Recepty

Bloguji

Fotogalerie

Z fitness deníku: Do formy... tak trochu osobně.

by - neděle, ledna 13, 2019


Člověk by řekl: "Aaaa, tak už je zase zpátky!" :D Ne, nejsem zpátky. Jsem pořád tady a nechala jsem se vyhecovat mojí (mohu v klidu říct) nejlepší internetovou kamarádkou Jitkou (http://jitkasingerova.blogspot.com/) do soutěže, kterou každoročně pořádá časopis Muscle & Fitness. Akorát u mne to nebude vyloženě soutěžní, nýbrž nesoutěžní. Rozhodla jsem se oficiálně nepřipojit a to z jednoho důvodu. Prošvihla jsem registraci za zvýhodněnou cenu a "novoroční" cena se mi fakt nechce platit :D Jsem upřímná :D Nesehnala jsem v čase u nás lednové číslo časopisu M&F, protože nikde jej neměli a bylo potřeba se s ním vyfotit, ale koupila jsem jej až minulý týden snad v poslední možné trafice u nás a čekal tam na mne poslední kousek. 


Ale nevadí mi to. Jsem si vědoma, že se svou postavou už asi žádné zázraky v domácích podmínkách neudělám, ale o to mi ani nejde. Soutěživá jsem dost :D A v mém případě se není třeba někam upisovat. Veškerou soutěživost jsem schopná podstoupit i tak, takže to beru vážně, jako bych ke všem ostatním soutěžícím patřila :-)

Ani nechtějte vědět, kolik cukroví a k jakému obžerství jsem se za poslední měsíc "dokopala" :-D O d té doby, co se "upravily" mé rodinné vztahy a s mým bývalým přítelem Tomášem už nejsme, jsem se upravila váhově na 56 kg. U mne stresy, napětí a nepohoda vyvolávají nutkání nejíst. Nemám chuť, dokonce je u mne naprosto potlačena základní lidská potřeba a tou je hlad. Nutila jsem se do jídla, lidé kolem mne jen nešťastně pozorovali, jak jim mizím před očima a hubnu. Dokonce to zašlo tak daleko, že mne moje kamarádka zničehonic objala a řekla, že k ní musím na oběd, jinak se na mne už nemůže dívat. Byla jsem si vědoma, že to, jak jím/nejím, není v pořádku a podvědomě jsem cítila opravdu strach. Strach, že se mi to vymkne natolik z rukou, že budu možná v budoucnu potřebovat pomoc. Neustále jsem z nervů zvracela a bylo to jedním slovem děsné. Neměla jsem ze sebe radost. Musela jsem si koupit menší oblečení a i to mi po čase začalo být velké. Byla jsem na sebe vyloženě nasraná a poslední dny mi v hlavě kolovala věta: "Co mám už do prdele udělat, aby se to zastavilo." 

Trošku za to může můj přítel, současný, který dělal doslova psí kusy, abych byla v klidu, v pohodě a abych jedla. Chodili jsme na jídlo, dělal mi svačiny do práce a kontroloval mne :-) Bylo to milé. Bylo to tak milé, že jsem se pak nakonec rozpapala, nálada se zlepšovala a skutečně mi začalo znovu chutnat. A co víc, znovu se ozvalo kručení bříška - což jsem považovala za naprosto nejjednoznačnější znamení, že to začíná být ok :-)


Dnes ráno jsem se vážila a světe div se, na váze bylo 61 kg :-D (Už mám zase prsa :D) V podstatě mi ta váha vůbec nevadí, žila jsem s ní poslední roky úplně normálně. Co mi vadí, je to, že jsem i přes veškerý pohyb v práci, kterého mám dost, opravdu dost, přestala cvičit. Naprosto. Chyběl mi ten jiný druh pohybu. Ty činky, slide disky, strečink, angličáky, jóga... úplně všechno. Dnes je 13. ledna a já jsem od Nového roku cvičila jen 4x. Vlastně to bylo to jediné, k čemu jsem se dokopala od operace pupeční kýly, která proběhla v polovině srpna. Nebudu popírat, nemůže za to nic jinýho, než to, že jsem měla spoustu práce sama se sebou, když přítel odešel, spousta práce s dětmi, následným stěhováním, opět se toho na mne nakupilo trošku víc, pendlovala jsem mezi dvěma domácnostmi, neustále se do poslední chvíle řešil můj bývalý přítel, neshody, děti, je toho na hlavu prostě hodně na jednoho člověka a pro cvičení mi chyběla ta psychická pohoda a jakési uvědomění si, že mi na tom záleží. Nezbýval na to už ten duševní prostor.

