Martínkův výchovný pobyt | AM Café

Někteří mí čtenáři ví, že má můj syn diagnostikovanou poruchu autistického spektra, ale v podstatě nikdo neví, že je momentálně na dvouměsíčním výchovném pobytu v Ostravě. Uběhla již dlouhá doba, takže se nám domů za dva týdny vrací. Tak dlouhá absence mého synka doma je pro mne náročná, ale on to zvládá skvěle, dokonce s dobrými výsledky, což mne dělá ohromně šťastnou, protože nástup na tento pobyt pro mne a pro něj byla poslední možná šance, jak zvládat stavy, kterými si procházel předcházející půlrok. Pokud někoho z vás zajímá, jak takový pobyt probíhá, pak vězte, že jsou děti naprosto odstřižené od prostředí, ze kterého pocházejí. Nemají možnost připojit se na počítač, nemají u sebe ani mobil. Takže si nemůžeme psát a být v kontaktu. Voláme si jen jednou týdně v sobotu, kdy jsou i návštěvy (vidět děti smí pouze ten, koho určí zák. zástupce), ale vzhledem k možnostem nejsme schopni aplikovat návštěvu každý víkend. Čili to střídáme - jednou návštěva, jednou telefonický hovor. Vzhledem k dobrým pokrokům máme místo návštěv dovoleny vycházky, takže vždy prcka vytáhnu do restaurace na nějaké dobré jídlo. Může si dát co chce :-) Protože sladkosti dostávají pouze večer za odměnu podle toho, jak se jim dařilo přes celý den - příprava do školy, chování, zvládání stresových situací, iniciativa na individuálních i skupinových terapiích, a další. Na pobytu mají každý den přesně daný plán toho, co je čeká, v podstatě není prostor pro to, aby z nudy vymýšleli blbiny, jsou po celý den zaměstnaní :-) Zprvu mi to přišlo jako velmi kruté řešení, ale sama vidím, jakých pokroků syn dosáhl během té doby a jak je sám na sebe pyšný a sám na sobě to dokáže ocenit (s čímž měl ohromný problém). Náš další velký test bude znovuzačlenění do běžného života, až se vrátí. Ale dle vychovatelů a psychologů ze střediska se mu údajně nemůže dostat obtížnější školy do života, než je právě tento pobyt. Budu jim věřit. Závěrem: je ironie, že se mému synovi, klukovi, který je moderní dobou ovlivněn počítačem a mobilem, na pobytu strašně líbí. Že se mu to žití, jaké jsme měli my jako děti, vlastně ohromně líbí :-)

Naše oblíbené místo v restauraci, kam chodíme se synkem na pořádnou baštu. Naprosto nádherné a útulné prostředí. Jde o AM kavárnu v Ostravě (ok, zjistila jsem, že už není přímo v Ostravě, ale v Ludgeřovicích :-D). Ráda jím udělám reklamu, protože se tam cítíme pokaždé skvěle. Hraje příjemná hudba, i na toaletách :D

Takový je pohled v kavárně směrem k baru. Fotka je dost prosvětlená, ale celkově je uvnitř hodně milá intimní atmosféra, tlumená světla, záclony, závěsy, člověk si připadá jak s přáteli v obývacím pokoji. 

Já si posledně dala tuhle dokonalost. Palačinku s vanilkovou zmrzlinou, která byla ukrutně vynikající, žádný blaf, pak je na palačince šlehačka, čoko poleva a nasekané oříšky.

Synek si dal palačinky s nutelou a banánem. Ani to nesnědl. Ani já to po něm nedorazila :D Ale oblizoval se až za ušima.

Když jsme šli na záchod, tak nás málem trefilo :-D Luxusně zařízené, voňavé a do toho ještě z repráků hrála hudba. To prostě chceš... malá tam pořád chtěla chodit čůrat :D  Tak příjemné to bylo :D

Samotný záchod jsem vám fotit nechtěla :D Mísa jako jakákoli jiná. Tak aspoň to zázemí :-)