Dočteno #1 | Pojď sem, ať ti můžu dát pusu


Hrozně moc jsem si přála dočíst tuto knihu. Protože jsem jí věnovala čtyři měsíce. Jo, trochu se to táhlo. Ale na tento druh psaní si zkrátka musíte vytvořit vhodné podmínky. Klid, ticho, čas, vhodnou dobu, kdy máte jistotu, že vás nikdo nebude rušit. Jde o velmi emotivní knihu. Nebudete při ní plakat. Jen budete hodně přemýšlet. O každé jednotlivé postavě.

Kniha má jedno velké poselství. Jde o příběh, který vám ukáže, jak přesně si nezpackat život. A koneckonců nechá hlavní hrdinku dospět k tomu, že nikdy není pozdě postavit se všemu a jednat tak, jak toužíme, a ne tak, jak je od nás očekáváno. Autorka se pustila do nelehké úlohy. Sledujeme příběh desetiletého děvčátka, které vyroste v mladou ženu. V mladou nejistou ženu, strádající pocit rodinné patřičnosti. Jak moc se dokáže člověk zlomit hluboko v duši jako dítě a jak moc to nejde změnit ani po x letech. Jak moc neustále "něco" chybí.

Nevím, zda chci někdy něco podobného číst. Možná ano, ale až za dlouho. Bylo to temné. Smutné. Moudré. Kniha má v sobě spoustu hlubokých a prostých myšlenek. Nebudete plakat. Ale zanechá to ve vás stopu. Takovou chmurnou. Ale přesto plnou naděje.

Nakonec chválím moji oblíbenkyni Adélu Elbel, že tak bravurně zmákla překlad knihy. Jste báječná!

Název: Pojď sem, ať ti můžu dát pusu
Autor: Griet Op de Beeck
Rok vydání: 2017 (Host)
Počet stran: 400
Hodnocení: 


Žádné komentáře:

Okomentovat

Instagram