Deník 2020 | Únor 29


Sice nebyla letošní zima tou pravou zimou, sněhu bylo málo, spíše foukalo a pršelo, ale i když jsme si i přesto sněhu s dětmi užili, těším se na teplejší počasí. V noci stále mrzne, moje cesty v pět ráno do práce nejsou tím pádem nic moc :-) Na obloze už to však díky změně počasí začíná být zajímavé. Ráno je sluníčko čím dál dřív vidět a taky dny na pochůzce jsou příjemnější (až na ten neustálej vítr).



U nás ve městě opravili strašně hezky roky zdevastované koryto, zarostlé, zaházené bordelem. Kdysi jsme si v něm jako děti hrály, protože to byl klasický potůček, ale jak roky ubíhaly, celá krása potůčku byla díky lidem ta tam. Dnes je všechno jinak. Město koryto zcela opravilo a celé zrekonstruovalo. Zasněžené vypadá ještě lépe :)


Tuhle v týdnu jsem chtěla udělat příteli radost. Je velkým fanouškem fotbalu, sám ho od mala hraje a je velkým podporovatelem anglického Chelsea klubu. Má strašně rád na holce sportovní oblečení, tak jsem si navlíkla jeho origoš dres :-D Když přišel, prostě jsem se v něm před ním prošla a naprosto ztratil řeč :-) Byl naprosto k sežrání :-D



Možná nemáte rádi svátek svatého Valentýna, ale nám tento svátek nevadí a oba jsme si ho letos
užili :-) Někteří říkají, že si nemusí dokazovat lásku zrovna 14. února, že na to mají celej rok, ale
na Vánoce si taky lidé kupují dárky, i když se obdarovávají i během roku kdykoli :-) Takže pro
nás měl tento den svůj význam. Já dostala dvě bonboniéry, jednu Rafaelo a tady tuhle Milku,
kterou mi z většiny snědla Eliška :D No a jelikož jsem chtěla kytičku, tak mi jednu koupil, ať
mi vydrží déle, než všechny ostatní, co mi doposud koupil :-)






Jirka je teď na dva týdny v Anglii se svým kamarádem a užívají si prázdniny u ségry právě toho
kamaráda :-) Kdo by nechtěl zadarmo do Sheffieldu na čtrnáct dní a poznat okolí :-) Když jsem
město viděla na fotkách, na malou chvíli jsem mu záviděla. Ale v dobrém :-) Alitka se zblázní
radostí, až jej bude moci oblemcat po příjezdu zpět domů :-D






Dětem jsem moc chtěla udělat domácí sušenky, ale Eliška se při pomáhání rozhodla, že z nich uděláme prostě cukroví. Vánoční cukroví. V únoru :-D Tak jsem pekly spolu. Malá je vždy strašně snaživá a nápomocná. Vždycky se naštve, když ji k vaření nebo pečení nezavolám a nemůže mi pomáhat. Tak tentokrát se vyřádila do mrtě. Aneb pyšná kuchařinka :-)


Oběd do práce: leodvý salát, brokolice, květák, ředkvičky, okurka, mrkev a majonéza.


Sobotní snídaně: bílý smetanový jogurt s rozmačkaným banánem, mango, jahody, ořechové máslo


Měla jsem chuť na koláčky, tak jsem upekla tři plechy v sobotu večer pro všechny :D
Teď vůbec nechápu, kde jsem na to vzala energii...


Máme u nás ve městě jednu restauraci, která je pro mne naprostá srdcovka a kam ráda chodím
na jídlo už několik let. Kdysi to byl Western a dělali tam přesně tuhle western fazolačku.
Pak restaurace dostala nového majitele, ale kuchař zcela evidentně zůstal. Restauračka
se dnes jmenuje Biograf, ale tu skvělou polívku tam mají dodnes. Dnes jsem si ji dala
s chlebem namísto hlavního jídla. Naprosto výborna :-)


Taková nálož prospektů od zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra mi přišla na rajón. Dvě plné krabice jen tohoto. Myslela jsem, že mě jebne :-D


Synovec mi posílal z legrace svoje svaly přes messenger. Tak jsem mu poslala ty svoje :D


Žádné komentáře:

Okomentovat

Instagram