
Duben je v plném proudu příprav na svatbu. Píši tento příspěvek až po svatbě, takže vám v něm mohu ukázat ta šaty, které to nakonec vyhrály :) Jednoduché, zadní část šatů prodloužená do vlečky, jemný šál na zádech... dokonalý střih.
2012-2023
Ačkoli jsem před dopečením pochybovala o tom, že budou dobré a že to asi dopadne všelijak, zaprášilo se po nich neskutečným fofrem. Obvykle jsou koláčky nejlepší ihned po dopečení, tyhle byly mnohem lepší druhý den.
Pekla jsem s tvarohem a povidly, jelikož tyhle dvě náplně dodají koláčkům svoji vláhu. A taky žádné jiné u nás nejíme :)
Recept na drobenku nepřidávám, každý si udělá tu svoji, na kterou je zvyklý.
Budeme potřebovat:
250 g másla
0,5 kg polohrubé mouky
2 vejce
1 vanilkový cukr
špetka soli
citronová kůra
na kvásek
12 lžic mléka
50 g droždí
2 lžíce cukru
2 lžíce polohrubé mouky
povidla
nebo
tvarohová náplň
(1 tvaroh, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, 1 lžíce moučkového cukru)
Jak na to?
Připravíme si kvásek. Mléko zahřejeme v kastrůlku, do něj pak rozdrobíme droždí a přidáme mouku s cukrem. Mírně promícháme, přikryjeme a necháme vzejít.
Máslo o pokojové teplotě uhněteme na vále s moukou, vejce, cukrem, solí, citronovou kůrou a kváskem. Ihned z něj po částech vyválíme plát a vykrajujeme menší kolečka o síle alespoň 1-2 cm. Uděláme důlek a lžičkou vložíme tvarohem či povidly. Okraje potřeme žloutkem, koláčky posypeme drobenkou a pečeme v předehřáté troubě na 180°C zhruba 15 minut do zlatova.
Po upečení vytáhneme a sypeme moučkovým cukrem.
Miluji pohodu, klid, ticho, svůj koutek, čas pro sebe, hygge, knihy, psy, jaro a podzim, život v horách. Věčně nestíhám číst, cvičit jógu, shlédnout film, nalakovat si nehty nebo se jít někam provětrat ven a přijít na jiné myšlenky. Jsem ta, co potřebuje hudbu do uší, tanec sama v pokoji, vaření, pečení a následně i jedlíky kolem sebe, co to všechno zkonzumují. Jsem ta, co potřebuje všechno krásné vyfotit, protože kreslit neumí. Jsem ta, co nemá trpělivost a všechno chce mít hned. Naštěstí jsem už dorostla do věku, kdy je mi spousta věcí jedno a tak mě toho už moc v životě netrápí. S hlupáky neargumentuji, drzouny ignoruji, šikovnost, píli a hezkou povahu umím ohodnotit. Jsem schopná neznámé ženě v obchodě pochválit její šaty nebo účes. Dobrých slov není nikdy dost. Dělá mi radost další spousta věcí, ale na prvním místě je vždy moje rodina. Jsou mojí oporou a důvodem, proč dýchám! Jsou mi vším.