Když jsem tenhle blog začínala, psala jsem si ho víceméně pro sebe a brzy jsem pochopila, že už ho dělám pro nás všechny - pro vás všechny tam všude :) Vím, že je vás hodně, co cvičíte, a že je vás ještě víc, co čekáte na to správné odhodlání, na ten správný impuls. Pro mne se stala impulzem Jill, a tisíce jiných lidí, kteří na internetu zveřejňují své fotky proměny. To je ohromná motivace. Když to dokáže jeden, určitě to dokáže i ten druhý. A navíc, já už konečně chtěla vidět, jak mé tělo vypadá, když je zdravé a fit. Ještě nejsem u konce, otázka je, zda někdy chci být, protože pro mne už se z toho nestala jen cesta s určitým cílem, ale každodenní pohon a satisfakce.
Den 48: Ještě to nemám za sebou, ale už jdu na to :) Dnes mi přišel email, že mám na cestě nějaké další věci na cvičení, počkám si, až všechno přijde a pak je ukážu :)
Den 49: Zítra už to bude padesátka, bože můj :)) Doufám, že k tomu "výročí" už konečně vyleze ten žlutej puntík a zlepší nám všem náladu, protože takhle dlouho pod mrakem už mě to přestává bavit. Dnes se už první sluneční paprsky objevily, ale málo... málo... všechno to pokazil zase liják... grrrrrrrrrrrr!!! Jinak jako milovnice čajů, těch dražších a tudíž kvalitnějších, jsem se rozhodla, že je na čase přijít na chuť čajům zeleným, které tělo čistí a správně bychom je měli pít vlastně od rána do večera (říká Jill :) Koupila jsem si od Teekanne zelený čaj s liči, ale včera jsem také ochutnala ze zdravé výživy čaj od firmy English Tea Shop. Jedna pyramidka čaje je až na 0,7 litru, má neskutečně hedvábný, na dotek příjemný "obal", nebo-li ten pyramidový "sáček", ve kterém ten čaj je, a úplná novinka, když jsem čaj zalila, čekala jsem, že bude potřebovat pár minut, aby získal "barvu" - znáte to, občas ten čaj nechytne barvu, dokud nehodíte do šálku aspoň tři sáčky :D, nicméně, než jsem šálek dolila po okraj, čaj byl úplně červený, okamžitě pouštěl barvu, jsem myslela, že mi ty oči vypadnou :D Navíc, je opravdu chutný, to se nedá popsat ten rozdíl - jelikož jsem si koupila pouze jeden malý tester, i po jednom čaji, tedy i při něm, jsem se cítila opravdu důležitě :D :D :D

Den 50: Mám odcvičeno... zítra naposledy Level 3 - Ripped in 30 a v pondělí poslední čtvrtej.. juchůůů :)) Dnes jsem se potila jak to prase :D Do toho mě začal bolet zub :((( a docela fest .... špatně jsem kousla do jídla a od té doby to mám rozdrážděné... no však v úterý si pěkně sednu na křeslo a bude. Kdybych se v úterý odpoledne neozvala, už nejsem :D :D :D Ba ne... ale bude to bolet, to vím, už teď. Nesnáším, když se mi někdo rýpe v něčem, kam nevidím :D :D :D Dnes mi přišel slibovaný balíček sportovních věciček, objednala jsem si novou kvalitnější podložku na cvičení, v jemně růžové barvě, pak 6 kg kettlebell, protože mám prostě chuť si vyzkoušet Shred It with Weights program :) a pak jsem si pro Body Revolution objednala růžovou posilovací stuhu, nicméně, přestože je v objednávce stále napsáno "růžová", přišla mi hnusná žlutá :(, která se mi teď nehodí k té podložce. Vím, že je to kravina, ale chápete :( Na co člověk vyplňuje objednávku, když stejně přijde něco jiného :( Trošku mě to zamrzelo :( No, co už teď :(
