radosti | životní momenty | řádění v kuchyni | rozmazlování svého já
Dnes byl krásný den. Po práci jsem se chtěla jít s Alitkou proběhnout, ale nakonec jsme se společně jen procházely, protože bylo tak dokonalé počasí a výhled na hory se západem slunce, že to nešlo "promarnit" během. Musela jsem si to doslova užít jinak ☺️ Ze sluníčka jsem čerpala energii a ani domů se mi nechtělo. Dokonalý balzám na moji duši.
Dnes jsem taky v trafice objevila nové číslo časopisu JógaDNES. Ještě jsem neměla možnost si vydání prolistovat, ale to přijde. Obálka je úžasná ☺️🌈
A můj oblíbený potůček v Břidličné na pochůzce. ☺️ Zarostl. Hodně moc. Ale ve finále má svoje kouzlo pořád.
Dnes ráno jsem si dala malý trénink. Chtěla jsem vyběhnou ven, ale pršelo. Což mne mrzelo. Chodím poslední dny ráda vyběhnout nad naše město na kopec. I pitomých deset minut běhu mne nabije energií a jsem jak znovuzrozená. Jo, čtete správně. Chodím se proběhnout 😊 Až tedy na dnešek. Vytáhla jsem tedy kettlebell a dala si desetiminutovku na ruce a zadeček s prvky kardia.
Včera jsem si v Opavě koupila kořeněný sýr jadel, dnes jsem na něj po cvičení dostala chuť. Rajčátka jsem posypala salátovým kořením.
No a po nějaké té hodince jednu z nejlepších zmrzlin, kterou znám. Meruňkovou zmrzku od Carte D'Or s čokoládou a kousky dortu. Fakt výborné. Mám spoustu dalších zmrzlin oblíbených a meruňková rozhodně nepatří mezi ty, které bych si koupila. Ale tahle kombinace je zkrátka *killing* ☺️
Než jsem upekla pro rodinku tuhle tvarohovo-kakaovou buchtu, udělala jsem si k obědu salát. Klasika se slaninou a vařenými tortellinami plněné špenátem.
Něco Vám povím. Když byla celá ČR v karanténě, doslova se mi vaření znechutilo. Děti byly doma, moje šichty v práci se prodloužily, zbývalo málo času a já musela chtě nechtě po dlouhém pracovním dnu přiběhnout k plotně a uvařit dětem něco k večeři a zároveň tak na další den, aby měly oběd. Postupně docházely nápady, prohlubovala se nechuť a vaření jsem začala doslova nesnášet.
Díky Bohu, že už se otevřely školky a alespoň dvakrát do týdne může syn chodit do školy. S tím, že už došlo k rozvolnění, se i lidé vrátili do práce a já nemusela dělat nic navíc dlouhé a dlouhé hodiny poté, co jsem odjezdila svůj rajon. A uběhla nějaká doba a chuť k pečení a vaření se mi dokonce vrátila :)
Dnes ráno jsem si za pořádného deště, který tloukl do oken, přichystala snídani, kterou jsem neměla už věky. Francouzské tousty. Taková dobrota. Vajíčko jsem smíchala s mlékem a se skořicí a osmažila na kokosovém oleji. Pak jsem na to nakrájela banán, zasypala znovu skořicí a zalila lžící medu. Naprosto vynikající :-)
Od maminky jsem dostala košík jahod, což přišlo jak na zavolanou, protože jsem měla obří chuť na kynuté s jahodami. Takže bylo naprosto jasné, že není o čem přemýšlet a mám je udělat. Moje knedlíky nemají perfektní tvar, ale je to to nejlepší kynuté těsto, jaké jsem kdy mohla najít. Často je jím s mákem, ale tentokrát byla neutuchající chuť na sladkou strouhanku a přeliv bublajícího másla :)
Kdysi mi tyhle buchty přišly hrozně pracné a obtížné, ale dnes se k nim v podstatě strašně ráda a často vracím, protože ta chuť je bezkonkurenční a ani si nemyslím, že by byly nějak obtížné. Naopak. U nás doma pečeme s povidly pro mne a s tvarohem pro kluky :)
Miluji tenhle salát, ale už jsem to asi říkala několikrát :) Zde jsem upekla sladkou bramboru v tymiánu, salát je z červeného zelí, ledového salátu, mrkve, rajčat, salátové okurky a kukuřice. Na zálivku používám 50 g majonézy, lžíci octa a lžíci medu. Nejlepší zálivka na saláty :)
A opětovně salát se šťouchanými brambory na másle a pečená štika :) Výborná!!!
