Archive for února 2023

Soustředění street dance. Hoooodně dlouho do noci :D Tam někde je i Eliška.

***

Jaký byl únor u vás? Já tedy asi ani nepostřehla, že nějaký byl. Většinou je v únoru neskutečná zima a mráz a celý měsíc, ačkoli je nejkratší, se neskutečně táhne. Ale ne letos. Tentokrát pro mne prosvištěl jak rychlík.

únorový měsíc se nesl ve znamení příprav na svatbu. Dávali jsme s mužem dohromady svatební menu, nakoupila jsem spoustu věcí okolo (výzdoba aut, šaty pro nás pro všechny, různé doplňky),
mezi tím vším jsem ale shlédla spoustu filmů, tedy hlavně "marvelovky", protože je mým cílem letos sjet to celé,
proto jsem tento měsíc nepřečetla vůbec žádnou knihu,
dcerka se zúčastnila svého prvního soustředění přes noc, konkrétně v kroužku, do kterého nově chodí (street dance),
koupila jsem troje svatební šaty, protože byly totálně za hubičku, tak ať mám z čeho vybírat, budoucí muž to neví a taky vědět nebude, je to jasný, doufám :D
koupila jsem si poprvé v životě diář od Kreativ. Celý život si dělám vlastní a začala jsem s ním i letos, ale nakonec se mi na fotkách obsah tak strašně líbil, že jsem si jej taky za pár korun pořídila. Je úžasný a ten z kraje roku jsem hned do nového přepsala :)
na mém rajónu v práci bylo celý měsíc tolik sněhu, že mne to skoro zničilo. Psychicky. Jezdit v kalamitách a po horských oblastech není žádný med. Ale když to někomu vyprávím, nikdo to nechápu. Vidím to v těch obličejích. Přesto by to nikdo nechtěl jezdit. Zajímavý :) Ono se ve městě po posolených cestách prostě jezdí dobře :) A taky rychleji. Asi ani nespočítám, kolikrát jsem za tuto zimu zapadla. A ne někam do příkopy. Ale na normální cestě. Průser všech průserů je to, že tím, že nejste v příliš obydlených oblastech, skoro nikdo vám nepomůže, nikdo si vás nevšimne, protože nikde nikdo není. Tak snad už máme zimu za sebou.
objevila jsem Spotify, láska :)
přesadila jsem všechny pokojové kytky a rostliny v bytě, většina to přežila, ale pár z nich to nedalo.. ostatně, asi jsem ani nečekal a něco jinýho :D
a taky piju spoustu čajů, pořád a každý den,
a zase jsem se zamilovala do přerušovaného půstu. Když jsem viděla tohle video, tak mne to zase nabudilo do něj jít, protože si moc dobře pamatuji, jak skvěle jsem se u toho cítila.

Pokračuj ve čtení

Dneska ve mně "všechno zhaslo". Respektive jsem naprosto ztratila iluze o tom, že někteří lidi jsou při smyslech. Než cokoli napíšu, zkuste se sami sebe zeptat, jak byste řešili, pokud by vám přišel balík a jeho obsahem by bylo něco jiného, než to, co jste čekali. Protože si jsem jistá, že tak, jak to vyřešila dnešní dáma, vás nenechá v klidu. Mě tedy nenechalo...

Přijela jsem na adresu a předala paní balíček z ciziny s doplatkem kolem 300 korun. Odjedu, udělám další tři čtyři adresy, na páté jdu pro balíček (opět) z ciziny s doplatkem pro jinou paní. Zjišťuji, že jsem udělala chybu. Že jsem předešlé paní předala balíček, který teď potřebuji a ten její mám stále na autě.

Takže jí hned volám, že mi stala tahle věc a že ji dovezu ten její a odvezu ten, co jí nepatří. Je mi v tu chvíli jasné, že mohlo dojít k rozbalení balíčku, že se rozbalení zásilky bude muset řešit přes vedení apod. Jenže paní mi na druhé straně telefonu říká, že už balíček nemá. Tak se jí ptám, kdo ho má? A ona říká, že ho vyhodila. To jsem byla ještě v klidu, protože jsem si říkala, že prostě vlezu do popelnice nebo někam a nějak se to vyřeší. Tak se ptám, kam ten balíček vyhodila. Jenže pak mi úplně zamrzne úsměv, protože mi řekne, že ho spálila. "Cože jste udělala?" Paní prostě balíček spálila. Bydlí v rodinném domku, tak ho asi jebla kamsi do kotelny, protože jak řekla, byla nasraná, že v tom balíčku bylo něco, co si neobjednala. Že tam byl kus hnusného hadru. Málem mě odvezli. Tak jsem jí řekla, že jedu za ní, že tohle asi nechci řešit po telefonu.

Přijela jsem tam a vlastně mi řekla znovu to samé. Já jsem jí teda předala ten její a řekla jí, že to je teda jako problém, protože ten balíček, který ona spálila během 15 minut od předání, byl vázaný dobírkou v hodnotě 2.000 korun.

Napadá mě spousta možností, jak takovou situaci řešit, když si otevřu balík a je tam něco, co jsem neobjednávala. Což se mi stalo před Vánocemi - prostě jsem to řešila tak, že jsem věc vrátila a přišla mi ta správná. Ale paní to vyřešila takto. Absolutně tomu nerozumím. Absolutně ne.

Je mi jasný, že jsem se do takové situace dostala vlastní chybou. Nepopírám a nepopírala jsem to ani vteřinu. Ale ty následky? Boha jeho...

Samozřejmě jsem hned volala na depo vedoucí, která mi to vůbec "nechtěla věřit", že to snad není možný a volala paní taky. Od ní se dozvěděla to, co mně neřekla. V zásilce byl tím "kusem hnusného hadru" povlečení.

Jdu si dát jahodové knedlíky...

Pokračuj ve čtení

Autorka blogu

Kristina Čechová 2012-2023

Miluji pohodu, klid, ticho, svůj koutek, čas pro sebe, hygge, knihy, psy, jaro a podzim, život v horách. Věčně nestíhám číst, cvičit jógu, shlédnout film, nalakovat si nehty nebo se jít někam provětrat ven a přijít na jiné myšlenky. Jsem ta, co potřebuje hudbu do uší, tanec sama v pokoji, vaření, pečení a následně i jedlíky kolem sebe, co to všechno zkonzumují. Jsem ta, co potřebuje všechno krásné vyfotit, protože kreslit neumí. Jsem ta, co nemá trpělivost a všechno chce mít hned. Naštěstí jsem už dorostla do věku, kdy je mi spousta věcí jedno a tak mě toho už moc v životě netrápí. S hlupáky neargumentuji, drzouny ignoruji, šikovnost, píli a hezkou povahu umím ohodnotit. Jsem schopná neznámé ženě v obchodě pochválit její šaty nebo účes. Dobrých slov není nikdy dost. Dělá mi radost další spousta věcí, ale na prvním místě je vždy moje rodina. Jsou mojí oporou a důvodem, proč dýchám! Jsou mi vším.

Kristina | Personal Blog

Autorka blogu

Kde mě najdete

Populární za poslední měsíc

Pravidelní čtenáři

Archiv blogu