Den 51: Za chviličku jdu na poslední cvičení ve třetím levelu programu Ripped in 30, ou jéééééé :D Pak se vrhnu do sprchy a poté valíme na město, jelikož po roce slaví město, ve kterém bydlím, výročí :) Malej se vyblbne na kolotočích a já budu čichat vůni klobásek, párků, bramboráků apod. V žádném případě mě nedostanou :D Dnes jsem čtyři hodiny stěhovala svůj pokoj, tedy, pokoj, který je obývák, jídelna a moje tělocvična dohromady :D Je to prostě můj pokoj :) Celý jsem ho přizpůsobovala tomu, aby to tady opravdu vypadalo jako v tělocvičně a přesto si to zanechalo bytový dojem, aby to prostě dýchalo sportovním duchem :) Několikrát jsem vyběhla schody nahoru a dolů do sklepa, jak jsem po různu vytahovala věci a zase přebytečné schovávala :D Trošku chaos, ale teď to vypadá pěkně. ♥
Po cvičení: zjistila jsem, jak daleko jsem se během tohoto levelu dostala. Jak jsem o hodně silnější. I když mě tak nebavil :) a konečně jsem zvládla celé dva cviky, se kterými jsem se tak trápila, u kterých jsem pištěla a vřískala a vztekala se, že jsem je nedávala. Tak dnes už ano :)
Den 52: Včera dopadly Dny města skvěle, malej se vyblbl na kolotočích, prošel snad milion stánků s hračkami a různými cukrátky, také jsme byli v restauraci na jídle, kde jsem neodolala a po neskutečně dlouhé době si objednala k šopskému salátu lehkou Pepsi. Ve městě to každým krokem vonělo bramborákama, klobáskama, grilovanýma makrelama, hmmm... ale nepokazila jsem si to :) Spíš jsem nahlédla do své peněženky a zjistila, že jsem díky radovánkám malého o pár stovek chudší :D Bože!!! Bylo překrásné počasí, sluníčko pálilo, já vyšla tedy jen v kraťáskách a v mém novém tílku, které jsem si pro tuhle příležitost koupila. Přítel mi ho zakazoval si vzít :D Dělal si srandu, ale prý je to tílko nebezpečné :D No, přežil to :)
Po dalším týdnu cvičení jsem naměřila tyto hodnoty.
- přes prsa o 1 cm méně (87 cm) (abych tam něco měla za chvíli :D)
- přes bříško stejně (85 cm)
- přes stehna o 1 cm méně (55,5 cm)
- přes boky o 0,5 cm méně (94 cm)
- váha stoupla o 0,5 kg, (64,6 kg)
Ano, opravdu mi o půl kila stoupla váha, ale já to vesměs čekala, jelikož minulý týden drasticky klesla, takže je to ok :) Navíc, když se podívám, že i přesto že stoupla, ve třech případech jsem o centimetry na těle přišla. Miluji matematiku svého těla :-) Třetí level, respektive jeho náročnost, jsem se učila vlastně až do posledního okamžiku. Dlouho mi to nešlo, nedokázala jsem srovnat tempo, navíc mě ten třetí level docela nebavil :( Ale!!! Jak tak koukám na čtvrtý level, mohlo by to být lepší :) Co, mohlo by to být lepší! Vypadá to fantasticky :D Už se neskutečně těším.
Den 53: Miluju ho! MILUJU HO! Cvičila jsem ho dnes poprvé a už teď patří k mým naprosto oblíbeným levelům :) Ano, mluvím o poslední úrovni v programu Ripped in 30 :) Páni, přesně, co jsem potřebovala, hlavním tahounem je kardio, které mi v těchto dnech naprosto bude vyhovovat, jelikož těch posilovacích cvičení bylo až až. Sice jsem se s tímto levelem dnes přeci jen seznamovala, častokrát jsem koukala, ja se co vlastně cvičí, navíc jsem si tepovky po 19 minutách omylem vypla :D Dnes mi přišlo vyjádření z univerzity v Opavě, hlásila jsem se tam na obor Angličtina, nicméně, jsem z toho měla pěknej vítr a s ničím nepočítala. Bylo téměř 350 uchazečů, na přijímačkách nám řekli, že budou brát tak 80. Samozřejmě to celou místností pobaveně zašustilo. Dnes jsem odcházela s vyjádřením z pošty víceméně smířená s tím, že pokud to nevyjde, má to tak prostě být. Nakonec brali jen 47 nejlepších a já skončila 20., takže jabadabadůůůůůůůůůůůůů :D Je to tam!!!!