K narozeninám jsem dostala od maminky Jirky tenhle dort :)
Ohromná dobrota. Nevěděla jsem co vařit, tak jsem uvařila parboiled rýži, osmahla cibulku, na tom kousky vepřového masa, bokem jsem si zvlášť na sucho na pánvi osmažila slaninu. K masu jsem pak přidala kostky mraženého špenátu a počkala, dokud se nerozpustí. Pak jsem vsypala slaninu a rýži a smíchala. Úchvatné :) Jednoduché a rychlé. Skvělé, když nechcete moc zaměstnávat mozek tím, co vlastně uvařit.
Taky milujete kuře na paprice? Já se nechala inspirovat časopisem Food a způsob, jakým jsem tuhle baštu připravovala, se vymyká jakémukoliv kuřeti na paprice, které jsem doposud jedla. Vyzkoušejte. Top výsledek zaručen :-)
Budete potřebovat:
500 g kuřecích prsou
3 lžíce oleje
1 cibule
2 vrchovaté lžíce sladké papriky
400 ml kuřecího vývaru
2 lžíce másla
2 lžíce hladké mouky
200 ml smetany ke šlehání
kolínka, sůl
Jak na to?
Kuře naporcujte na stripsy a ze všech stran osolte. V hrnci rozehřejte olej a kuře v něm ze všech stran orestujte dozlatova. Pak dejte stripsy na talíř a do oleje vsypte cibuli. Restujeme, dokud nezačne zlátnout. Přisypeme papriku a po minutě zalijeme vývarem, vrátíme do hrnce kuře, přiklopíme a na mírném plameni 30 minut vaříme.
Ke konci dané doby připravíme jíšku. Na pánvi rozehřejeme máslo a zasypeme moukou. Na mírném plameni mícháme, dokud nezačne jíška zlátnout. Pak odstavíme a necháme zchladit.
Měkké kuře vyjmeme z hrnce a omáčku rozmixujeme dohladka. K omáčce vmícháme metlou jíšku, chvíli povařte. Pak vmíchejte smetanu, vraťte do něj kuře a ještě 5 minut povařte.
Ke kuřeti podáváme kolínka (nebo houskový knedlík).
Přítelovy děti nemají rády karbanátky a pro mne to je přímo naprosto typické rodinné jídlo na víkend. Dodnes jsem byla zvyklá dělat karbanátky obalované ve strouhance, ale už je budu dělat jen takto. Brambory na másle jsou v kombinaci naprosto báječné!
Budete potřebovat:
600 g mletého masa
1 vejce
1 nadrobno nakrájenou cibuli
3 stroužky česneku
2 lžíce kečupu
2 lžíce plnotučné hořčice
1/2 lžíce majoránky
1 lžička koření na mleté maso
strouhanku na zahuštění
sůl, olej
brambory
máslo
čerstvá petrželka
Jak na to?
V míse (kromě soli a oleje) vše smíchejte. Podle chuti dosolte a vytvarujte bochánky.
Karbanátky smažte ve vyšší vrstvě oleje. Hotové nechejte okapat.
Mezitím oloupané brambory vhoďte do osolené vody a uvařte doměkka.
Poté nechte okapat a na másle v pánvi ze všech stran chvíli opékejte.
Zasypte čerstvou petrželkou. Podávejte s okurkovým salátem.
Tak jsem si po měsíci udělala čas, natáhla jsem si snídani do postele, udělala si čaj, připravila si polštáře, aby se mi tu dobře sedělo, přikryla peřinou, donesla jsem si k práci fotoaparát, hafíka, telefon, abych v případě nouze nemusela vůbec vstávat, všechno perfektně nachystala a pustila se do psaní.... A on nefunguje internet. To by tě šlak trefil :-D To jsou takové momenty v životě, nad kterými ti zůstane rozum stát a říkáš si, že to snad ani není možný. Taková příprava a poslední článek nefunguje 😅 Tak jsem si dnešní povídání jakože předepsala dopředu a za zvuků deště mlátícího do oken vám po měsíční pauze píši tyhle řádky :-)
Víte, já tak miluju blogování, miluji, když si k tomu sednu, když začnu editovat nasbírané fotky, když to začnu tvořit a také tak trochu pro sebe a pro své vlastní potěšení si to tady ty svoje zápisky archivuji. Moc ráda se k nim vracím. Fotky, to jsou prostě okamžiky, a když jsem včera na telefonu koukala do archivu svých šest let starých fotek, bylo mi naprosto zvláštně z toho, jak "jiná" jsem byla. Mám z té doby spoustu fotek rodiny, obzvláště Elišky, ale taky hodně fotek různých fitness produktů, zboží a zápisků z tohoto odvětví. Kdo byla ta holka tehdy? Nikdy bych nevěřila, že to řeknu, ale jsem ráda, že ten "koníček", který jsem tak bezmezně "milovala" a na kterým jsem se stala také naprosto závislá, fyzicky i psychicky, mi dnes vůbec nic neříká...