Ještě stále pendluji mezi dvěma domácnostmi. Věci mám odstěhované, ale děti ten rychlý přesun nedaly, tak se z jednoho a druhého důvodu stalo to, že jsem s nimi na původním místě a postupně je budeme s J. změnám přivykat. Možná si pomyslíte, jak jsem blbá, že jsem myslela jen na vlastní štěstí a ne na ty děti, ale ono nebylo zbytí. Byl na mne vyvíjen příšerný tlak ohledně vystěhování se a jako jediné nejrozumnější rozhodnutí mi přišlo, že se zkrátka musím co nejrychleji z bytu (kde ještě stále žil můj bývalý přítel) odstěhovat. Žili jsme spolu deset let a najednou nešlo vydržet ani chvíli, abychom vedle sebe fungovali jako lidi. Obtížně se to píše, protože písmenky nikdy nevyjádříte dostatečně ty prožitky, tu situaci, ty slzy, tu opakující se snahu, že to kvůli dětem přece dva dospělí musí zvládnout. Nezvládli jsme.

Po odstěhování po Vánocích, které bylo zkrátka nevyhnutelné, jsem se s dětmi (jak jsem psala výše) opět vrátila na původní místo. Se snahou, že těm dětem dokážeme udělat domov. A že je budeme změnám přivykat postupně. Protože tu náhlou změnu - hlavně malá Eliška - nezvládaly. Bylo by krásné říct, že jsme skvělí rodiče, kteří tohle byli ochotni podstoupit a zkusit. Možná ano. Možná to byl opravdu krok, ten finální krok k tomu, abychom se oba přesvědčili, že nezvládneme žít vedle sebe ani pro děti. Bývalý přítel z bytu před pár dny nadobro odešel, jelikož to jeho slovy "nedával". Chápu. Respektuji. Co mám co právo vyčítat nebo nad tak složitými věcmi přemýšlet a polemizovat nad nimi. Pravdou je, že se tím pročistil vzduch (konečně) a všichni teď můžeme fungovat tak, jak si zasloužíme. V klidu. A soustředit se na to, co je teď a co bude. Bude to ještě dlouhá cesta, ale ne už trnitá, ale smysluplná. Pro nás pro všechny. 

A proč to všechno píšu? Protože se tenhle restart v mém životě docela pěkně kombinuje i s tím, že se chci účastnit (i když jen zpovzdálí) tady tý soutěže. Toho, že budu opět schopna se soustředit taky na sebe, potřebuji nějaký tah, něco, čím jsem poslední roky žila a co mne bavilo, co bylo mým koníčkem a co mi dělalo radost :-) Nemám v plánu se zhuntovat. Chci jen dostát tomu nadšení, které jsem na čas ztratila. Tomu skupinovému hecování a babrání se v kravinách, které se týkají fitness :-D Vím, že za tři měsíce soutěže, která končí 15. dubna 2019, toho moc na sobě asi nezměním, ale pro mne to nebude změna až tak zvenčí, i když i o tu mi jde. Bude to také o té změně uvnitř. V mém nitru. Fyzicky cítím tu duševní potřebu neřešit vztahy a budoucnost, ale blbosti, na kterých nevisí v podstatě život, ale jsou jeho kořením :-)

JAK BUDU JÍST?

No, co na to říct :D Co nejvíce zdravě samozřejmě. Ale jelikož jsem už dávno "vyrostla" z té 100% přesnosti a oddanosti vůči perfektní stravě, říkám narovinu, že zdravá strava bude převažovat, ale budu z ní vybočovat. A zcela úmyslně, protože chci. Protože mám občas chuť na čokoládu, na zmrzlinu, na buchtu, na hranolky... to si zkrátka neodepřu, jelikož čistá striktnost jde zkrátka mimo mne. A třeba dnes hodlám péct Honzíkovy buchty :-D Těším se na ně celej týden, takže jen proto, že dnes pomyslně startuji transformační soutěž Do formy, neznamená to, že se těchto dobrot zbavím. Naopak. Ve stravě u mne problém nebude. Jak jsem psala už o pár řádků výše, chci zapojit tréninky. Dát se opravdu do formy. A to zvládne za současných podmínek v mém způsobu stravování pouze sport, posilování, HIIT a strečink. Jako vždy ostatně :-)


Dnes ráno jsem měla chuť na vajíčka, takže volské oko ze dvou vajec na lžíci oleje, zbytky z lednice - 2 plátky šunky, řepa, okurka a nastrouhaná mrkev.


Snídaně ze 6. ledna - to se vsadím byl zrovna víkend, protože já snídám jen o víkendu :D Bílý jogurt, banán, granola, mandarink, ara máslo a čaj :-)


Snídaně ze včerejška - ano, zase víkendová :D to samé vlastně, bílý jogurt, mandarinka, granola, mandlové máslo, lískáče.

Fotky jídel nebudu dělat pokaždé, protože mi přijde debilní fotit třeba hrst dvě (tři) lískáčů, které mám teď v dlani a přikusuji je při psaní tohoto příspěvku :-D Prostě, co bude stát za to, tak vyfotím. Z každého něco, ať je to variabilní. U mne to je vážně spíše o pohybu, než že bych se v současné době šidila v jídle. 

Co budu cvičit?

U mne to je naprosto jasné. Zuzka Light. A všechna ta její videa, jelikož mi ohromně sedí, stejně jako v jídle, ta variabilita. Chci střídat činky, slide disky, jógu, strečink, bodyweight, kardio se švihadlem, možná si sem tam střihnu Lesley Fightmaster, ale k jinému pohybu mne asi nikdo nedokope, protože vím, co na mne platí a co se na mne osvědčilo již několikrát. A tím je kombinace HIIT a strečinku. To je celé :-) Díky své práci na tom nejsem s fyzičkou zrovna zle, o tom jsem už přesvědčila, takže to je víceméně v mém případě čistě o protahování, uvolnění a posílení svalů.

