4 (středa)
Mám za sebou konečně nějakej pořádnej trénink, pěkně jsem si dala do těla, ale přesto jsem cítila ještě rezervu, což je dobře, vzhledem k dlouhé nemoci, takže jsem byla spokojená, že jsem to nepřepískla. Vzala jsem si jen 8 kg KB a neblbla. Stravu stále low-carb, ale nic přísného, prostě pianko :) 
Dnešní trénink: Zuzka Light - JRCK #5 (17 minut) - moc se mi líbilo to kombo uprostřed :)

DEN 5 (čtvrtek)
Dnes bylo ve cvičení všechno proti mě. Připravila jsem si KB, činky a švihadlo a pustila si trénink se Zuzkou. Cvičila jsem asi 3 minuty, když mi začal blbnout komp a začal mi trénink dokolečka vypínat. Moje nervy, Dokážete si to představit. Pak se celý komp restartoval a trénink zmizel do koše. Když jsem soubor obnovila, nebyl celý :D Prostě se to nějak ušmiklo. Moje nervy podruhé. Tak jsem zkoušela pustit další, to samé... moje nervy potřetí. Hodinu jsem trávila tím, že jsem jen u kompu seděla a snažila se přijít na to, jak si do prdele zacvičit. Bohužel. Zabalila jsem to vzteky a řekla si, že si zajdu potrénovat aspoň s klukama pinec, jelikož nás v sobotu čeká další kolo soutěže. Hrála jsem pět minut a začalo mě děsně píchat v břichu. Tohle píchání zaznamenávám už od dětství, ale nikdy jsem tomu nevěnovala příliš pozornost, protože jak to přišlo, tak to odešlo a měla jsem třeba na několik měsíců klid. Jenže poslední dva měsíce se ty bolesti objevovaly co týden, někdy i po několika dnech, dokonce i ve dnech, kdy jsem nedělala vůbec nic a ležela měsíc s průduškama a necvičila. Tím ustavičným kašláním, kdy jsem se až bolestí držela za břicho, se však asi "něco" ve mně probudilo ze spánku a bolesti bříška byly občas katastrofální - nemohla jsem se nadechnout, pohnout se tělem byť jen o milimetr, těžko jsem hledala polohu, při které bych našla úlevu. A právě při tréninku se to stalo zase. V týmu máme lékařku, která si všimla, že si břicho pořád držím a že výkon při tréninku není takový, jaký vždy podávám = šetřila jsem se podvědomě. Odtáhla si mě na gauč do klubovny a vyšetřila mě... je to jasný, mám kýlu. To, co jsem si poslední měsíce myslela a co jsem si nechtěla přiznat, se potvrdilo. Takže co teď s tím... hlava mi běží na plné obrátky, zda prostě ubrat... ale zase na jak dlouho? Dřív nebo později to přece budu muset řešit a nechat si to operativně dát do pořádku. Problém je spíše v tom, že mám před sebou řadu turnajů, na kterých mi strašně záleží a NECHCI si dovolit je vynechat. Uvidíme, jak mi bude zítra.
Dnešní trénink: snad ani nestojí za napsání těch pár minut za stolem :-)

DEN 6 (pátek)
Samozřejmě jsem se probudila s tím, že se cvičení nevzdám a budu pokračovat alespoň s kardiem. V pondělí zajdu k doktorovi a domluvíme se, co dál, protože je mi jasný, že mne to i v budoucnu bude limitovat ve výkonu a já chci makat naplno. Po zákroku sice nebudu moc 6-8 týdnů cvičit, ale to je už to nejmenší.

DEN 7 (sobota)
Mám za sebou snad nejnáročnější turnaj vůbec, podala jsem nadlidský výkon, všechno mě bolí, ale tak nějak pěkně, protože jsme porazili opravdu silný tým a já v něm všechno vyhrála :-) Kýla to vydržela, kluci můj úspěch zapíjeli, byť to byla týmová práce, ale prostě, bylo to úžasný, nebylo to snadné a právě proto o to víc chutnalo vítězství, každej zápas se tahal na 5 setů, bylo to strašně dlouhý.... jsem totálně,ale totálně vyřízená , bolí mě ramena, mezilopatkové svaly, lýtka, stehna ze všech stran, zadek, bicepsy, příšerně příšerně doničená jsem, ale zvládla jsem to...
Dnešní trénink: 8. a 9. kolo soutěže ve stolním tenise (úmorných 10 zapásů, přijeli jsme až o půl jedenácté v noci, jen jsem se svlíkla, bouchla s sebou do postele a spala)

DEN 8 (neděle)
Odpočinkový den. Jsem tak vyřízená ze včerejška, že tady teď sedím jak v nějaký reklamě, rozmazanej mejkap, tričko na sobě, care about nothing výraz, pojídám velkou misku bílého jogurtu s hromadou Cini Minis, doplňuji zásoby, včera jsem spálila snad veškerý glykogen v těle, čučím před sebe a nic nedělám kromě žvýkání :-D. Původně jsem chtěla zařadit Lesley Fightmaster, ale celý den jsem se plahočila jak polomrtvá a uklízela bordel, co tu rodinka nechala z předešlého dne. Odpoledne jsem šla spát, bylo to silnější než cvičení.

5 komentářů:

  1. Kristinko taky sem si dneska rekla, ze je cas začít :) zacala jsem zuzkou - zitra se po delsi pauza od cviceni nehnu..az se na to těším :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je prima, Jani, to chce :) Budem pod stromečkem kočky a ani u úklidu se nezapotíme :D Ať se ti daří :) hlavně to hned nepřepálit ;)) držím palce :)

      Vymazat
  2. Ten čas hrozně letí, ty jo, vánoce za rohem... No už se ale těším :)
    Jablkové koláče mám moc ráda, ten tvůj vypadá krásně :) jinak ti držím palce, ať se ti daří.. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Můžu se zeptat Týnko. Počítáš teď nějak makroživiny nebo kcal? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ne, zlatko, nepočítám nic, řídím se pocity, když mám hlad, najím se do plné sytosti :) Když nemám hlad, nejím, jen piju :)

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.