Jsem jednou z těch, co nemohou mít předtištěný diář/bujo. Tvořím si roky sama vlastní obsah svým vlastním způsobem. Díky zkušenostem jsem zjistila, že i během roku se mé nároky mění a klidně několikrát můj blok mění layout, podobu, styl zapisování apod. =) Takže mám ráda svoje, i když jsem bez kapky inspirace a nemám absolutně žádné vlohy. Vesměs všechno, opravdu téměř všechno, je inspirováno ostatními! Pokaždé, když hledám nové nápady, tak si je přizpůsobím sama sobě. Moc toho nepoužívám, pár fixů a trojhranné Maped pastelky. Jen velmi ojediněle a raritně samolepky. Sdílím těchto pár obrázků pro ty, co to taky jen baví a moc toho ke štěstí nepotřebují =) Tento zápisník mám připravený na rok 2022 =) Hodně si u toho odpočinu a mám posléze takový zvláštní hezčí pocit =)
Přišla jsem se s vámi podělit jen s párem střípků z našich Vánoc a celého vánočního období. My jsme si udělali Štědrý den se vším všudy už o týden dřív. Mnoho lidí se mne ptá, jak to zvládám... Na ten skutečný Štědrý den jsme doma bez dětí, jelikož moje dvě děti jsou u tatínků a Jirkovy děti zase u maminky. Takže nám každoročně nezbývá nic jiného, než udělat Vánoce s předstihem. Mnoho lidí si to nedokáže představit. Musím přiznat, že ani já jsem nebyla schopna to po psychické stránce zkousnout ten první rok, být na Štědrý den bez dětí a celý ten kouzelný den posunout o pár dní dřív. Jenže když nemá člověk na výběr, musí prostě nalézt mezi tím vším kompromis. Navíc, tohle všechno se beztak točí kolem dětí a ruku na srdce, ony jsou s tím vším a s celou tou situací smíření daleko víc než my dospělí.
Takže ano. Vánoce o týden dřív. Nechybělo zdobení stromečku, štědrovečerní večeře, u stolu nás bylo šest plus hafan =) Dokonalost! Bramborový salát, kaše, řízky a losos. Penízky pod talířem, čekání na Ježíška, zvoneček, prskavky na stromečku, hořící baňka, koledy, dárky pod stromečkem, lítající papír vzduchem, za čtvrt hodiny po parádě =D Však to znáte!
24. prosince jsme šli s Jirkou na procházku po městě. Bylo dokonalé počasí. Kolem nuly, bezvětří, sníh a kolemjdoucí se usmívali, protože ve vzduchu byla prostě TA atmosféra =) Už se stmívalo, tak všechna ta světýlka dokonale zářila. Ani jsem netušila, jak krásné město máme. Obzvláště uličky mezi domečky, kam člověk nechodí, pokud tam přímo nebydlí.
Moje šatičky na Vánoce. Punčošky vypadají jak kozačky, že? =D Hned první večer jsem je omylem roztrhla... brutálně!!! Neumím s takovýma věcma zacházet. Měla jsem je na sobě asi 4 hodiny a letěly do koše =D
Našim maminkám jsem - kromě jiného - vytvořila leporelo z fotek. Leporela jsem koupila na internetu ZDE a fotky narychlo vyvolala v DM automatu. Parádní dárek. Vybrala jsem fotky za poslední rok. Hlavně vnoučata a naše maličkosti. Každá z maminek dostala leporelo na míru. Tedy každá jiné =)
26. prosince už jsme se krapet nudily, tak jsem vytáhla malou do kina na pohádku Zpívej 2. Jsem zas jako na konci brečela dojetím. Fakt pecka tenhle díl. Moc se jim povedl! Celej ten soundtrack k filmu je pecka. A finále opravdu dojemné. Kdo už viděl, musí se mnou souhlasit =))
Tento rozkošný hrneček jsem dostala taky k Vánocům! Líbil se mi na první pohled, tak jsem musela zařídit jeho nákup, aby neměl Ježíšek takovou honičku! Pomáhat se musí =D
Zde je několik fotek z pochůzky v malé obci Břidličná, kde roznáším poštu. Ten den to byla naprosto dokonalá nádhera. Jako v pohádce =)
Děti jsme už nechtěli, tak jsme domů před dvěma lety přitáhli tohle štěně... ale jako nevím, nevím... =D
I když byla naprostá tma, takhle svítil kopec od sněhu, do kterého se trošku opíral měsíc =)
Vyfoceno v den zimního slunovratu =)
Trenérky fotily holky na gymnastice =) Tohle je moje krev!
Asi nejnižší teplota za poslední týdny. Ano, i v tomto doručujeme. Člověk se musí pořádně oblíknout, aby vydržel v takové teplotě čtyři hodiny lítat po venku. Někdy i déle.
Za mentorství v práci =) Aneb za krev, pot a slzy. Zaučování nováčků je strašně vyčerpávající. Ne všichni to zvládnou. Někteří odejdou už během zaučování, protože zjistí, že na to nemají fyzicky, někdo nezvládne nátlak na to, že ráno musí při přípravě pošty opravdu spěchat, že musí spěchat na pochůzce a že na něj čeká po pochůzce ještě další práce - účtování, asi nejhorší část z celého dne. To se učí hodně dlouho - myslím tím i měsíce.
Nafukovacího sněhuláka jsem ještě neviděla, tak jsem si ho musela vyblejsknout =D
***
V bodech:
- Nechala jsem vyrobit fotky. Původně jsem chtěla mít v ruce to nejlepší z roku loňského, nakonec jsem prošla všechny fotky za poslední tři roky, udělala v nich pořádek a ty nejlepší nechala vyvolat. Bylo jich 293 =D
- Zamilovala jsem se do písniček skupiny Sophie & The Giants!!!
- Viděla jsem dokument stanice ABC "Escape from a House of Horror". Pokud umíte anglicky, vyhledejte si to. Děti byly roky zavřené doma ve špíně, bez možnosti chodit ven, vzdělávat se. Koupaly se údajně jednou za rok, jedly led s kečupem, dospělé dívky mluvily jak děti a taky tak vypadaly, jelikož nikdo z nich neprospíval. Strašný! Obrat nastal v den, kdy se jednoho dne jedna z nich rozhodla v noci utéct oknem a přivolat pomoc svým řetězem spoutaným mladším sestřičkám k posteli (protože měly hlad a "ukradly" ze stolu jídlo.)
- V práci jsem malými dárečky k Vánocům obdarovala 21 lidí =)
- Našla jsem putovní kamínek... asi moc nekoukám, je jich všude prý plno =)
Viděla jsem:
Bejvalek se nezbavíš
Jak vycvičit draka II
96 Hodin - Odplata
Chlapec, kterému říkají Vánoce
Copak je to za vojáka
Lajna 2. série
Lajna 3. série
Hamouni
Zpívej II
Přečetla jsem:
Dědina
Určitě jste měli nádherné Vánoce, doufám, že sis odpočinula a také načerpala potřebnou energii. :)
OdpovědětVymazatPřeji ti vše nejkrásnější do nového roku! :)