Na rozdíl od minulého roku jsem si letos přípravy na Vánoce skutečně užila. Měla jsem na všechno čas, klid, žádná honička... loni jsem rozvážela balíky a dala jsem si za cíl, už nikdy nic takového zažít nechci. Loni jsem Vánoce úplně vypustila, protože jsem je celé věnovala poště. Svůj cíl jsem si splnila, letos bylo všechno jinak. Hlavně jsem za to byla ráda kvůli Elišce, která Vánoce prožívá úplně stejně jako já :) No a Martin, ačkoli je to už velkej kluk, nezapře moji povahu také :) Vše dobré v roce 2024 přeji vám všem, kdo čtete tyto řádky!
V listopadu bývá každoročně nádherné, proměnlivé a malebné počasí. Barvy tohoto měsíce nejsou jen ve popadaných lístech, ale v samotném počasí, když zvednete hlavu tam nahoru. Nemohla jsem se opětovně nabažit a častěji než kdy jindy jsem fotila proměnlivost podzimu. Koukněte sami! :)
Normálně dělají pro kšiltovky do kuchyně :D Co všechno nezjistíš v tom životě :D
Moje báječná malá kuchařinka :)
Na tanečním vystoupení Halloweenské hrátky ve wellness - samozřejmě se tancovalo na Wednesday a na Thriller od Michaela Jacksona... ♡
Zajeli jsme si na oběd na místo, kde jsme měli svatbu. Opět jsme si dali zvěřinu a opět pršelo :D
Kdybych věděla, že ho vůbec nebudu mít doma, tak mu nikdy neřeknu, ať se ujme trenérství prcků ... no, bohužel :D Na druhou stranu to potřeboval jak sůl. Někde se vybít, uplatnit, realizovat se...
Chystačka na přespávačku Halloweenské noční hrátky... přišly jsme do střediska a všude tma a strašidelné zvuky a světýlka :D Nakonec ale dobrý, trvalé následky nemá :D
Playlist:
Bloodstream | Lowes
I Got Love | Miyagi
Viděla jsem:
kino
Vocasy na tripu ✩✩✩✩
seriál
Lupin - 1. kapitola (epizoda) (S01E01) ✩✩✩
Lupin - 2. kapitola (epizoda) (S01E02) ✩✩✩✩
Vidím vás - Vítejte, přátelé (epizoda) (S01E01) ✩✩
dokumenty
Život na naší planetě - 1. kapitola: Pravidla života (2023) (epizoda) (E01) ✩✩✩
Beckham - Davidova motivace (2023) (epizoda) (E04) ✩✩✩✩✩
Beckham - Zlaté míče (2023) (epizoda) (E03) ✩✩✩
Beckham - Červená karta (2023) (epizoda) (E02) ✩✩✩✩
Beckham - Výkop (2023) (epizoda) (E01) ✩✩✩
Depp vs. Heardová - Pravda na lavici obžalovaných (2023) (epizoda) (E01) ✩✩✩
Co se tento měsíc stalo?
Nastoupila jsem do nového zaměstnání. Méně peněz, ale více času - pro sebe, pro děti, pro mé koníčky, pro mé studium, které mě má navést na cestu, kterou bych se chtěla posléze vydat a zůstat na ní už napořád. Uvidíme. Nespěchám, užívám si tu cestu... nemám co ztratit :) No a jsem teď jako pomocná síla ve školní jídelně. Práce náročná, ale jsem pod střechou a konečně se můžu jít kdykoli najíst, napít a když se mi ten močák naplní, tak i vyčůrat :) A ty malé děti ve škole ♡
Poslední srpnový den. Naposledy. S mojí holkou.
Vláčkem s dětmi do Opavy. Samozřejmě, že zrovna ten den lilo jak blázen a všechny ostatní dny v měsíci ani ťuk :D
Od kolegů na rozloučenou. Ani o dva měsíce později to nemám spočítaný :D
💜
Viděla jsem:
Vražda na jachtě ✩✩✩
Jennifer Lopez: Poločas ✩✩✩✩✩
Cool Girl! ✩✩
Playlist:
Staring At the Sun | Chrom
Start of Something New | Chrom
Start of Something New | Chrom
Sober Up | Lizette Lizette
Game of Love | Lowes
You Bring Me Joy | Amelia Lily
Daniel (39 let) je dánský trenér žijící v Německu. Trénuje od chvíle, kdy dostal od svého strýce pár činek a to byl moment, kdy si posilování zamiloval. Dnes je nejen vystudovaným osobním trenérem a koučem, ale pravidelně přidává svá tréninková videa také na YT kanál. Nelze opomenout ani jeho virtuální HomeGym na jeho stránkách, kde přidává nejen tréninky, recepty a výzvy, ale funguje také jako osobní trenér.
