Dnešní recept je jedním z těch, ke kterým se budu hrozně ráda vracet. Jednak pro tu jednoduchost a jednak pro tu rychlost přípravy a dokonalý chuťový požitek. Inspirací mi byl časopis FOOD, jedno ze starších čísel, díky němuž jsem objevila dokonalé jídlo na letní měsíce :-)
Budete potřebovat:
400 g libového vepřového masa
sůl
1 lžička mletého kmínu
špetka kajenského pepře
1 lžička sladké mleté papriky
1 lžíce oleje
100 g cherry rajčátek
Na kuskus
400 ml vývaru
100 g mraženého hrášku
100 g kuskusu
1 mrkev nahrubo nastrouhaná
1 lžíce šťávy z citronu
1 lžíce oleje
libeček
petrželka
Jak na to?
Špejle namočíme na chvíli do vody. Mezitím nakrájíme na cca 3cm kousky masa, osolíme, v misce smícháme s kmínem, pepřem, sladkou mletou paprikou a olejem. Kousky masa napícháme na špejle střídavě s rajčátky tak, aby každá špejle začínala a končila kouskem masa. Na pánvi rozpálíme olej a kebab ze všech stran osmažíme. Kuskus zalijeme horkým vývarem, přidáme hrášek a necháme kuskus nabobtnat. Po asi 5-6 minutách přebytečný vývar slijeme. Ke kuskusu přidáme mrkev, bylinky, citronovou šťávu a olej. Smícháme, dáme na talíř společně s hotovým kebabem.
Tohle je Eliška. Zadělávala jsem si řasenkou odrostlé vlasy a přišla Eliška: "Maminko, já ci taky." Vteřinku jsem zapřemýšlela a půjčila ji tedy svou řasenku, co horšího, než že si obarví pár vlásků. se může stát. Než jsem si vyčistila zuby, přišla takhle... to prostě chceš, když už máš vše udělané a z koupelny míříš rovnou do postele, ještě drhnout tohle :-) Naštěstí řasenka nebyla voděodolná a micerální voda od Dermacolu výýýýrazně pomohla :) Miluju ji. Myslím svoji dceru. Každopádně, nebuďte v šoku. Skutečně existuje řasenka na vlasy, když potřebujete rychle zakrýt šediny nebo odrosty a nemáte čas na barvení celé hlavy ;-)
A taky jsem psala o této knize. Jak jsem zjistila, jsou dva tábory lidí s názorem na tuto knihu. Buďto se jim nelíbila, nic jim nedala, nebo někoho pohladila po duši a přesvědčila, že je nutné se rozmazlovat a prožívat to své hygge všemi možnými způsoby. Víte, když jsem to vzala ze všech stran, zjistila jsem, že tahle kniha nenadchne nikoho, kdo na štěstí není připraven. A pokud už víc štěstí nepotřebujete, jako já, přečtěte si tuhle knihu jen proto, jak ohromný klid ve vás probudí, jak u mne :-)
O tomhle hrníčku jsem již psala na FB. Je prostě potřeba si dělat radost. Nemusí jít zrovna o boty, značkové tričko nebo kabelku, co vám spolkne finance na týden dopředu. Ale nějaká nutnost, kterou si musíte vzít domů, co stojí pár kaček a uděláte si k té věci srdcovou záležitost zcela okamžitě :-)
Pokud chcete zdravější verzi klasického štrůdlu, vyzkoušejte tyto kapsy, které jsou zcela bez klasické mouky a bílého cukru.
Na 5 kousků budete potřebovat:
2 kelímky bílého jogurtu
4 lžíce ovesné mouky (nebo rozmixujte ovesné vločky)
4 lžíce ovesných vloček
2 lžíce medu
1 jablko nakrájené na malé kostičky
vlašské ořechy nebo slunečnice
skořice
Postup:
V misce smíchejte jogurty, ovesnou mouku, ovesné vločky a med. Nechte chvíli odpočinout, aby celá směs trochu zhoustla.
Nyní si na plech dejte pečící papír a lžící navrstvěte 5 placiček. Zasypte střed nakrájenými jablky a ořechy. Nyní na kapsičky dejte další vrstvu jogurtové směsi, aby vznikly na oko krásné bochánky. Opět zasypte jablíčky a ořechy nebo slunečnicemi a posypte skořicí.
Pečte zhruba 20 minut na 175 °C. Podávejte teplé nebo vychlazené :-)
K.
 |
| Před vložením do trouby. |
 |
Po upečení.
|
Velikonočními recepty se to teď všude hemží. I já se nechala pohltit a inspirovat. Každopádně tahle záležitost je skvělá jakékoli jiné ráno, takže směle do toho a nechte si chutnat :-)
Budete potřebovat:
lžíci másla
3 vejce
kozí sýr
mražený hrášek
pažitka
libeček
sůl
Na pánvi nechte rozpustit máslo a vlijte smíchaná vejce. Jemně osolte.
Přidejte mražený hrášek a kousky čerstvého kozího sýru.
Zasypte pažitkou a libečkem, stáhněte plamen na minimum a pod pokličkou
nechte dojít. Servírujte teplé a nikomu nedejte :-)
Kristina
Takže jsme si užívali Velikonoc. Bez vajíček. Mrskaček. Zrovna na Velikonoce jsme zůstaly s dcerkou doma samy a neměl nás kdo vyšlehat. Ten, co chodil pravidelně už v sedm ráno, tu už není. Bez něj to už nebude nikdy ono. Nemohu to vlastně ani slavit, protože ještě stále koukám na dveře a myslím na to, že v ten den táta zvonil. Celý rozzářený se šibalským úsměvem, že mne za chvíli pokropí půl litrem vody. Kéž by to znovu udělal. Snad to jednou opadne. Ten divný pocit. Tak aspoň dcerce košíček se zajíčkem a mini čokoládovými vajíčky :-)
Mám poštovní čepici. První věc, abych aspoň trochu vypadala jako pošťák :D Pracovní věci zatím nemám, ale jsou objednané. Mám radost :D
