Naše výročí. Tři roky spolu.


Dnes není jen tak ledajaké sobotní ráno. Před třemi lety jsme totiž já a on měli mezi sebou jasno =) Nepostavili jsme dům, nepodnikli žádnou luxusní dovolenou a auto jsme si pořídili za "pár korun", někdy mu vyhrožuji, že ho odvezu do šrotu, ale to se, doufám, ještě dlouho nestane, protože i to auto je náš mazel  =) 
Máme skvělé děti, i když je musíme občas půjčit. Dokonale se doplňujeme, věříme si (i když já se to ještě někdy učím), já jsem občas jako vichr a on ta zeď, která následky toho vichru dokáže zmírnit, nemám trpělivost, on by ji mohl rozdávat. Ale funguje to i naopak, jsem tu tehdy, když si on neví rady, když je smutný, když potřebuje pomoc. Nevím, čeho si na mně nejvíc váží on, ale já si u něj nejvíce cením toho, co mnoha lidem chybí - schopnost vnímat, přiznat vlastní chybu, být uvědomělý, svědomitý, a k tomu všemu je s ním společný život plný smíchu a srandy. =)
Tak takhle ho vidím po třech letech. Dokonce ví, že moje nejoblíbenější snídaně je slanina a volské oko, a že ty (moje) nejoblíbenější koblihy mají v Kauflandu =D



 

Komentáře

Okomentovat