S Danielem cvičím strašně ráda, jelikož jsou jeho tréninky jiné, variabilní, hodně používá můj oblíbený kettlebell, nejsou příliš dlouhé, člověk si může vybrat z mnoha půlhodinových videí, také musím vyzdvihnout jednu věc a to, že člověk se po trénincích necítí úplně KO a naprosto vyčerpaně, ale má pocit z velmi dobře odvedené práce a přitom ne za cenu "totálního rozbití". Oblíbila jsem si jej za velmi krátkou dobu také proto, že i když jsem o něm měla zpočátku opravdu strašné mínění (zacvičila jsem si s ním jen proto, že byl v názvu tréninku kettlebell :D ), hned po něm jsem na něj změnila názor. Není to žádný nafoukaný osel, který by si prohlížel své svaly, ale usmívá se, nekecá a jak to jen jde, tak povzbuzuje. Zkrátka skromný kluk, co rád dělá svoji práci :)
Snad se vám bude líbit stejně, jako mne. Zkuste! :)
Když jsi po 10 týdnech v práci a říkáš si, zda jsi neudělal chybu, že jsi dal výpověď a hned první den
se přesvědčíš, že ne.... Že už to nikdy nebude dobrý, že to ten stát prostě dodrbal a už se mu to
nepodaří spravit. Někdo jiný možná, ale stát včetně ubohého vedení už ne...
se přesvědčíš, že ne.... Že už to nikdy nebude dobrý, že to ten stát prostě dodrbal a už se mu to
nepodaří spravit. Někdo jiný možná, ale stát včetně ubohého vedení už ne...
A jestli se těším na nové místo? Těžko říct. Přijde mi, že vlastně nemám jinou možnost, jelikož se
nechci už účastnit tady té komedie. Dříve jsem byla pyšná, pro koho pracuji, dnes se to zdráhám
vyslovit, když se mě někdo zeptá. Strašně moc se mi odcházet nechce. Konkrétně u nás na depu je
neskutečná parta lidí, které když nebudu vídat, asi mě to roztrhá na kusy. Ale kdybych zůstala,
roztrhá mě na kusy ta práce a především to, co se kolem toho děje. Co se tam řeší, co se neřeší,
kolik věcí je špatně, kolik nervů to stojí, kolikrát se člověk nevyspal, kolikrát plakal, kolikrát se
staly takové věci, které mne dočista rozsekaly srdce a duši... pro firmu nejsme lidi, ale jen čísla.
A tohle konkrétně bolí nejvíc. Nemůžeš pracovat pro někoho, kdo si tě neváží a je slepý a řídí
provoz ze židle v zasedačce podle pojebaných tabulek... a realita se v tom neodráží!
nechci už účastnit tady té komedie. Dříve jsem byla pyšná, pro koho pracuji, dnes se to zdráhám
vyslovit, když se mě někdo zeptá. Strašně moc se mi odcházet nechce. Konkrétně u nás na depu je
neskutečná parta lidí, které když nebudu vídat, asi mě to roztrhá na kusy. Ale kdybych zůstala,
roztrhá mě na kusy ta práce a především to, co se kolem toho děje. Co se tam řeší, co se neřeší,
kolik věcí je špatně, kolik nervů to stojí, kolikrát se člověk nevyspal, kolikrát plakal, kolikrát se
staly takové věci, které mne dočista rozsekaly srdce a duši... pro firmu nejsme lidi, ale jen čísla.
A tohle konkrétně bolí nejvíc. Nemůžeš pracovat pro někoho, kdo si tě neváží a je slepý a řídí
provoz ze židle v zasedačce podle pojebaných tabulek... a realita se v tom neodráží!
Ach. Tak třeba bude jednou líp a někdy v buducnu se naše cesty opět protnou. Prozatím se však
loučím a třeba jednou budu ráda a nebudu v nejmenším litovat a prozřu. Třeba mi jednou dojde
něco, co mi teď uniká. Třeba takové maličkosti jako je dát si v klidu jídlo, jít na toaletu, nečekat
někde v dešti, v mrazu, apod. Teď ještě nevím, jak moc dobře jsem udělala... Ale ostatní tvrdí,
že nemám brát zpátečku. Že se nemám rozmýšlet a jít. Protože ten, kdo odešel, nikdy nelitoval.
Tak uvidíme :-)
loučím a třeba jednou budu ráda a nebudu v nejmenším litovat a prozřu. Třeba mi jednou dojde
něco, co mi teď uniká. Třeba takové maličkosti jako je dát si v klidu jídlo, jít na toaletu, nečekat
někde v dešti, v mrazu, apod. Teď ještě nevím, jak moc dobře jsem udělala... Ale ostatní tvrdí,
že nemám brát zpátečku. Že se nemám rozmýšlet a jít. Protože ten, kdo odešel, nikdy nelitoval.
Tak uvidíme :-)
Je to zvláštní, ale největší pokrok udělal kotník v rámci cvičení... ale ne na rehabkách, ale doma. Samozřejmě, že mi rehabilitace také pomohly, hned v začátcích to bylo účinné, pokrok byl znát, ale tak zhruba po první půlce prvního kola už to bylo dost o ničem.... Proto jsem taky ani po prvním kole rehabilitací nebyla schopna sejít ani schody, udělat jeden krok na špičkách, nebo udělat dřep. Díky tomu vlastně padlo rozhodnutí pokračovat. Ale kdybych měla pokračovat stejným tempem, jakým postupovali na rehabkách, nikam bych se nedostala. No... škoda mluvit.
