Kdyby jen tehdy člověk mohl vědět, jak ti v tom zabránit... Možná by všechno bylo jinak a ty bys takhle koukal na Elišku, jak fouká do plamínků svíček svého narozeninového dortu. Možná by se nezměnilo vůbec nic na tvém rozhodnutí. Možná... Já jen vím, že teď zapaluji svíčku pro tebe. Ale není narozeninová... Trhá mi to srdce a celou hruď.
Chybíš tu šíleně a nedá se říct, že by se na tom za ty roky cokoli změnilo. Tak snad řádně odpočíváš. Když sis to tak přál... 






3 komentářů
To je mi velmi líto, vypadá to na velmi smutnou vzpomínku :(
OdpovědětVymazatVelmi smutná vzpomínka.
OdpovědětVymazatAch jo, to mě moc mrzí. Mému přítelovi teď nedávno umřel tatínek. Hektické období. Tohle jsou hrozné chvíle, kdy člověk naprosto nic nezmůže :(
OdpovědětVymazathttp://www.jancahala.cz/
Děkuji za komentář :-)