Tak nakonec našel kovid i mě.... na tři týdny KO. Už to nikdy nechci znovu zažít. Léky nezabíraly, příšerné bolesti hlavy, závratě, dva týdny vkuse horečky, o tom, že člověk nic necítí a nepozná, co jí, ani nemluvím. A ne. Není to jako chřipka. Při chřipce je vám po dvou třech dnech určitě lépe. Tady to nebralo konce...
Máme měsíc do Vánoc. Všechny dárky jsou téměř koupené (dokonce i ty pro sebe :D) a malá výzdoba připravena. Těšila jsem se na tento den. Miluji, když můžu něco zkrášlovat a měnit, aby se mi pohled na určitá místa v bytě nikdy neomrzel. Stačí malá změna a pokoj vypadá najednou jinak :) Některé ozdoby mám už z loňska, ale přikoupila jsem letos i pár nových. Do toho se nechala inspirovat Pinterestem, kde se mi moc líbil nápad skleněné vázy naplněnou baňkami a vánočními dekoracemi.
A už dávno jsem si přála lucerničku na svíčku 🤍
Pret Á Porter, Chanson d´Eau, Jõvan, ex'cla•ma'tion nebo Spice Girls sprej s vůní vanilky od Impulsu. Tyhle vůně provázely mé dospívání. Některé z nich jsou již navždy fuč, jiným jsem s radostí věrná do teď :))) Ale po vůni od Jõvanu se mi fakt stýská. To bylo něco úžasného. Stejně tak Velvet Hours od Kate Moss. Krásné balení ve tvaru diamantu jsem kdysi dostala k narozeninám od bývalého manžela. Moc jsem si ji tehdy přála. A byla naprosto dokonalá :))
Už nic není tak, jako tomu bylo před deseti lety :D Přibyly vrásky, po ránu vypadám spíš blbě než že by se to dalo :D Ale jsem vděčná. Strašně moc. Vděčná za to, jaký mám život. Že mám práci. Zdravé děti. Že mé tělo se drží a dře a je zdravé. Že všechno to uvnitř pod kůží funguje. Že nic nebolí. Že mohu mít sílu na své děti, na svého přítele a na všechno to kolem, na práci, na koníčky, na úsměv... Před deseti lety jsem měla v hlavě úplně jiné hodnoty. A vím, že dost možná za deset let se zase posunou jinam.