Chtěla jsem vzít Elišku původně jen na pískové a dřevěné sochy, které jsou každoročně k vidění na kopcích sjezdovky, nakonec jsem zvolila něco daleko víc vzrušujícího atím byla jízda na buginách lesní cestou. Nevím, co je na tom pravdy, má jít o jedinou kartingovou trať lesem v České republice, každopádně to byla obrovská zábava i když místy riskantní, jelikož se trasy na třech místech křížily s tratí pro bajkery. Obešlo se to ale naprosto bez incidentu, trať je perfektně značena a na každých pár metrech je nějaká cedule, která radí, co dělat, co nedělat, kam koukat, na co si dát pozor apod. Bylo to úžasné a odnesly jsme si s Eliškou skvělý zážitek. Pro mne osobně bylo asi nejnáročnější vyjet nahoru lanovkou, měla jsem strašnej strach :D Ale to jsem, samozřejmě, nesměla dát najevo. Prdelka moje si to ohromně užívala, zkusily jsme si nejdříve jednu jízdu (cca 2 km) a pak jsme si šly koupit další tři. Naprosto chápu, že je to návyková zábava, i když krapet finančně náročná.
Na jednu buginu se hradí záloha 500 Kč.
Jedna jízda 250 Kč nebo při koupi tří jízd cena 550 Kč.
My jsme si vzali buginu pro dva, já řídila a brzdila, Eliška se držela svých řídítek a vezla se :) Za mne osobně není vhodné samostatně pro mladší 15 let vzhledem k nástrahám v podobě prudkých kopců, zrychlení, nevyrovnaného brždění a křížení tratí. Ale co jsem se koukala, vypadalo to, že trať není nijak věkově omezena.
Pokud můžete a máte to blízko, zajeďte si.
Já bych na trať chtěla vzít i muže a syna :)
Kristina
Po skončení jsme jeli pro kluky na fotbal (jak jinak). Za kopcem už to burácelo a já na ně kříčela, ať se okamžitě seberou, že jedeme ... prý ještě 5 minut, že to stihnem :D Nestihli jsme :D
Chvíli před bouřkou se Eliška ještě cachtala ve vodě :D Není nad sprchu na fotbalovém hříšti :D
Autorka blogu
Kristina Čechová
2012-2024
Miluji pohodu, klid, ticho, svůj koutek, čas pro sebe, hygge, knihy, psy, jaro a podzim, život v horách. Věčně nestíhám číst, cvičit jógu, shlédnout film, nalakovat si nehty nebo se jít někam provětrat ven a přijít na jiné myšlenky. Jsem ta, co potřebuje hudbu do uší, tanec sama v pokoji, vaření, pečení a následně i jedlíky kolem sebe, co to všechno zkonzumují. Jsem ta, co potřebuje všechno krásné vyfotit, protože kreslit neumí. Jsem ta, co nemá trpělivost a všechno chce mít hned. Naštěstí jsem už dorostla do věku, kdy je mi spousta věcí jedno a tak mě toho už moc v životě netrápí. S hlupáky neargumentuji, drzouny ignoruji, šikovnost, píli a hezkou povahu umím ohodnotit. Jsem schopná neznámé ženě v obchodě pochválit její šaty nebo účes. Dobrých slov není nikdy dost. Dělá mi radost další spousta věcí, ale na prvním místě je vždy moje rodina. Jsou mojí oporou a důvodem, proč dýchám! Jsou mi vším.
Populární za poslední měsíc
-
Inspirovala jsem se starším vydáním časopisu F.O.O.D, kde recept na pomazánku byl. Pomazánka je lehká, přesto sytá. Ideální na čerstvé pečiv...
-
Tohle musím napsat ihned: lepší makovec jsem nikdy v životě nejedla. Přestože jsem měla roky svůj oblíbený, ke kterému jsem se vracela a v...
-
Pamatujete si ještě na cuketový chlebíček , na který jsem vás zhruba dva týdny nazpět lákala? Tak tentokrát jsem improvizovala se stejným...
-
"Maminko, když jsem byl u táty na prázdninách, tak on mi z Mekáče přivezl takové malé řízečky, nugetky, ty byly moc dobré. Uděláš m...
-
Vždy, když mne někdo pochválí, že jsem něco pěkného uháčkovala, řeknu, že na tom není nic složitého a zvládne to každý. A téměř nikdo mi ...
-
Nové legíny. Miluju! Losos s citronovým přelivem a bramborami. Výhled na naše město... Konečně procházka na sluníčku. S Alitkou. Metabolic ...
-
Konec měsíce se táhnul ve znamení Depeche Mode. Já a syn jsme navštívili sobotní koncert a zřejmě jej už nic na světě nepřekoná. Myslela jse...
-
Let´s Kick Some Ass ツ --- Lesley Fightmaster | 20 Min Yoga Flow Vinyasa (for Core Strength) YogaFix30 Day 9 Lesley Fightmaster | 10 Minute...