No a nakonec jen moje míry z dnešního rána. Opravdu netuším, kdy zase chytnu metr do ruky a kdy stoupnu na váhu. U mne to bude hodně o tom, jak to uvidím na fotce, než co naměřím. Ale když už je to součástí celé soutěže, tak jsem to udělala :-)

Pas (měřeno pře nejširší část bříška): 81 cm
Boky: 91 cm
Stehna: 53/54 (l/p)
Váha: 61,0 kg

Jinak, to, co budu cvičit, si budu poctivě psát a v každém dalším příspěvku sepíšu. Tohle ano. Protože o tohle mi hlavně jde :-) Soustředit se na cvičení a rýsování celé postavy. V tomhle budu striktní a důsledná :)

Mějte se zatím krásně, jsem zvědavá, kdo všechno se do soutěže přidal :)
Když tak mi to napište :)
Budu se těšit!

Kristina

You May Also Like

9 Comments

  1. Ahoj Kristi! Jsem moc ráda že se Ti daří lépe! Sice nejsem v žádné výzvě, ale jdu do toho s Tebou! Neskutečně jsi Mě namotivovala! Naposledy jsem cvičila někdy začátkem prosince (a nic pravidelného to nebylo) a o jídle ani nemluvím..Jdu si znovu zaplatit Zgym a rovnou zacvičit. :-) Přeji Ti ať se vše daří a už teď se těším na další Tvůj článek!

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Kristi, je dobře že si to takhle umíš sepsat. Nic není jen černobílé a uvidíš v dubnu bude zas o něco líp 😍 já sem už jsem aky potřebovala nastartovat, tak jdu v dubnu na Spartan Race..cílové a zároveň začáteční meta moje 🙈 Rada budu sledovat tvuj seznam cviceni. Dáme to! 🥂

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Kristi, tvoje články jsou pro mne neustálou inspirací a čtu je jedním dechem od A do Z. Jsi pro mě neustálou inspirací od úplných mých začátků. A i dnes tímto článkem jsi mě opět nakopla. Od ledna se zase zdravěji stravuji, ale se cvičením je to marné už několik měsíců. Vím, že už pravděpodobně nikdy nedosáhnu toho, čeho před 4-5 lety, ale stačí mi teď, když se dostanu aspoň na půl cesty toho, co bylo dříve. Jak člověk stárne, tak přehodnocuje priority, a to je i u mne. Chci se cítit celkově lépe a i to nějaké kilčo dát opět dolů. A opět si mě motivovala, a zaregistrovala jsem se u Zuzky a začnu s programem Bunny Slope Beginner. Prostě to zkusím. Díky, že stále přispíváš a motivuješ jak mne, ale určitě i ostatní.

    OdpovědětVymazat
  4. Kristi, jsem moc ráda, že do toho jdeš se mnou :-) byť nesoutěžně. Těším se na Tvoje články a tvojí cestu. Moc Ti přeju klid v životě. Klidem myslím tu pevnou kotvu. Já bych bez kotvy uplavala. Mám tě ráda a myslím na Tebe.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Kristi, drzim ti velmi moc palce, tak v osobnom zivote, ako aj v tejto "sutazi". Ja som tiez trosku polavila, ale u mna skor v jedle. Co sa tyka cvicenia, to davam minimalne 4x do tyzdna, ale snazim sa aj 6x..akurat ta strava no, ta trosku pokulhava, ale od zaciatku roka sa uz snazim byt poctiva. Ale tiez to beriem tak ako ty, ze si urcite nebudem nic odopierat, musi to byt vsetko vyvazene:) Drzim palce!

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem chtěla začít cvičit od začátku ledna, no trochu se to posunulo díky nemoci, nicméně musím se už začít trochu hýbat.

    OdpovědětVymazat
  7. Kristi, jsem moc ráda za tent článek. Měla jsem o Tebe trochu strach. Jsi silná, ale bylo a je toho na tebe moc. Takže ráda čtu, že se zase soustředíš na jídlo a na cvičení. Přeju Ti hodně sil a věř, že bude lépe.
    PS: moc Ti to sluší :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za krásný článek! Tak ráda tě čtu! (Piš víc prosííííííííím! :-)) A moc se těším na články o tvé cestě v soutěži (ikdyž nesoutěžně), protože jsem se přihlásila také. Mé ambice nejsou o umístění, to vůbec, spíše jsem potřebovala nějaký impuls k nakopnutí. Držím moc pěsti, těším se na články! A hlavně dodatečně vše NEJ do nového roku, ať je přesně takový, jaký by sis přála a jsi spokojená a šťastná! ♥

    OdpovědětVymazat
  9. Další krásný a inspirativní článek, díky ti za něj :). Taky se snažím od nového roku dostat více do formy.

    Life by Angellyca

    OdpovědětVymazat

Poslední vaše komentáře