Den 54: Teče ze mě jak z odpadu, panebože!!! Takové vedro a do toho takový nářez kardia a všeho :D Ahhh! A taky jsem si zničila tu novou podložku :) Včera ze mě lilo a kapal mi na ni pot. Myslela jsem, že to prostě uschne... ale ono oops, mám sotva týden nabarvenou hlavu na modro-černo :D Dokážete si představit, co to dělá :D Pro dnešek šlus, jdu si ještě číst :-)
Den 55: Teda - je mi na chcípnutí a to jsem ještě neměla rande s Jillian :D Takovej pařák, takové dusno, třicítka venku jak vyšitá, no kdo má v tom cokoli dělat... Asi počkám, až se stáhnou stupně aspoň na pětadvacet, jen doufám, že to bude dřív než o půlnoci :D Dnes nemám ani chuť na nějaké jídlo, teď si dám vychlazený meloun a večer do sebe nacpu tak maximálně salát, protože na nějaké maso nebo něco podobného fakt nemám ani pomyšlení. Mně vedra nedělají vůbec dobře, jsem od přírody "omdlívací" typ, pokud je mi fakt horko :D Nedokážu se ani opálit na sluníčku, takže jsem celoročně bílá jak sloní kly :D Můj synek je po mně, taky taková bledulka :)
Den 56, 57: Dneska jsem se na to chtěla vys... vykašlat. Fakt! Jsem unavená jak to prase, v noci mě chytl zub takovým způsobem, že mi až bylo špatně, ve tři ráno jsem ležela u vany a lila si za krk studenou sprchu, abych se probrala a přešlo to (pomohlo), nemám náladu, totiž mám náladu, ale dneska mám prostě takovej fakt zvláštně naladěný den a zjistila jsem, že za to můžou mí kolegové z práce. Dnes byla rozlučka, jelikož za týden se všichni rozutečem a budem dovolenkovat. Já, jelikož pro mne nebude už místo, se za týden objevím na pracovním úřadě. To je vedlejší. Co mě však dnes dostalo, byla ona rozlučka. Ředitelka s ekonomkou přinesly v kýblu několik nádherně svázaných květin (miluju květiny) a rozdávaly všem, kteří v červnu měli, mají nebo teprve během dovolených budou mít narozeniny. Jak už víte, já je měla před čtrnácti dny. Říkám si "ty jo, to je hezký, tak si nakonec vzpomněli". Takže všechny ženský co teda slavily, dostaly kytku, chlapi flašku, no a já se svým úsměvem, jakože jim děkuju, že si vzpomněli, mi podala ředitelka ruku a že já mám kytičku za to, že odcházím! ZA TO!!! Takže mi koutky zase zklamaně klesly a sedla jsem si na bobek zpátky, jako bezproblémová zaměstnankyně. Nakonec to dorazila jedna z uklízeček, která ke mně přiběhla a strašně mi gratulovala k narozeninám, jelikož jsem přece dostala kytku, že?! Načež téměř všichni, že "néééé, to má proto, že odchází," takže přišlo dlouhé "aháááááá" a mně to prostě nedalo a rýpla jsem si, že teoreticky to mám i k těm narozeninám, které jsem si už oslavila osmého. Takže se rozhostilo ticho, ředitelka sklopila oči a pak se zase pilo dál. A žralo dál! Nejsem naštvaná, fakt ne. Ale trošku smutná, že prostě jsem jediná, na kterou se zapomnělo. Nesnáším pak věty typu "a proč jsi nic neřekla?" Copak ono se to někam hlásí? Copak to mám ředitelce napsat do kalendáře? Možná jsem měla vytisknout letáky a naházet jim je do těch dementních přihrádek, které jsou stejně k ničemu a za rok jsem tam dostala jediný papír k vyzvednutí. Možná je to i moje chyba, já jsem spíš taková tichá myška, co si udělá svou práci, nebo udělá co se jí řekne, nikam se necpu, mám ráda svůj klid a na oslavy taky teda nejsem. Ale víte jak to je... žíly mi to trhat nebude, jak já ráda říkám :D Jde o ... o co jde.... no, že se mi prostě dnes nechtělo cvičit kvůli nim, snědla jsem pět deka mandlí a narvala si hubu krekry ve tvaru medvídků, co měl syn na stole! Pak ještě dvě hrsti popkornu. Za tohle mě fat naštvali... a nesmějte se :) Nakonec, kyti je teda moc pěkná :)
Den 58: Venku je vedro k zbláznění, ale přesto už to mám pro dnešek za sebou :) Má smysl vůbec psát, že ze mě nepředstavitelně lilo? Sotva se to dá udýchat. Dnešní den je i tak trošku výjimečný, jelikož jsem 4. level cvičila naposledy a jelikož už více levelu u Ripped in 30 není, tak jsem se s programem i pro dnešek rozloučila :) Zítra mě čeká hodnocení celého tréninkového DVD, čeká mě měření a vážení. Já sama jsem nesmírně zvědavá, i když si myslím, že váha od minulého týdne zůstává na stejném místě, ale že teď už jsem po dvou měsících spíše v pozici, kdy už půjde o to, své tělo "doladit". V tomto směru mě čeká ještě hodně práce, ale každým dnem, kdy cvičím a nevzdávám to, jsem blíž svému snu.
Žádné komentáře:
Okomentovat