Spoustu jsem se naučila a do značné míry ty znalosti ovlivňují moje myšlení i dnes. Ale ne tak, jako kdysi. Ale tím zdravým směrem. Tím, který nikomu neubližuje. Ani mně samotné. Jsou to myšlenky typu: předat dětem to nejlepší. Jsem vděčná za to, že se naučily jíst ovoce a zeleninu. Když dáte malé Elišce na výběr mezi čokoládou nebo ovocem, ona prostě jde a doslova škemrá o balení borůvek. Začátkem týdne si dala do vozíčku balení rajčátek. K jídlu si poručila PŘIDAT SALÁTEK. To mi dělá ohromnou radost. Protože když jsem si tyhle zvyky zafixovala já, je to pro mé děti naprosto automatické a jde jim to samo. Nemusí se nechat pobízet nebo přemlouvat. Viděly to u mámy. Těší mne, že ví, že sladkosti jsou v pořádku. Že je v pořádku zahnat chuť něčím mooooc dobrým :) Ale ví, že je určitý limit na den. Když dostanou sladkost, jsou schopni si půlku z toho nechat na později. Zabalí to, dají do šuplíčku a řeknou: nechám si to na ráno na další den po snídani. Jsou prostě skvělí. V tomto mi všechno to bláznovství ohledně zdravého stravování asi "pomohlo". Uvědomit si, že i přesto všechno je nutné nezapomínat, že zdraví je jen jedno. Já jsem strašně vděčná a poslední měsíce nad tím přemýšlím čím dál víc, že mi je skoro už 40 let a můj zdravotní stav by mi mohli mnozí závidět. Neberu žádné léky, nic mne nebolí, nemám s ničím potíže, jsem pohyblivá, nenavštěvuji žádné lékaře s tím nebo oním, nebolí mě klouby, záda,... Není mi nic. A vděčím tomu právě tomu fitness světu, kterému jsem propadla před lety a díky kterému jsem ve finále našla to nejpodstatnější - vědomosti, jak mé tělo funguje, co není třeba dělat, co mohu, jak si preventivně mohu nějakým cvičením pomoci, nebo jak si od bolestivých svalů ulevit, nebo něco napravit. Mé tělo už ani nemusím umět poslouchat, protože mé tělo, to jsem já. Mějte se skvěle. Vaše Nikki. Teda Kikki :D
K.
1. června 2020 - zasadila jsem chia semínka a takhle krásně mi rostou :-)
27. května 2020 - bez kšiltovky ani ránu. Tady mám novou ☺️
30. května 2020 - báječný výlet s dětmi ve Faunaparku Horní Lipová
23. května 2020 - nejlepší čočka na kyselo, jakou jsem kdy dělala. Velkým pomocníkem mi byla Florentýna 💕
21. května 2020 | Alita byla po očkování a taťka samozřejmě na svoji unavenou holčičku dohlížel. Takhle jsem ty dva našla a hned to cvakla.
19. května 2020 | Fotka na tablo předškoláků - je zvláštní, že se někde ve školkách na focení domluvili, ale u nás to nešlo. Museli jsme sami.
16. května 2020 | Alita pod ochrannými křídly :)
13. května 2020 | Letos první, i když obchodu. Who cares?!
Fakt naprosto luxusní čipsy!!! Syn mi snědl většinu balíčku :( Grrrr....
Nové číslo. To prostě nemůžu v trafice nechat :-)
Dostala jsem od syna úkol si to přečíst.
6. května 2020 | Tohle prostě ve fabrice nezažijete. Pejsek tulák byl se mnou asi dvacet minut. Z počátku machroval s klackem a pak u každých schránek čekal a pak šel se mnou :)
4. května 2020 | Nálož dezinfekce a roušek od pošty. Během dvou dnů.
29. dubna 2020 | Nejmilejší zákazník dne :)
24. dubna 2020 | Moje džínová láska.
Hřešit se má snadno, bez výčitek a rádo :)
Mému muži k svátku. je čokoládová a ani po měsíci ji neotevřel :D
Takový obal mají klasické Milka čokolády v Maďarsku.
